Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 23 další čísla občasníku ČISTOTÁŘ březen 2007

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • Povodně a eroze v bystřinách - úkoly v ochraně přírody a ryb
  • Informace pro funkcionáře a členy všech MO ČRS na území Severní Moravy a Slezska
  • ! ! ! Důležité upozornění pro všechny MO ČRS, které mají rybochovné zařízení ! ! !
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Milí čtenáři,

    nastal BŘEZEN - MĚSÍC JARA. Po pravdě řečeno jaro už je o měsíc dříve než tomu bývá normálně. Jak lze teď vidět venku všude najdete rozkvetlé jarní rostliny, samozřejmě se probudila řada různých druhů hmyzu hlavně včelky, při ranním rozbřesku je slyšet trylkování a párkovaní různých druhů pěvců, dokonce i z říše vodního světa můžeme říci, že si ryby také pospíšily ve vývoji, což lze demonstrovat na vykuleném plůdku pstruha obecného nebo rozmnožování štiky obecné v únoru. Mohu s jistotou říci, že i počty kormoránů vlivem abnormálně teplé zimy, která je nejteplejší za posledních 125 let se rapidně snížily a nenadělaly škody za desítky milióny korun jak tomu bývá běžně. Jsem velice zvědavý jaké nešvary si pro nás počasí a příroda přichystá, lze jen domýšlet a spekulovat, ale jedno je jisté musíme se s tím všichni vypořádat a připravit se na vše. Jen se obavám, že bude nedostatek vody v tocích, kde podzemní zásoby vody nebyly letos zcela naplněny. Tak to bylo menší úvaha o přírodě, ale teď k rybařině. Na co se v tomto občasníku můžete těšit? Pan Ing. Milan Jařabáč velmi známý odborník a hlavně praktik si pro Vás připravil poučný článek k úpravám horských toků na téma "Povodně a eroze v bystřinách její úkoly v ochraně přírody a ryb". Věřím, že jistě najdete v něm pozitivní věci a kompromisy mezi ochranou obyvatelstva a přírody. Na závěr občasníku Vám sdělím důležité informace a upozornění pro všechny členy MO ČRS. Přeji Vám klidné čtení, ale hlavně pevné zdraví a radost ze života.

    „Petrův zdar!“                        
    Ing. Daniel Gebauer

    (zpět na obsah)



    Povodně a eroze v bystřinách - úkoly v ochraně přírody a ryb

    Stručný výklad nadpisu této informace není snadný. Působí v něm mnoho souvisejících vlivů a jejich vztahů, které si zdánlivě i odporují, protože jejich prosazování do života bývá dotvářeno podle názorů občanů.

              Vodní toky působí mnohostranně v krajinném prostředí. Tvoří je přírodní síly i lidské činnosti. Jejich výsledkem je skutečný stav. Sportovní rybáře nejvíc zajímají vodní toky a v nich rybí společenství. Mezi historicky nejstarší lidská přičinění v této zájmové oblasti náleží soustavy rybníků. Ve vodních tocích byla nejprve využívána vodní energie. Počátky úprav koryt toků pro ochranu před povodněmi a tlumení povodňových škod jsou datovány až na závěru 19. století. Byly podmíněny nejen vývojem poznávání vodního režimu v tocích, ale společenskou produktivitou a ekonomickou úrovní zabezpečující nutné provozní prostředky.

              Průtoky v tocích hodně závisí na četnosti, intenzitě a trvání srážek. Když více prší, teče mnoho - někdy až příliš mnoho vody. Takové stavy jsou příznivějšími pro ryby než minima, ale musí vždy být vhodné pro jejich přežívání. Podobně jako ryby je na vodním režimu závislá celá biota v tocích. Tento přírodní režim nemohou lidé už pod prameništi příliš zlepšovat, spíše jen kazit, např. většími podíly ploch bez vsaků dešťové vody v povodích, velkými odběry vody, fyzikálním zhoršováním vodních účinků půd, aj. Ochranu přírody podporuje hydrologické udržování potřebné vodnosti (zásoby vody) v celých povodích. Úkol má být vytrvale plněn již od dílčích opatření až k cíli, i když zdánlivě tvoří malou složku vodního režimu. V politice vodního hospodářství je nutné správně posoudit a rozhodnout o nutných opatřeních, protože striktní zákazy vycházející z jednostranných zásad mohou mít i nepříznivé následky.

              Voda v tocích má kinetickou energii, jejímž dílem jsou její hmotnost a podélný sklon (spád) koryta. Neustále působí na ni přeměna její části na jiné druhy energií (hluk, teplo) přírodními i lidmi vytvořenými odpory (vsakem do půd, drsnostmi povrchů koryt a překážkami proudění) s tzv. ztrátami její kinetické síly.

              V horských a pahorkatinných tocích narušovaných silnou erozí byla i na našem území prováděna protierozní a protipovodňová ochrana zalesňováním zpustošených půd v povodích a zahrazováním bystřin teprve až po vydání říšského zákona č. 117/1884 o neškodném svádění horských vod a následovaného četnými předpisy. Pro Východní Slezsko byla založena v tom roce tzv. expozitura služby hrazení bystřin v Těšíně. Sekce této služby byly založeny také 1906 v Brně pro Moravu a 1909 pro Západní Slezsko v Opavě. V Moravskoslezských Beskydách bylo dosud zahrazeno jen asi 10 % z celkové délky bystřin, ale část z nich už byla opět narušena malou údržbou, jen částečnou a pomalou obnovou. Jejich funkce nesporně byla prospěšná, ale pokračování prací je nyní vesměs regulováno některými složkami ochrany přírody. Nelze však pominout, že 90 % z délek bystřin zůstalo zachováno v přírodním stavu! Povodně v letech 1997, 2002 i v jiných a jinde ukázaly, že zahrazení místy prospělo k utlumení povodňových škod, ale taková ochrana není prováděna plošně v celých povodích, proto slouží v podstatě jen k odstranění povodňových škod.

              Sportovní rybáře bude zajímat, jakými opatřeními a prácemi lze ještě zlepšovat podmínky pro existenci ryb v tocích. Uveďme tu jen stručně hlavní zásady pro plnění toho úkolu. V malých tocích v horách a v pahorkatinách jde o lososovité ryby a jejich doprovázející druhy (vranka, střevle). Teplota vody v malých tocích by v teplých měsících roku neměla překračovat 10 - 14 °C. Nepříznivým faktorem je velké oslunění vody, snížení její průměrné rychlosti a hloubky. Teplotní režim je tvořen přírodou, ale je nutné dbát, aby jej lidská činnost příliš neovlivňovala.

              Provzdušňování vody za překážkami, proudění v tocích a pod přepady je příznivé pro obsah kyslíku a nejmenších organizmů. Snižuje měrnou hmotnost směsi vody se vzduchem a přispívá i k tlumení kinetické vodní energie.

              Občas příliš zvýšený obsah biogenních prvků ve vodě, případně i lidmi používaných chemických sloučenin (hnojení, repelenty, biocidy, odpady aj.) škodí. Proto je třeba úzkostlivě sledovat čistotu vody.

              Koryta toků mají nerovný (drsný) povrch, obloukovitou trasu i ne zcela pravidelný podélný sklon dna. Toky s větším sklonem mají přirozeně i drsnější omočený obvod příčných profilů, což tlumí část vodní kinetické energie. Při malých průtocích i hloubce vody je drsnost poměrně větší a tlumí energii, ale při povodních, naštěstí ne častých a dlouho trvajících, to už není dost účinné. Vznikají povodňové škody. Ukazuje se, že příliš drsná koryta po lidském zásahu při nízkých průtocích zvětšují ukládání splavenin. Příroda si tím pomáhá obnovit rovnováhu působících sil. V obloucích trasy se tvoří v konvexe (vypuklém úseku trasy) nánosy splavenin, které zarůstají bylinami, a v konkávně (vydutém úseku) tůně a břehové nátrže s místy úkrytů, které jsou pro ryby velmi příznivé.

              Podle geologických a geomorfologických podmínek v Beskydách a v Jeseníkách se utvořily výstupy hornin na dně přírodní přepady, ač jich není mnoho. Brání tahům ryb proti toku, ale v kratších úsecích stabilizují dno a přepady vodu provzdušňují. Nelze je odstranit. Rybářské hospodaření se jim musí přizpůsobit.

              Při zahrazování bystřin a úpravách toků je nutné snížit jejich podélný sklon a čáru energie odstupňováním dna příčnými objekty s různou konstrukční výškou a jejich uspořádáním. Plnění toho úkolu je obtížné, ale kriticky hodnocené.

              Přehrážky více než 2 m vysoké jsou v naší rybářské oblasti ojedinělé. Jejich účelem bylo uzavírat zahrazené bystřiny shora proti pohybům splavenin. Víme, že v našich přírodních podmínkách není jejich funkce nezbytná. Zanášením nádržného prostoru byl jimi v krátkém úseku snížen sklon dna. Jejich retenční prostor však zpravidla není příliš veliký. Pod přepadem tam bývá buď hlubší vývar nebo dopadiště zpevněné velikými balvany, které tlumí vodní energii. Z rybářského hlediska nejsou vysoké přehrážky příznivé. Pokud zůstaly zachovány, tak dbejme, aby byly trvale prostupnými rybími průchody pod úrovní vodní hladiny. Boční přechody kaskádou jsou drahé, ne vždy účinné a spolehlivé.

              Nižší spádové stupně (0,5 - 2,0 m) mají odpovídat co nejlépe místním podmínkám. Musí být pod nimi zpevněný a prohloubený vývar, který má být alespoň 0,6 m hluboký. Při výšce přepadu vody 1,2 - 2,0 m je třeba mít v tělese stupně průchody pro ryby (okna, štěrbiny) se stále nevelkou rychlostí protékající vodou. Nedostatkem vývarů dosud je, že v jejich zdivu běžně nejsou úkryty (dost veliké štěrbiny) pro ryby. Výhodou vývarů pod stupni je, že jsou plné vody i při nejmenších průtocích, které bývají v měsících září a říjnu nebo v zimě. Žel ryby jsou v nich víc soustředěny nejen pro rybožravé predátory, ale i pro nesportovní způsoby lovů.

              Vhodnějšími vesměs jsou nízké stupně a prahy ve dně překonatelné lososovitými rybami skokem. Pod nimi má být nehluboký vývar (kolem 30 cm), který se občas zanáší splaveninami. V nich je též nutné udělat rybí úkryty. Podle zkušeností se může výmol vytvořit až za předprahem v toku, i tam mohou být rybí úkryty. Hrazení nízkými dřevěnými prahy v horních bystřinných úsecích je pro ryby nejvhodnější. Pamatuji si zahrazení Bílé Ostravice nad obcí Bílá v Beskydech dobře fungující ve čtyřicátých letech. Bylo velmi dobře zarybněno pstruhem potočním, postupně však zaniklo, protože nebylo opravováno.

              Pozornost od rybářů si zaslouží břehové a doprovodné porosty podél malých (bystřinných) toků zpevňující břehy přírodě blízkým způsobem. V jejich skladbě převládá olše lepkavá s příměsí jasanu, javorů i jiných listnáčů. V horách pod prameništi roste často na březích bystřin jen smrk. Předností dřevin je, že vodou zčásti obnažené kořeny poskytují rybám dobré úkryty, a také po vyšším vzrůstu stíní vodní hladinu. Ještě postrádáme jejich účelové obhospodařování správci toků. Při povodních porosty přispívají k větší drsnosti povrchu koryta, a tím k tlumení části vodní kinetické energie. Bývají však vystavovány (nejvíce smrk) podemletí a odplavení proudem. Odplavený klest i menší dřeviny ucpávají vtoky do propustů, stromy zase průtočné profily pod mosty, které tvoří bariéry v korytě a zvětšují záplavy okolních pozemků. Jsou splavovány i do vodních nádrží. Nápravy jsou úkolem správců vodních toků, ale ne rybářských hospodářů.

              Pozornost je třeba věnovat pohybům splavenin na dně toků. Závisí na horninovém původu, zrnitostech (charakteristickém průměru částic) a hydraulických parametrech toků. Podle záznamů z průtoky měřících stanic lze vyhodnocovat opakování a trvání jejich pohybů. Jen schématicky uvedeme, že pod prameništi severomoravských toků se opakují asi 1x za 5 až 10 let v teplém ročním období a netrvají déle než několik hodin. Jsou rozlišovány splaveniny s průměry zrna většími než 2 cm a plaveniny menší až velmi malé, které opticky zakalují vodu. Zákaly mají jen malou hmotnost ale jsou časté a trvají déle. Oběma druhy jsou ryby mechanicky ohrožovány, ale fyzikálně méně. Velké splaveniny se pohybují válením na dně, menší jsou zvedány proudem vody a po uložení tvoří tzv. lavice zčásti v přímých úsecích, více v konvexách trasy toku úměrně k rozdělení unášecí síly.

              Povodně zrychlující erozi a přetváření koryt toků jsou nebezpečnými, ale na ekosystém působí příznivě, protože přemístí a odnesou téměř vše, co je v dotčeném úseku přežité, pro obnovu stavu a přežívání nevhodné. Koryto se pročistí, vzniknou nové prostory pro obnovu, omlazení a změny ve složení organizmů, biotopů. Bystřinné dno se zdá být povodní vydrhnuté, ale v průběhu následujících týdnů se na něm organizmy obnovují na nových místech. Nás rybáře musí zajímat, jak tyto kritické povodně přežívají ryby. Mohou být poraněny nebo odplaveny i se ztrátami na zaplavených pozemcích při opadu vody, ale to je spíše v nížinách než v horách. Voda má různé rychlosti v částech průtočných profilů. Jsou v nich i místa, kde ryby mohou odolávat síle vodního proudu: v konvexách oblouků, pod břehy, za nebo pod velkými kameny nebo i v jiných úkrytech. Tok je po povodni znovu nově osídlen. Průběhem času však se opakují vyšší průtoky, které nejsou extrémní ani škodlivé je postup obnovy ekosystému má vždy víc fází v průběhu času i v intenzitě.

              Kromě přírodní dynamiky srážek a odtoků, vegetace i života organizmů, stojí za pozornost rybí predátoři. Není mnoho jejich druhů, přesto mohou velice škodit, zvýší-li se jejich počty a účinky. Ryby musí mít dost vhodných úkrytů zejména v suchých obdobích s malými průtoky. Taková nebezpečí hrozí nejvíce u nás od srpna ještě v měsících září a říjnu, i v chladných měsících po zamrznutí půd. Ryby se musí přemísťovat v neupravených tocích, a těch je většina, do tůní, jinde do vývarů nebo prohlubní pod spádovými objekty. Podle zkušeností z Moravskoslezských Beskyd jsou vhodnějšími úkryty ve spádových objektech postavených z neopracovaných a volně uložených balvanů, a to jsou balvanité skluzy nebo kamenné rovnaniny bez urovnáni líce zpevňující paty břehů samozřejmě s dostatečnou výškou vodního sloupce.

              Rybářským problémem je občas nadměrný tlak sportovním rybolovem v některých úsecích toků (bystřin), a ještě víc nesportovní způsoby chytání ryb. Řešení těchto problémů bezprostředně náleží místním rybářským organizacím.

              Téma o udržování a zlepšování počtů a složení vodních organizmů, především ryb, je velmi obsáhlé. V tocích lze uchovávat na rozdíl od rybníků jen taková rybí společenství, která jsou v souladu s režimem vodních stavů a dynamikou prostředí odpovídajících místním přírodním podmínkám. Proto je nutné vytrvale a trpělivě potlačovat jevy tento stav narušující. Optimální složení bioty a existence ryb nemohou být zabezpečena jediným opatřením. Významným příspěvkem k tomu musí být cílevědomá činnost všech členů ČRS. Mohou tím přispívat, byť občas jen zdánlivě nebo málo, ale významně k úspěchům sportovního rybářství.

    Ing. Milan Jařabáč, CSc. - člen odboru ČV a ŽP ČRS VÚS Ostrava pro Severní Moravu a Slezsko

    (zpět na obsah)


    Informace pro funkcionáře a členy všech MO ČRS
    na území Severní Moravy a Slezska

    Vážení přátelé rybáři,

              chtěli bychom Vás touto cestou opakovaně požádat o spolupráci při sčítání kormorána velkého, volavky popelavé, vydry říční a norka amerického. V průběhu roku 2006 až 2007 jste obdrželi Metodické pokyny spolu se sčítacími formuláři pro jednotlivé druhy rybožravých predátorů, které vypracoval sekretariát Českého rybářského svazu Výbor územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách. Byla rozdána všem MO ČRS. Termín do odevzdání vyplněných formulářů pro jednotlivé druhy predátorů je stanoven do 31. března 2007. Proto Vás tímto opětovně žádáme o zaslání (zpětně) vyplněných formulářů a to nejpozději do 31. března 2007 a vyzýváme ostatní MO ČRS, které tak neučinily, aby urychleně poslaly vyplněné formuláře na sekretariát, i v případě, že se u nich nevyskytl a nebyl zaznamenán na revírech ČRS žádný predátor, tedy negativní hlášení (možno i telefonicky, emailem). Tento náš požadavek navazuje na jednání Rady ČRS v Praze, kdy podklady z jednotlivých územních svazů ČRS budou využity k analýze a jednání o přijetí opatření v rámci ČR v účinné eliminaci těchto negativních vlivů na rybí obsádky, či k náhradám škod i na volných vodách. Vyplněné formuláře a čísla o počtech predátorů budou využity, zejména při udělování povolení k plašení a odstřelu kormoránů a volavek dle zákona č. 114/1992 Sb., pochopitelně i k centrální evidenci ČRS pro účely monitoringu sledovaných populací. Statisticky vyhodnocené výsledky všech predátorů budou zaslány všem MO ČRS. Uvedené Metodiky se dobře osvědčily, a proto i nadále by jsem byl velmi rád, kdyby jste pokračovali a sčítali i nadále, abychom na základě skutečných počtů predátorů srovnali jejich predační tlak na rybí obsádku v konkrétních revírech včetně vyčíslení škody, která nám je způsobená. Velkou měrou na sčítání predátorů se podílejí všichni členové MO ČRS, kteří jsou dobře seznámeni s výskytem predátorů ve svém rajónu, ale hlavně jsou ochotní se vložit do této velmi náročné práce, všem mnohokrát děkuji. Většina z Vás namítalo, zda-li sčítání rybožravých predátorů má smysl a musel jsem Vás přesvědčovat, že ano, neboť loni bylo uděleno několik výjimek pro odstřel kormoránů i volavek na základě uvedeného sčítání a srovnání výsledků ulovených ryb v daném revíru, kde se výše uvedení predátoři vyskytovali.

    (zpět na obsah)


    ! ! ! Důležité upozornění pro všechny MO ČRS, které mají rybochovné zařízení ! ! !

    Ustanovení Čl. II až V zákona č. 20/2004 Sb., (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů) závěrečná a přechodná ustanovení dle odst. 2 tohoto zákona je platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. V případě, že doba, na kterou byla tato rozhodnutí udělena, uplynula před dnem účinnosti tohoto zákona, prodlužuje se jejich platnost do 31. prosince 2004. Ustanovení § 9 odst. 4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno.

    K bodu 2 ustanovení nahrazuje zrušené ustanovení § 127 odst. 7 a určuje, že platnost zde uvedených povolení končí dnem 1. ledna 2008, není-li v nich stanovena doba kratší. Účelem zákona není prodlužovat ze zákona všechna stávající povolení, je-li v nich stanovena doba platnosti kratší než do 1. ledna 2008. Z povahy věci jde o uvedená povolení k nakládání s vodami platná ke dni účinnosti vodního zákona, tj. k 1. lednu 2002.

    Uvedené upozornění bude zasláno všem MO ČRS s podrobným výkladem tohoto zákona !

    Děkujeme Vám za spolupráci ! S přátelským pozdravem "Petrův zdar".

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ


  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    vydání připravil Ing. Daniel Gebauer

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Ing. Daniel Gebauer, Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, mobil: 606 125 410.
    Nebo na email: daniel.gebauer@rybsvaz-ms.cz

     
     

    © 2000-2007 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2007 Created and designed by fishnet.cz