Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 22 další čísla občasníku ČISTOTÁŘ prosinec 2006

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • Čištění řeky Bystřice 20. května 2006
  • ČIŠTĚNÍ ZÁTOPY VODNÍHO DÍLA SLEZSKÉ HARTY
  • Pečenáče z kaprů
  • Kapr namodro
  • Kapra ještě neopustíme
  • Informace pro funkcionáře a členy všech MO ČRS na území Severní Moravy a Slezska
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Milí čtenáři,

    Nastal PROSINEC poslední měsíc tohoto roku, který je svým způsobem velmi výjimečným měsícem. Místo sněhové nadílky tady máme rekordně teplé podzimní teploty, které provází celou Evropu, zda-li je tento jev způsoben globálním oteplováním, lze jen polemizovat, každopádně to vypadá, že Vánoce a Nový rok bude pravděpodobně bez sněhové nadílky. Dnes jsem si pro Vás připravil článek z květnového čištění řeky Bystřice a čištění břehů naší největší přehrady na Severní Moravě a Slezsku, která se po právu řadí mezi klenoty Jeseníků a její jméno vzbuzuje respekt široké veřejnosti. Jak už většina z Vás tuší, ano je řeč o vodním díle Slezská Harta. Dále pak jako tradičně pár receptů od mistra vaření a pečení známého kulináře a specialistu rybí kuchyně pana Miloše Štěpničky. Na závěr občasníku Vám sdělím důležité informace pro všechny členy MO ČRS. Přeji Vám pohodové čtení, ale hlavně radost ze života.

    „Petrův zdar!“                        
    Ing. Daniel Gebauer

    (zpět na obsah)



    Čištění řeky Bystřice 20. května 2006

    Vážení občané Velké Bystřice, po poměrně úspěšném prvním ročníku čištění řeky Bystřice se na Vás obracíme s žádostí o podporu této akce i v letošním roce. Po jarní velké vodě okolí naší řeky, která vypadá jako souvislá skládka převážně plastového odpadu a pokud se ho nepokusíme odklidit my obáváme se, že to za nás nikdo jiný neudělá. Víme, že většina z Vás namítne, že to stejně nemá cenu, i kdyby se nám podařilo uklidit celý vodní tok v naší obci, příští jaro to připlave znovu. Bohužel ještě pár budoucích let tomu tak jistě bude. To, ale podle nás neznamená, že bychom se s tím měli smířit a nepokoušet se pohnout se svědomím lidí.

    Nevystupujeme jako členové žádné organizace ani spolku a rádi bychom, aby se do čištění řeky zapojili přímo občané. V letošním roce se k akci připojili i další obce mikroregionu Bystřička. Věříme, že se podaří vyčistit delší úsek řeky a jsme rádi, že se akce podle původního záměru rozšiřuje o další účastníky. U nás ve Velké Bystřici by čištění řeky mělo vypadat takto: náš výchozí bod bude ,,bystrovanský přejezd", odkud bychom ráno vyšli směrem na Velkou Bystřici, traktor s vlečkou na odpad pojede průběžně s námi až po splav v Burku, kde akce končí. Časový rozvrh: začátek v 8.00 u ,,bystrovanského přejezdu" (přidat se můžete kdekoliv na trase), konec akce je zhruba kolem oběda u splavu v Burku, kde na závěr provedeme krátké zhodnocení u bečky piva a kabanosu. Město zajistí odpadové pytle, jejich odvoz a také závěrečné občerstvení, my pak pracovní sílu. Podařilo se zajistit podporu u firmy LO Haná, která zajistí uložení odpadu na své skládce zdarma a současně zajistí tisk propagačních plakátů. Akci také podpoří materiálem a doufejme i hojnou účastí MO ČRS. Věříme, že se připojí i Povodí Moravy, s.p., samozřejmě regionální média budou pochopitelně opět u toho.

    Přijďte, prosím, vhodně oblečeni (část z nás bude muset jít po vodě, dále si vezměte nepromokavé oblečení pro případ, kdyby začalo pršet, pak pracovní rukavice a hlavně dobrou náladu). Chceme se i letos pokusit, aby stejná akce proběhla v co největším počtu obcí ležících na řece Bystřici. Doufáme, že se nám podaří udělat z čištění řeky Bystřice každoroční tradici a její krásné okolí řeky, zatím alespoň na našem území bude čistší a pěkně zbavené odpadů. Máte-li zájem určitě přijďte, jste všichni srdečně vítáni. Vše záleží jenom na nás.

    Vaši organizátoři.

    Kontakty a informace o akci, na kterých můžete a nemusíte potvrdit svou účast, případně podebatovat:

    VaclavBreha@seznam.cz tel. + 420 776 044 244
    sipekmartin@seznam.cz tel. + 420 721 778 797
    pazdera@muvb.cz tel. + 420 606 739 244

    Poznámka redakce: Tento článek vyšel ve zpravodaji zmíněného města Velká Bystřice. Kde jim není lhostejný osud řeky Bystřice a snaží se pečovat o své prostředí, ve kterém lidé žijí. Měl by to být příklad všem obcím, městům a lidem. Jistě si pamatujete na velkou akci čištění přehrady Orlík. Poukazuji na to, že nejen na Orlíku probíhají prospěšné akce, ale i na Moravě. Dle mého názoru by to měla být i pracovní činnost (brigáda ČRS), popřípadě tradice o péči životního prostředí v uvedených obcích, neboť neznám lepší vizitku občanů, kterým není lhostejný osud naší přírody v celé České republice. Problémem je financování uvedených akcí, kde získávání finančních dotací je většinou velkým problémem, ale jak poukazuje článek z čištění Bystřice, si zdejší lidé umějí poradit sami bez nějakých dotaci, stačí jen chuť a odhodlání pro to něco udělat a vše jde pak samo. Výsledkem je nejen dobrý pocit z úspěšného vykonání práce, ale hlavně krásná příroda kolem nás, kde se lidé znovu vracejí a relaxují. Proto nestačí jen uklízet po nepořádných lidech, ale měli by jsme vzdělávat děti, mládež i dospělé, že odpady patří do popelnice a ne do přírody. Měl by si uvědomit každý člověk, kdo půjde do přírody, že jakýkoliv odhozený odpad je vážné nebezpečí nejen pro přírodu, ale i pro nás, kde se šíří řada nemocí, chorob a likvidace těchto odpadů se nám mnohonásobně prodraží. Přece nechceme, abychom předali našim potomkům zničenou přírodu, která je zaplavena našimi odpadky. Snad si konečně uvědomíme naše mnohdy nesmyslné a lhostejné počínání.

    (zpět na obsah)


    ČIŠTĚNÍ ZÁTOPY VODNÍHO DÍLA SLEZSKÉ HARTY

    Letošní krásné léto přilákalo ke břehům vodní nádrže Slezská Harta, kde obvod zátopy čítá cca 50 km. Nadměrný počet milovníků vodního živlu a vodních sportů i rybářů toužících po sportovním či životním rybářském úlovku. Takový nápor se však nepříznivě projevil na okolí nadměrnou produkcí odpadů, zvláště plastů po obvodu celé zátopy vodní nádrže a také v přilehlých lesních i keřových porostech a části zasakových pásů okraje zátopové čáry vodního díla.

    Český rybářský svaz, Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko v Ostravě ani ve spolupráci se správcem nádrže a za přispění finanční účasti obce Leskovec nad Moravicí na poplatek za skládku, není schopen přes provedená opatření dosáhnout změny chování, některých návštěvníků krásné přehrady okolí Slezské Harty tak, aby zmizela bezohlednost k životnímu prostředí v okolí nádrže, zvláště těch, kteří se zbavují obalů a odpadů jejich odhozením či ponecháním na březích zátopy nebo v okolních porostech.

    V uplynulých dnech proto Český rybářský svaz prostřednictvím členů místních organizací Vítkov, Rýmařov, Bruntál zorganizoval také podzimní sběr odpadů ze zátopy vodní nádrže a ve spolupráci se správcem vodního díla Povodí Odry, s.p. zvláště správou přehrady Slezská Harta, provedl sběr a svoz odpadů z dostupných částí zátopy a na skládce odpadů v Horní Benešově, tak skočilo cca 3,5 tuny odpadů, aby tyto nezůstaly pod sněhovou pokrývkou a mnohé z nich neznečistily vodní nádrž při jarním tání sněhu.

    Snad tato zpráva o stavu péče a starosti o pěkné životní prostředí Slezské Harty vyburcuje i tu část návštěvníků krásné přírody Jeseníků tak, aby se zde chovali tak jako na své zahradě či v parku, kde odpočívají s tím, že tato základní ohleduplnost a slušnost je vlastní 90 % občanům Evropské Unie, jejichž jsme členy.

    Tímto současně děkuji všem rybářům i ostatním pracovníkům, kteří se podíleli na likvidaci odpadů a úklidu vodní nádrže Slezská Harta.

    Ing. Květoslav Polášek
    Předseda odboru životního prostředí a čistoty vod
    ČRS VÚS pro Severní Moravu a Slezsko v Ostravě
    (zpět na obsah)


    Pečenáče z kaprů

              Dalo by se říci, že je to slavnostní zakončení vánočního hodování. Někdy se přihodí, že ne vždy se dají sníst, všechny nasmažené řízky, a náhle zjistíte, že v lednici je ještě půl mísy krásných kapřích řízků. Ony budou krásné a chutné ještě týden po Štědrém dni, ale dejme tomu, že už se jich všichni přejedli. Nyní je ta správná doba na výrobu pečenáčů. Obšírněji se o tom zmíním v kapitole o bílých plevelných rybách, proto uvedu jen to nejpodstatnější.

              Z řízků se tak stane marinovaný výrobek s dlouhou dobou trvanlivostí. Jemné kostice se po týdnu úplně ztratí, po dalších týdnech změknou i silné žeberní kosti a gumovitou strukturu budou mít i nejsilnější páteřní kosti. Zázrak, který to všechno způsobí, se jmenuje ocet. Proto také základní marináda na pečenáče je velmi kyselá.

    Příprava marinády: Musíme jí připravit takové množství, aby všechny řízky byly úplně potopeny. Skládá se z vody, octa, koření, soli, cukru a samozřejmě nesmíme zapomenout na zeleninu. Důležitý je poměr octa a vody, který je v přímo strašidelném poměru 2:1, to znamená že na dva díly octa připadne jeden díl vody. Na průměrnou mísu řízků by nám měl potopit nálev vyrobený z 1 litru octa a ? litru vody.

    Toto množství si nalijeme do hrnce a přidáme k tomu na kolečka nakrájenou větší mrkev a nakrájenou středně velkou petržel a menší celer. Přidáme asi hrst divokého koření (pepř, nové koření, tymián a 6 bobkových listů), nasypeme tam skoro plný čtvrtlitrový hrnek cukru a kávovou lžičkou soli. Vše povaříme asi 5 minut a před odstavením tam ještě přidáme na kolečka nakrájenou cibuli. Z jakési rozmarnosti tam ještě můžeme přidat bílé víno nebo nakrájený citron, ale z toho musíme odstranit kůru, protože je hořká a od ní by bylo i maso. Nálev se musí nechat dokonale vychladit! Řízky vložíme třeba do čtyřlitrové láhve od okurek, prokládáme zeleninou a kořením a nakonec zalijeme lákem, aby se všechno důkladně potopilo. Lák bude mít snahu řízky nadnášet, proto je dobré vše svrchu zatížit, zvláště pak v jiných nádobách.

              V chladném období po Novém roce se nemusí pečenáče nějak zvlášť uchovávat v lednici, stačí někde najít místo s teplotou do + 5 ?C. Neměly by však zmrznout. Pokud zbylo trochu aspiku, je dobré si udělat pečenáče v aspiku. Proležené řízky dáme jen do nízké nádoby, proložíme navíc kapií nebo sladkokyselou okurkou a zalijeme vlažným aspikem. Každý vás pochválí! Trvanlivost těchto výrobků je v chladném období takřka nekonečná, ale nebojte se, dlouho se to doma nezdrží.

    (zpět na obsah)


    Kapr namodro

              Je to zajímavé, tento recept zná snad úplně každý, ale málokdo ho skutečně zkusil. Není složitý a bez problémů ho zvládne každá průměrná kuchařka. Zde je spíše problém technický, kde sehnat třeba menší půlku čerstvého chlazeného kapra lysce. Pokud si chce někdo uvařit dietní oběd, nepojede kamsi třicet kilometrů autem na sádky pro celého živého dvoukilového kapra. Poradit se sehnáním zpracované půlky by měli pánové se zelenými klobouky, co se vždy producírují v médiích, mě samotného by to velmi zajímalo.
              Kapr namodro je velmi chutný, výživný a hlavně dietní pokrm. Dá se dobře obkládat a zdobit zeleninou či různě vylepšovat omáčkami, ač to potom není zcela dietní. Je to velmi ideální letní pokrm pro děti, když jim trochu pomůžeme s kostmi. Pro nemocné a rekonvalescenty je takto upravený kapr mnohonásobně zdravější než kuře. Na přípravu tohoto pokrmu je nejvhodnější kapr lysec, máme-li však šupinatého, není to důvodem k tomu, abychom tento dobrý pokrm nevařili. Ryba však musí být skutečně čerstvá s nesetřeným slizem, protože ten je po přelití octem původcem krásné modré barvy porce. Ale kdybychom si udělali jen docela obyčejného vařeného kapra, bez koření a octa, uvařeného jen v hodně osolené vodě a bez modré barvy, maso bude neméně výborné.

    Kromě kapra si připravíme:

    Na 1 půlku kapra asi 1 l vody, kořeněnou zeleninu, cibuli, bobkový list, celý pepř, nové koření, hřebíček, tymián, ? l octa, 1 vrchovatou lžíci soli a zelenou petrželku.

              Kapří porce položíme na širší mísu kůží nahoru a poléváme je vařícím octem, až krásně zmodrají. Kůže se potom co nejméně dotýkáme, aby se barva nesetřela, rybu necháme ještě chvíli odležet, aby se dobarvila. Mezitím přivedeme do varu osolenou vodu s kořením a zeleninou. Přidáme k ní ocet z polévání porcí a zbytek octa a do vařícího nálevu opatrně vložíme porce, nejraději kůží navrch. Počkáme, až se nálev začne naplno vařit, potom snížíme příkon na minimum a 15 minut rybu v horké vodě "dotáhneme". Po vyndání pouze polijeme rozpuštěným máslem.
              Kapr namodro se podává s vařenými brambory, které bohatě posypeme zelenou petrželkou. Také se můžeme zvláště v letním období vyřádit s různými zeleninovými oblohami. Pokud má mít pokrm dietní funkci, nebudeme přidávat majonézové omáčky, i když jsou k tomu výborné. Spíše si připravíme něco odlehčeného z jogurtu.

    (zpět na obsah)


    Kapra ještě neopustíme

    Už jsem to naznačil zkraje, lidé se chovají k výbornému masu z kapra macešsky. Když lidem v obchodě sdělím, že mám z ryb jenom chlazeného kapra, tak v mnoha případech řeknou: "Vy máte jenom kapra? Tak mi dejte zmražené filé". Porce kapra na Vánoce je pro ně jen splněním každoroční povinnosti, a jíst ho víckrát, z toho by měli zdravotní újmu. Z toho týden co týden bez jakýchkoliv známek odporu pojídají v závodních kuchyních nudná a strašidelná jídla jako čevapčiči, různé klopsy, čufty či jiné odrůdy karbanátků z úplně impotentního mletého masa nebo bledé omáčky, z kterých chemické přípravky přímo čiší, a to je úplně v pořádku. Přitom kapr má tak plastické a přizpůsobivé maso, že chutná úplně vždy a se vším. Může být vařený, pečený, smažený, uzený, kyselý, sladký, s omáčkami tmavými, světlými, všechna koření na světě se k němu hodí, kyselé zelí i pomeranče a nesmím zapomenout i na zeleninu. Náš český kapr byl ve středověku víc ceněn než aplští jezerní pstruzi či siveni. Ale to už je pro nás charakteristické, to co je u nás dobrého, dovedou ocenit jen lidé za hranicemi. U kaprů neexistují recepty lepší nebo horší, dobré jsou všechny, pokud jsou pořádně udělané. To znamená nepřesolené, opačně zase nedosolené, neupálené, nepřekořeněné, nedopečené či jinak nedodělané. Kapři by se měli připravovat podle ročního období, co nám zrovna příroda nabídne. V době, kdy je plno čerstvých rajčat a paprik, nebudeme dělat kapra na žampionech z plechovky nebo na kari nebo v horkých letních dnech nebudeme kapra protahovat špekem nebo k němu dělat těžké smetanové omáčky.

    Z mnoha stovek existujících receptů na kapra uvedu jen malou část a nezáleží na tom, kdo je vymyslel nebo opsal, ale hlavně aby se to dalo jíst a každý se k tomu rád vracel. Lidé mají snahu pořád hledat nějaké zvláštnosti a stále něco vymýšlejí něco nového, a přitom zapomínají na starou osvědčenou klasiku, která je stejně nejlepší a nejzdravější.

    (zpět na obsah)


    Informace pro funkcionáře a členy všech MO ČRS
    na území Severní Moravy a Slezska

    Vážení přátelé rybáři,

    Na letošních prověrkách jsem Vám všem rozdal Metodiku a formuláře na sčítání kormoránů. Na začátku roku 2007 pak předložíme výsledky uvedeného sčítání pro rok 2006 a 2007. Uvedená Metodika, kterou předložil pan Ing. Straka se dobře osvědčila, a proto i nadále by jsem byl velmi rád, kdyby jste pokračovali a sčítali i nadále, abychom na základě skutečných počtů kormoránů srovnali jejich predační tlak na rybí obsádku v konkrétních revírech včetně vyčíslení škody, která nám je způsobená. Velkou měrou na sčítání kormoránů se podílejí všichni členové MO ČRS, kteří jsou dobře seznámeni s výskytem kormoránů a zejména jejich nocovišť ve svém rajónu, ale hlavně jsou ochotní se vložit do této velmi náročné práce, všem mockrát děkuji. Většina z Vás namítalo, zda-li sčítání má smysl a musel jsem Vás přesvědčovat, že ano, neboť letos bylo uděleno několik výjimek pro odstřel kormoránů na základě uvedeného sčítání a srovnání výsledků ulovených ryb v daném revíru, kde se kormoráni vyskytovali. Tento náš požadavek navazuje na jednání Rady ČRS v Praze, kdy podklady z jednotlivých územních svazů ČRS budou využity k analýze a jednání o přijetí opatření v rámci ČR v účinné eliminaci těchto negativních vlivů na rybí obsádky, či k náhradám škod i na volných vodách.

    Na letošních prověrkách nám bylo od zástupců MO ČRS oznámeno, že došlo v našich revírech i na rybochových zařízení k velkému nárůstu populace volavek popelavých. Na základě tohoto problému jsme vypracovali Metodiku a formulář na sčítání volavek popelavých, která byla schválena odborem VÚS ČRS. Postup na vyřizování žádosti o povolení odstřelu a plašení volavek popelavých je obdobný jako u kormorána velkého, proto nepodceňujte tento náš požadavek. Další sčítání rybožravých predátorů se zpracovává a to na norka amerického a vydru říční.

    Děkujeme Vám za spolupráci! S přátelským pozdravem "Petrův zdar".

    Chtěl bych jsem všem popřát krásné prožití vánočních svátků, rodinné pohody, bohatého Ježíška, a hlavně pevné zdraví, lásky, štěstí, radosti bez žádné kapří kosti. Samozřejmě nemůžu zapomenout na prožití bouřlivého silvestra a do Nového roku 2007 přeji mnoho úspěchů jak v životě, tak i v rybaření.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ


  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    vydání připravil Ing. Daniel Gebauer

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Ing. Daniel Gebauer, Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, mobil: 606 125 410.
    Nebo na email: daniel.gebauer@rybsvaz-ms.cz

     
     

    © 2000-2006 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2006 Created and designed by fishnet.cz