Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 16 další čísla občasníku ČISTOTÁŘ Ostrava, srpen 2005

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • Aktuální problematika ochrany vodních ekosystémů
  • Legislativní rámec ochrany živočichů ve vazbě na rybářském hospodaření
  • Naplňování vodohospodářské legislativy v České republice v relaci k ichtyofauně
  • Hlášení havárií
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Milí čtenáři,

    po delší pauze se opět vrací Váš občasník „Čistotář“, s tím rozdílem, že došlo k personální změně na sekretariátě VÚS ČRS v Ostravě, jak už bylo oznámeno v minulém čísle občasníku „Čistotář“ 15. Jsem absolventem Mendelovy zemědělské a lesnické university Brno v oboru rybářství a hydrobiologie a své teoretické i praktické poznatky, které jsem nabyl ve škole, bych rád předal všem fandům rybářského cechu, kteří mají obrovskou zásluhu, že v našich tocích máme ještě dostatek ryb. Co lze očekávat? To ukáže čas a Váš objektivní názor, ale určitě dojde k rozdílnosti obsahu, stylu i názorů v občasníku. V budoucnu plánuji mnoho markantních změn, které občasník prodělá a doufám, že i nadále bude plnit stejnou funkci jakou plnil. Chtěl bych, aby čtenáře zaujalo v občasníku, alespoň jeden příspěvek, aby to nebyl pouze popsaný papír bez užitku. Pestrost občasníku bude určitě zajištěna, kde se dozvíte mnoho informací nejen v oblasti čistoty vod, ale i z chovu ryb, choroby ryb, hydrobotanice, toxikologii, hydrobiologii, výživě ryb, nové poznatky z ichtyologie, praktické zkušenosti MO ČRS, legislativa, ekologie i kulinářské zpracování ryb a mnoho dalších témat. Bude záležet na Vás co by jste rádi uvítali, Vaše názory, postřehy, připomínky, náměty. Máte jedinečnou šanci vyjádřit se prostřednictvím občasníku. Přál bych si, aby ho četla velká skupina rybářů ať z řad odborných tak i z řad sportovních rybářů. Přeji Vám všem dobré čtení a mnoho úspěchů, ať už těch rybářských nebo osobních, ale také radost ze života, které nám poskytuje rybařina a příroda!

    „Petrův zdar!“                        
    Ing. Daniel Gebauer

    (zpět na obsah)


    Aktuální problematika ochrany vodních ekosystémů

    Dne 17. až 19. května 2005 jsem se zúčastnil pod záštitou Ministra životního prostředí ČR a ve spolupráci s EAA (Europian Anglers Alliance), ČRS a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR mezinárodní konference pod výše uvedeným názvem. Konference se uskutečnila v Kongresovém a vzdělávacím centru Floret v Průhonicích (u Prahy). Náplní konference byly praktické zkušenosti z oblasti ochrany rybích společenstev žijících ve volných vodách. V programu byla zahrnuta návštěva Průhonického parku a exkurze rybího přechodu na vodním díle Střekov s návštěvou Národního parku České Švýcarsko (řeka Kamenice a její dva nově zbudované rybí přechody). O příspěvky byli požádáni zástupci státní správy, státní ochrany přírody a organizace zabývající se sportovním a rekreačním rybolovem ze států Evropy. Mezi základními okruhy témat byly:

  • Legislativa a přístup orgánů státní správy ve vybraných oblastech ochrany rybích společenstev volných vod
  • Problematika rybožravých predátorů ve vztahu k rybářským revírům
  • Ochrana ekosystémů volných vod

    Své postřehy a zápisky z konference Vám budu postupně prezentovat v občasníku. Dnes jsem si vybral legislativu a přístup orgánů státní správy ve vybraných oblastech ochrany rybích společenstev ve volných vodách:

    1. Legislativní rámec ochrany živočichů ve vazbě na rybářském hospodaření
    2. Naplňování vodohospodářské legislativy v České republice v relaci k ichtyofauně

    (zpět na obsah)


    Legislativní rámec ochrany živočichů ve vazbě na rybářském hospodaření

    Ochrana jednotlivých rostlinných a živočišných druhů je součástí systému ochrany přírody a krajiny, který je vymezen jak příslušnou právní úpravou ČR, tak v rámci práva EU a mezinárodních úmluv. Základním rámcem právní úpravy ochrany přírody a krajiny, tedy i ochrany druhů je Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) – preambule a čl. 7 a Listina základních práv a svobod (publikováno pod č. 2/1993 Sb.) – preambule a čl. 11, 14, 17 až 19 a 35 jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ochrana přírodního bohatství je zakotvena již přímo v Ústavě ČR (čl. 7) a Listině (čl. 35).

    Z mezinárodních úmluv, významných z hlediska ochrany druhů je potřebné uvést, alespoň Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu o ochraně evropských volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť (tzv. Bernská úmluva), Úmluvu o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (tzv. Bonnská úmluva), Úmluvu o mokřadech, mající mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva (tzv. Ramsarská úmluva).

    V oblasti EU jsou základními směrnicemi pro oblast ochrany přírody a krajiny se vztahem k danému tématu směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a směrnice č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků.

    Základní rámec ochrany živočišných druhů práva v ČR tvoří zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 99/2004 Sb., o rybnikářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat před týráním, ve znění pozdějších předpisů.

    Z prováděcích předpisů je potřebné uvést vyhlášku MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhláška MZe č. 197/ 2004 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství. Jednotlivé druhy živočichů jsou chráněny buď v režimu ochrany obecné nebo zvláštní, chráněny jsou buď jejich populace nebo jedinci a jejich biotopy.

    Volavka popelavá (Ardea cinerea) – není chráněna ve zvláštní ochraně dle § 5a zákona č. 114/1992 Sb., ale je chráněna v obecné druhové ochraně. Speciální režim je dán směrnicemi EU, zejména v ochraně všech druhů volně žijících ptáků a v přísné ochraně druhů živočichů a zároveň je zavedena územní ochrana. Nástroje ochrany jsou jednak administrativně – právní, koncepční případně smlouvy jako nástroje přímého nebo nepřímého působení, mezi které patří za významné zejména ekonomické nástroje. Do speciálních nástrojů můžeme zařadit informační. Ve vazbě na rybářské hospodaření je významná oblast ekonomických nástrojů a náhrad škod. Vymáhání náhrad škod způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy, dle zák. č. 115/2000 Sb., je vymahatelné pouze v důsledku ztížení rybářského práva dle § 57 zákona č. 114/1992 Sb.

    RNDr. Alena Vopálková,
    Ministerstvo životního prostředí, Odbor zvláště chráněných částí přírody

    Upravil: Ing. Daniel Gebauer

     

    Literatura:

    1. Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, planě rostoucí rostlin a volně žijících živočichů.
    2. Směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků.
    3. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

    (zpět na obsah)


    Naplňování vodohospodářské legislativy v České republice v relaci k ichtyofauně

    V období let 1999 – 2004 byla završena základní reforma vodohospodářské legislativy a struktury správy vodních zdrojů s cílem modernizovat právní prostředí a zajistit přenos předpisů Evropských společenství („acquis communautaire“) do našeho právního řádu. Tato transpozice v oblasti vodního hospodářství byla zajištěna zejména prostřednictvím 3 základních zákonů (včetně jejich následných novel):

  • zákon č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon 254/2001 Sb., o vodách o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

    Česká republika patřila k prvním státům, které zabezpečily implementaci směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ustavující rámec činnosti Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. rámcová směrnice o vodách). Hlavní krok k implementaci směrnice byl učiněn přijetím zákona 254/2001 Sb., o vodách, který nahradil 28 let starý zákon č. 138/1973 Sb., o vodách. Zejména dokončení plné transpozice nejnovější směrnice ES pro vody – tzv. Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES) – došlo přijetím tzv. „euronovely“ vodního zákona (zákon č. 20/2004 Sb.). Hlavním důvodem této euronovely byla skutečnost, že vodní zákon z roku 2001 byl v pokročilém stavu projednávání (ve vládě, Parlamentu ČR) v době, kdy ještě definitivní podoba Rámcové směrnice nebyla schválená. Proto i přes zahrnutí jejích základních prvků do textu našeho zákona nebyly zachyceny konečné úpravy, které se objevily v publikovaném znění dne 22. prosince 2000. Je vhodné připomenout, že na rozdíl od několika tzv. původních členských států EU mají úplnou transpozici této směrnice splněnou i všechny nově přijaté země.

    K uvedenému novému vodnímu zákonu samozřejmě patří rozsáhlý počet provádějících předpisů, z nichž některé přecházejí z minulosti a vyhovují, jiné byly nahrazeny a některé ještě budou dokončeny. Informaci o tom přináší následující tabulka:

    V souladu s transpozicí „acquis communautaire“ obsahuje tato legislativa v plném rozsahu nároky na podporu skladby a rozvoje ichtyofauny, tedy rybích společenstev s cílem dosáhnout co nejblíže stavu původního, přirozeného osídlení. Tyto nároky obsahují především směrnice „o kvalitě sladkých vod vyžadujících nebo zlepšujících za účelem podpory života ryb“. Směrnice (78/659/EHS) – stará směrnice „rybné vody“ a zejména zmíněnou Rámcovou směrnici vodní politiky (2000/60/ES – „Water Framework Directive“, dále jen WFD), která starou směrnici plně nahradí od roku 2013. Obě uvedené směrnice jsou promítnuty jak do vodního zákona (č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tak do specifického nařízení vlády č. 71/2003 Sb.

    § 1 – účel a předmět vodního zákona
    § 15 – zajištění průchodnosti toků pro volnou migraci ryb (budování rybích přechodů)
    § 21 – povinnost monitorovat a hodnotit stav povrchových vod (rybné vody)
    § 35 – lososové a kaprové vody (podpora života ryb)
    § 36 – minimální zůstatkový průtok odst. 1, 2, 3
    § 45 – změny koryta vodního toku
    § 46 – ochrana vodních toků a jejich koryt
    § 47 – péče o vodní toky, odst. 2 body b, f
    § 49 – oprávnění při správě vodních toků odst. 1 bod b – odstraňování a vysazování stromů a keřů
    § 50 – a,b
    § 51 – odst. 2 (kácení dřevin)
    § 59 – povinnosti vlastníků vodních děl odst. 1 bod j
    § 68 – území určená k rozlivům povodní odst. 1,2,3
    § 83 – správci vodních toků bod m
    § 108 – kompetence ministerstev jako ústředních vodoprávních úřadů při výkonu státní správy a jejich sledování a stanovení
    § 116 – sankce

    Směrnice 2000/60/ES je v některých bodech v rozporu s vodním zákonem č. 254/2001 Sb., včetně vyhlášky č. 470/2001 Sb., a to:

    • § 15 hrazení bystřin (budování RP neúčelné)
    • § 47 odst.2(b), přitom se co nejvíce blíží přírodním podmínkám, původní stavu–druhová skladba–břeh.porosty
    • § 59 odst.1(j), není definován termín náletové dřeviny
    • § 83 (m) – významný krajinný prvek

    Rybné vody – 305 úseků - ryb. vody, lososové a kaprové vody (nejsou stejně děleny jako v ČR na mimopstruhové a pstruhové vody), protože 87 úseků nesplňuje parametry jakosti vody.
    Programy opatření ke zlepšení jakosti vody dle novely nařízení vlády č. 71/2003 Sb., (sledování amonných iontů, koncentrace kyslíku, monitorovat bodové zdroje znečištění, sestavení plánů povodí do roku 2012).

    Akční plán rybích přechodů pro řeky ČR – výstavba 24 nových RP, rekonstrukce 17 původních nefunkčních RP.
    2000 – 2010 – povodí Labe, Dyje
    2011 – 2020 – přítoky Labe
    2021 – 2030 – povodí Moravy, horní Vltava

    Je třeba upozornit, že směrnice 78/659/EHS z roku 1978 začíná být překonaná především poznáním, že jakost vod je sice pro život ryb velmi podstatná, nicméně dosažením vhodných kvalitativních parametrů zdaleka nepostačuje k udržení, zachování a zejména k obnově původních společenstev ryb v různých vodních tocích a jednotlivých povodích. Změny morfologie dna, koryta, souvislé úpravy břehů, regulace odtoku výstavbou příčných staveb a přehrad v korytech vodních toků i změny teplotního režimu představují závažné faktory, které působí zásadní změny ve skladbě i početnosti ichtyofauny. Ovlivňují jak přirozenou reprodukci rybích populací, tak mění přirozenou potravní nabídku.

    Z uvedených důvodů nejnovější směrnice v legislativě vody Evropských společenství – citovaná WFD – přináší integrované požadavky na hodnocení stavu vodních ekosystémů s jasně formulovanými nároky na zlepšení. Cílem je dosažení tzv. „dobrého ekologického stavu povrchových vod“ k roku 2013, anebo alespoň nezhoršení stávající situace. Řada požadovaných aktivit a opatření, které budou obsahem plánů oblastí povodí vyžadovaných touto směrnicí k dosažení dobrého stavu vodních ekosystémů pozitivně ovlivní udržení, obnovu i rozvoj rybích společenstev. Ostatně hodnocení skladby a množství ichtyofauny patří k základním kritériím povinného monitoringu, jehož forma je v současné době zpracovávána v příslušné vyhlášce. Komplexní monitoring celkového oživení vodních ekosystémů, jakosti vody a hydromorfologických charakteristik bude ve všech členských státech EU zahájen v roce 2006. Je vhodné připomenout, že následkem tohoto komplexního přístupu ve vnímání vazeb stavu rybích společenstev a prostředí skončí účinnost směrnice 78/659/EHS v roce 2013 a plně nahradí zavedení WFD a realizace programů opatření zpracovaných v plánech povodí.

    Naplňování těchto požadavků, příslušné aktivity státní správy a zejména činnosti správců vodních toků v ČR jsou obsaženy jak v Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2010), tak ve Státní politice životního prostředí. Oba tyto koncepční dokumenty jsou dosažitelné na internetových stránkách obou resortů (www.mze.cz a www.env.cz).

    Závěry: - jedna krajina, jeden exemplář, prostor pro všechny, výrazné zlepšení životního prostředí, spolupráce a sbližování postojů a hodnot, společné vytváření metodických pokynů na úrovni resortních ministerstev

    RNDr. Pavel Punčochář CSc., vrchní ředitel úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR

    Ing. Vladimír Mana, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

    Upravil: Ing. Daniel Gebauer

    Literatura:

    1. Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky
    2. Směrnice 78/659/EHS z roku 1978
    3. Zákon o vodách č. 254/2001 Sb.

    (zpět na obsah)


    Hlášení havárií

    Vážení přátelé rybáři,
    počátkem roku 2004 jste obdrželi vzor formuláře pro hlášení havárií spolu s žádostí o jejich průběžném odesílání (v případě zjištění havárie) na VÚS ČRS Ostrava. Bohužel, návratnost rozeslaných formulářů v průběhu roku byla minimální, proto Vás tímto opětovně žádáme o zaslání (zpětně) vyplněných formulářů a to do 31.12. 2005. Upozorňujeme Vás, že pro každou zjištěnou havárii je nutné vyplnit vždy samostatný formulář. Budeme rádi, když nás budete informovat také o haváriích menšího rozsahu.
    Děkujeme Vám za spolupráci!

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ


  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    vydání připravil Ing. Daniel Gebauer

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Ing. Daniel Gebauer, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2005 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2005 Created and designed by fishnet.cz