Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 17 další čísla občasníku ČISTOTÁŘ Ostrava, říjen 2005

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • VIII. Česká ichtyologická konference
  • HORMONÁLNĚ INDUKOVANÝ UMĚLÝ VÝTĚR JIKERNAČEK CANDÁTA OBECNÉHO (SANDER LUCIOPERCA)
  • Informace pro funkcionáře a členy všech MO ČRS na území Severní Moravy a Slezska
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Milí čtenáři,

    V minulém čísle občasníku „Čistotář“, jsem Vám psal o legislativě v oblasti rybářství a musím se přiznat, že tohle téma nemám moc v lásce a to ze dvou důvodu. Za prvé: je to chaotický systém plný novelizací a paragrafů, kterému člověk nerozumí a za druhé: není moc zajímavý ani poučný pro nás přátele rybářského cechu. My máme plno jiných problémů, pouze nám stát přidělává práci s papírováním, ale dnešní doba pokročila, kdy jsme vstoupily do EU, není o novelizaci zákonů nouze. Teď nám nastaly, zvláště na podzim ty největší starosti, kdy se připravujeme jednak na dlouhý zimní čas, ale i na příští rok. Ať už jsou to výlovy, výtěr pstruha potočního, zimování rybníků, komorování, vápnění a samozřejmě zarybňování našich revírů pro sportovní rybáře a nejen pro ně, ale i pro přírodu samotnou. A proto dnes změním téma a trochu zpestřím obsah oproti minulému nezáživnému číslu. Jelikož podzim je doba dravců, dnes jsem si vybral trochu tajemného dravce hlubin, se“psími zuby“ a velmi výborným masem, ano tušíte správně je to můj obzvlášť oblíbený druh ryby, a tím je Candát obecný (Sander lucioperca). Přeji Vám pohodové čtení.

    „Petrův zdar!“                        
    Ing. Daniel Gebauer

    (zpět na obsah)



    Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

    Oddělení rybářství a hydrobiologie
    ICHTYOLOGICKÁ SEKCE ČESKÉ ZOOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI
    RYBÁŘSKÁ SEKCE MORAVSKÉHO SVAZU VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ A POBOČEK
    - POBOČKA AGRONOMICKÉ FAKULTY MZLU BRNO

              Dne 14. až 15. září 2005 jsem se zúčastnil již VIII. České ichtyologické konference s mezinárodní účastí, kterou pořádala Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Náplní konference byly nové praktické zkušenosti a poznatky z oblasti ichtyologie. O příspěvky byli požádáni zástupci různých univerzit, akademie věd, výzkumných ústavů a dalších odborných institucí, které se zabývají výzkumy v oblasti ichtyofauny. Uvedená konference měla mezinárodní účast, kde své poznatky prezentovali odborníci jak z České republiky, tak i odborníci ze Slovenska, Polska, Ruska, Bosny a Hercegoviny, Španělska a Albánie. Své postřehy a zápisky z konference Vám budu postupně prezentovat v občasníku.

    (zpět na obsah)


    HORMONÁLNĚ INDUKOVANÝ UMĚLÝ VÝTĚR JIKERNAČEK CANDÁTA OBECNÉHO (SANDER LUCIOPERCA)

    P. LEPIČ, J. HAMÁČKOVÁ, J. KOUŘIL, A. LEPIČOVÁ (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech)
    T. BARTH (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR)

    Reprodukcí candáta a posuzováním některých aspektů jako zralosti, plodnosti, výtěru ryb, výtěrové lokality, počátku tření ryb a délky vývoje jiker se ve své práci zabývají Lappalainen a kol. (2003). Konstatují, že počátek pohlavní zralosti je dosažený v mladším věku u ryb žijících v jižních oblastech Finska než v populaci žijící na severu a to hlavně vzhledem k vyššímu tempu růstu ryb na jihu, a tím dochází k nastolení dřívější pohlavní zralosti ryb. Mlíčáci dozrávají v menší velikosti a jsou v průměru mladší než jikernačky (jikernačky rostou rychleji). Zjistili, že absolutní plodnost je velmi závislá na délce a hmotnosti ryb, ale nenalezli žádnou závislost mezi relativní plodností a délkou ryby. Nalezli statisticky významnou závislost mezi počátkem výtěru ryb a zeměpisnou šířkou (teplota vody) a také mezi délkou doby vývoje a stálou vodní teplotou. Pohlavní dospělost candátů je ve věku 3 – 5 let při přirozené reprodukci, výjimečně již ve věku 2 let. Mlíčáci (samci) dospívají o rok dříve než jikernačky (samice). Výtěr probíhá v našich klimatických podmínkách od konce dubna do června, při teplotě vody 5 – 12 (16) oC.

              Demska-Zakesz a Zakesz (2002) se ve své práci zabývají efektivitou uzavřeného chovu candáta s a bez hormonální stimulace. Ryby byly odloveny v době výtěru v přirozených lokalitách. U ryb bez hormonální stimulace byl počet ovulujících jikernaček vysoce významně závislý na stupni zralosti oocytů, který se pohyboval v rozsahu od 0 % (stupeň zralosti I) až 100 % (stupeň zralosti IV) s průměrnou hodnotou asi 29 %. Při použití 400 IU (jednotka) lidského chorio gonadotropinu (HCG) na 1 kg tělesné hmotnosti jikernačky pro synchronizaci procesu zrání, bylo dosaženo reprodukce i u méně zralých ryb. Celkem ovulovalo 88 % jikernaček. Použitím hormonální stimulace se významně zkrátila doba výtěru. Množství získaných jiker bylo v rozsahu od 60.000 až 682.500 kusů a to byly v kladné závislosti na tělesné hmotnosti jikernaček. Autoři také zjistili vysokou závislost mezi tělesnou hmotností a počtem jiker v očních bodech. Přežití jiker do stádia očních bodů bylo v průměru 84 %.

              Steffens a kol. (1996) popisují tři různé způsoby používané při reprodukci candáta v Německu. Zdůrazňují, že ve všech případech je nutné jikernačky držet v dobrých potravních podmínkách a k výtěru použít ryby v dobré kondici. Nejjednodušší metodou je výtěr candáta v rybnících. Poloumělou reprodukcí je možná provádět v klecích nebo bazénech. Dobré výsledky také uvádějí s umělým výtěrem po hypofyzaci. Při umělém výtěru jikry před inkubací odlepkovávali. Inkubovali je v Zugských láhvích při teplotách kolem 16 – 18 oC.

              Schlumberger a Proteau (1996) popisují jak přirozený kontrolovaný výtěr candáta, tak použití hormonální stimulace v kombinaci s vodní teplotní manipulací jako úspěšné a uvádějí, že se získá 60 – 70 % rozplavaného plůdku z nasazených jiker.

              Zakes a Szczepkowski (2004) prováděli umělý mimosezónní výtěr candáta s pomocí hormonální indukce ovulace (uvolnění jiker do tělní dutiny). U ryb po úpravě fototermální periody (upraven světelný režim a teplota) a hormonální indukcí dosáhli ovulace 3 měsíce před dobou výtěru v přirozených podmínkách. Hormonální stimulaci prováděli pomocí lidského gonadotropinu (HCG) podaného buď jednorázově v dávce (200 IU.kg-1 živé hmotnosti ryby), nebo ve dvou dávkách (200 IU.kg-1 živé hmotnosti ryby), druhá dávka po 48 hodinách (400 IU.kg-1) nebo injikovaných třikrát (200 IU.kg-1) po 24 hodinách (200 IU.kg-1) a po dalších 24 hodinách (200 IU.kg-1). Kontrolní skupina byla injikována jednou fyziologickým roztokem 0,9 % NaCl (kuchyňská sůl). Samci byli stimulováni jednorázovým podáním hormonu v dávce (200 IU.kg-1). Jikry byly získány od všech hormonálně ošetřených ryb. Z kontrolní skupiny jikernaček, které byly stimulovány jen fototermálně, nebylo dosaženo žádné ovulace. Čas ovulace byl 66 – 71 hodin po první injekci, jikry byly životaschopné až do stádia očních bodů (z 71,5 až 77,5 %) bez ohledu na výši a počtu hormonální dávky. Tato mimosezónní metoda výtěru ryb může být používána pro získání larev candáta pro intenzivní chov v kontrolovaných podmínkách prostředí v období před přirozeným výtěrem a lze tak produkovat násadu o větší kusové hmotnosti.

    První experimenty v ČR byly uskutečněny v první polovině dubna ve VÚRH JU Vodňany. Pokusy s umělým výtěrem byly zaměřeny především na dosažení hormonálně indukované ovulace jikernaček. Použity byly ryby z rybničního chovu v dobrém zdravotním stavu i kondici. Před vlastními experimenty byly ryby roztříděny podle pohlaví. Jikernačky byly zváženy a náhodně rozděleny do sedmi experimentálních skupin o počtu 5 kusů při přibližně stejných hmotnostech ryb. Individuální hmotnost jikernaček použitých k experimentu se pohybovala v rozpětí od 1,20 do 2,46 kg. Pro vyvolání ovulace byly použity tyto hormonální přípravky: syntetické analogy GnRH Kobarelin, syntetický analog GnRH Lecirelin, dále maďarský preparát Ovopel dodávaný v peletách obsahující jednak jiný analog GnRH v množství 18 – 20 µg a dále inhibitor dopaminu metaclopramid v množství 8 – 10 mg v jedné peletě a kapří hypofýza. Pokus proběhl při teplotě vody 11,5 ± 1,34 oC. Jikernačky byly injikovány intramuskulárně (do hřbetní svaloviny). Hormonální přípravek Kobarelin byl aplikován v dávce 20 µg.kg živé hmotnosti ryby, Ovopel v dávce 2,5 pelety.kg-1, dále čtyřem skupinám jikernaček byl injikován Lecirelin v dávkách 10, 20, 50 a 100 µg.kg-1 a ryby kontrolní skupiny byly injikovány fyziologickým roztokem. Hormonální přípravky byly též aplikovány ve fyziologickém roztoku. Před předpokládaným termínem dosažení ovulace byly ryby kontrolovány v 1-3 hodinových intervalech. Při injikaci a umělém výtěru byly ryby anestezovány (uspány) s použitím hřebíčkového oleje v dávce 0,03 ml na litr vody (Hamáčková a kol. 2001; 2003). Po výtěru byla individuálně zjišťována hmotnost vytřených jiker, proveden odběr vzorku jiker na stanovení průměrné hmotnosti a plodnosti ryb. Výpočtem byla stanovena relativní a absolutní hmotnost jikernaček.

              Ovulace bylo dosaženo u jikernaček ve všech experimentálních skupinách. Umělý výtěr se získáním celé porce jiker byl přesto proveden jen u některých ryb (po 2 kusech ze skupiny Lecirelin 20, 50 a 100 µg.kg-1, v ostatních skupinách pouze 1 kus – tyto byly vyhodnoceny). Ostatní ryby ovulovaly do žlabu mezi kontrolami, které byly prováděny i v 1 hodinových intervalech. Ve skupině injikované Lecirelinem v dávce 50 µg.kg-1, bylo dosaženo ovulace 100 % ryb, v ostatních skupinách injikovaných Lecirelinem bylo vytřeno 60 – 80 % ryb u skupiny injikované Kobarelinem se vytřelo 40 % a z ryb injikovaných Ovopelem ovulovalo pouze 25 % jikernaček. U kontrolní skupiny nebylo dosaženo žádné ovulace.

              Interval od injikace do ovulace se u jednotlivých skupin pohyboval v rozmezí od 6,2 do 8,0 dnů tj. od 71,3 Do do 92,0 Do. Barva vytřených jiker byla žlutozelená až šedozelená. Průměrná individuální hmotnost vytřených jiker od všech uměle vytřených jikernaček byla 0,65 ± 0,02 mg. Relativní hmotnost vytřených jiker (RHVJ) od jikernaček injikovaných Lecirelinem se pohybovala v rozmezí od 4,45 ± 3,36 % až do 15,27 % (vztaženo ke hmotnosti jikernaček před injikací) u skupiny injikované Kobarelinem 9,08 % a po Ovopelu pak dosáhla hodnoty 1,69%.

    Tab. 1.: Výsledky hormonálně indukovaného umělého výtěru jikernaček candáta pomocí přípravků Kobarelin, Ovopel, Lecirelin a fyziologický roztok (při teplotě 11,5 ± 1,34 oC).

              Absolutní pracovní plodnost vytřených ryb se u Lecirelinu pohybovala v rozmezí od 96,11 – 459,73 tisíc kusů jiker na jikernačku, u skupiny injikované Kobarelinem dosáhla hodnoty 164,62 tisíc ks.kg-1. Po injikaci Ovopelem bylo dosaženo nejnižší absolutní plodnosti a to pouze 43,08 tisíc ks.kg-1. Průměrná relativní pracovní plodnost se pohybovala u Lecirelinu od 61,01 – 232,92 tisíc ks.kg-1 živé hmotnosti jikernaček, po Kobarelinu bylo dosaženo hodnoty 139,5 tisíc ks.kg-1, u skupiny injikované Ovopelem pak pouze 25,95 tisíc ks.kg-1 jikernaček. Podrobnější výsledky experimentu jsou uvedeny v Tab. 1.

              Steffens a kol. (1996) uvádějí průměrnou relativní plodnost jikernaček 200 tisíc kusů jiker na 1 kg hmotnosti jikernaček. Podle Bastla (1970) kolísala absolutní plodnost ryb o hmotnosti 1330 – 4800 g od 41 tisíc do 887 tisíc jiker, průměr činil 381 tisíc kusů jiker. Průměrná relativní plodnost byla 168 tisíc jiker na 1 kg hmotnosti (rozpětí 103 – 212 tisíc jiker). Velikost jiker se pohybovala od 0,84 do 1,08 mm. S těmito údaji koresponduje i námi dosažená relativní pracovní plodnost. Průměrná hmotnost jiker byla v našem případě menší.

              U candáta došlo v našem experimentu k ovulaci i při nejnižší dávce Lecirelinu 10 µg.kg-1, ale byla zjištěna několikanásobně nižší relativní pracovní plodnost na rozdíl od použitých vyšších dávek 20 - 100 µg.kg-1. U candáta byla zjištěna vyšší citlivost k testovaným analogům GnRH ve srovnání s dalším okounovitým druhem ryby okounem říčním (Perca fluviatilis), kde byla námi zjištěna nejnižší ověřená efektivní dávka u Kobarelinu až 100 µg.kg-1 a u Lecirelinu 50 µg.kg-1 (Kouřil a kol. 1997, 1998).

    Přestože můžeme candáty poměrně snadno uměle vytírat (úspěšné pokusy byly uskutečněny před více než 80 lety), rybářská praxe dává přednost poloumělému způsobu. Nevýhody této metody jsou velké ztráty jiker a kanibalismus. Tato metoda je bezesporu nejstarší, kterou už prováděl známý nestor rybnikářství pan Josef Šusta a je právem nazývána Šustova metoda. Mezi výhody této metody lze zařadit jak hledisko ekonomické, tak i časové úspornosti a nenáročnosti technologie. Přispívá k tomu zřejmě značná choulostivost generaček, které při umělém výtěru a nešetrné manipulaci jsou rychle napadány plísněmi a zpravidla dochází k úhynu ryb. V příštím díle občasníku Vás seznámím s předběžnými výsledky odchovu larev candáta, které právě probíhají na MZLU, Ústav rybářství a hydrobiologie v Brně. Zabývají se převodem rychleného plůdku candáta obecného na umělou dietu a odchov larev

    Upravil: Ing. Daniel Gebauer

    Vysvětlivky:
    Absolutní plodnost je celkový počet jiker od jedné jikernačky.
    Relativní plodnost je celkový počet jiker vyjádřený na 1 kg živé hmotnosti jikernačky. Tento způsob umožňuje lépe stanovit plodnost v závislosti na velikosti jikernačky.
    Pracovní plodnost je množství jiker získaných při umělém výtěru jikernačky. U lososovitých ryb lze získat prakticky všechny jikry, u kaprovitých určité množství zůstává v těle jikernačky a nejvíce jiker zůstává u ryb s porcovým (dávkovým) výtěrem.
    GnRH (gonadotropin releasing hormone) jsou spouštěcí hormony mezimozku (hypofýzy), které řídí pohlavní orgány a ovlivňují činnost pohlavních žláz (sekreci pohlavních hormonů), tvorbu a zrání pohlavních buněk, ovulaci.
    Dopamin je látka ze skupiny dopaminergních blokátorů (inhibitorů), která umožní vyvolání účinku podaného GnRH, tj. indukce ovulace.
    Do (denní stupeň) je inkubační doba jako suma denních stupňů, která je součtem průměrných denních teplot vody v průběhu inkubace. (Např. u kapra činí 60 až 70 Do = pokud bude po celou dobu inkubace teplota vody 22oC bude vývoj jiker trvat 3 dny, ale pokud by teplota po celou dobu inkubace měla 17oC, vývoj by trval 4 dny). V chovatelské praxi tento způsob umožňuje stanovit stadium vývoje a okamžik kulení plůdku.

    (zpět na obsah)


    Informace pro funkcionáře a členy všech MO ČRS
    na území Severní Moravy a Slezska

    Milí přátelé rybáři,

    V současné době novelizuji Metodický pokyn (postup členů ČRS při zjištění havárie jakosti vody, vznik a vymáhání škod vzniklých na rybářském hospodaření ČRS). Uvedený Metodický pokyn by měl být zhotoven v listopadu případně v prosinci tohoto roku. Doufám, že bude plnit svou funkci, kde mnohdy dochází ke zbytečným chybám v uvedené problematice.

    Byl bych velmi rád, aby občasník „Čistotář“ (většinou chodí se zápisem odboru) byl dostupný nejen pro funkcionáře, ale i pro všechny čistotáře, případně členy, kteří úzce spolupracují s MO ČRS. Dozvěděl jsem se, že není dostáván mezi tyto členy a mnohdy někteří nevědí, že vůbec nějaký občasník existuje!

    Dále v současné době zpracovávám Metodický pokyn určený pro členy ČRS o podání žádostí vodoprávním úřadům pro udělení výjimky z ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. Uvedený Metodický pokyn by měl být zpracován v listopadu tohoto roku.

    Při návštěvě některých místních organizací jsem zjistil velmi podstatnou a závažnou věc. Komunikace mezi MO ČRS a Výborem územního svazu ČRS pro Severní Moravu a Slezsko, je nedostatečná, a proto jsem se rozhodl, že navštívím v průběhu roku každou místní organizaci Českého rybářského svazu pro navázaní užší spolupráce mezi námi. Výhodu spatřuji v tom, že dojde k lepší komunikaci mezi MO ČRS a VÚS ČRS, seznámení, společné postupy a návrhy při řešení problémů a zkvalitnění práce. Doufám, že se mi povede splnit tento dost významný cíl. Prosím Vás o podporu a spolupráci.

    Pan Ing. Tomáš Straka (Středočeský územní svaz Praha) vypracoval a předložil Radě a VÚS ČRS, Metodiku na sčítání kormoránů. V současné době je ještě v průběhu jednání, zda-li uvedené sčítání nocujících kormoránů má smysl pro nás rybáře, a jestli se do tak velkého projektu zapojí všechny místní organizace ČRS. Podle mě je uvedená Metodika, kterou předložil pan Ing. Straka jistě velmi dobrá, vyžaduje však spolehlivé lidi a znalce místních poměrů, kteří jsou dobře seznámeni s výskytem kormoránů a zejména jejich nocovišť ve svém rajónu, ale hlavně na ochotu vložit se do této velmi náročné práce. Moje otázka tedy zní: Jste ochotni jít do toho projektu a schopni zajistit takové lidi? Čísla o počtech kormoránů se nám mohou hodit zejména při udělování výjimek k odstřelu. Zajímavé je, že i ornitologové chtějí situaci řešit i s námi spolupracovat, i když mám trochu pochybnosti, no uvidíme. Další sčítání sledovaných rybožravých predátorů je otázka. Jsem nesmírně zvědavý jak se vše skloubí a vyvine. Doufejme, že se konečně vyřeší tento závažný problém, který nás trápí už pěkně dlouho.

    Předem děkuji s pozdravem Petrův zdar.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ


  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    vydání připravil Ing. Daniel Gebauer

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Ing. Daniel Gebauer, Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, mobil: 606 125 410.
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2005 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2005 Created and designed by fishnet.cz