Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 12 / březen 2004 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Vodní toky jsou důležitým prvkem v ekosystému
  • Vyhodnocení havárií (s úhynem ryb) a vyčíslení vzniklých škod v roce 2003
  • Řeka Bečva - "dominanta" města Přerova
  • Ani odstřelem kormoránů nebude možné jejich tlak na revíry významně snížit - rozhovor s Ing. Martinem Duškem
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Vodní toky jsou důležitým prvkem v ekosystému

            Vodní toky tvoří část prostředí kolem nás, umožňují život rybám i mnoha vodním živočichům. Přírodní stav toků byl na mnoha úsecích průběhem uplynulých dvou století podle zájmů nebo potřeb lidí upraven zahrazením nebo zregulováním podle záměrů, aby byla zvýšena ochrana před povodněmi a povodňovými škodami, a příbřežní parcely mohly být námi stále více využívány. Ale regulacemi, čerpáním a znečišťováním vod, bylo toto prostředí narušováno. Sportovní a zájmová rybářská činnost nutí nyní hospodáře v organizacích ČRS s využíváním dostupných prostředků odchovy obnovovat v potřebné míře rybí společenství v tocích. Uspokojovat tyto rybářské zájmy však je v přírodě limitováno. Přejeme-li si vodní toky regulovat, musíme více poznávat hodnoty, vztahy a změny prvků tvořících toto říční prostředí, aby byly plněny aktuální záměry a regulovaný vodní tokužitky. Proto musí být toky více hodnoceny podle nových hydrologických, energetických a ekologických modelů.

            Stav toků je komplexem působení přírodních i umělých prvků určujících vodní režim v povodích, v části z vodního koloběhu. Počátkem vstupů do toho hydrosystému tvoří pevné i kapalné srážky, jejich opakování, intenzity a úhrny. Pro dobrou funkci biosystému v tocích je důležitá též chemie ovzduší, suchých spadů i dešťové vody. Velmi slabé deště jsou zachycovány na povrchu vegetace (intercepcí), půd i hmotných předmětů, a opět se vypaří. Větší díl dešťů vsakuje do půd a je využíván pro transpiraci vegetací, zčásti prosakuje do větších hloubek až do podloží, a tvoří vodní zásoby. Voda vytéká v pramenech z půd na povrch a tvoří síť drobných až větších vodních toků. Důležitými prvky v povodích, podle vztahů k vodní bilanci a k odtokům, jsou: jeho geologická skladba, členitost terénů včetně sklonů svahů a údolnic, nadmořské výšky území, expozice, druhové složení a stav vegetace. Lidským přičiněním byly a jsou stavěny v povodích četné objekty, které brání vsakování vody, zvětšují výpary nebo zrychlují povrchový odtok, a proto jsou hydrologicky nepříznivé. Spolupůsobících prvků je v povodích mnoho, které na sebe komplexně a nelineárně působí. To je příčinou, že nejsou všude a vždy snadno změřitelnými. Charakteristickým znakem je jejich přírodní rozkolísanost. Např. o deštích víme, že někdy prší jen málo, méně často hodně, ale asi v polovině ročních dnů vůbec neprší. Srážkové úhrny lze statisticky vyhodnocovat, ne však přesně na dlouhou dobu předpovídat, ale to nepodporuje rybářské zájmy.

            Uveďme jen krátce zásady energetického modelu vodních toků: fyzikálně jsou místní vodní síly určovány jejich potenciální energií. Tvoří ji měrná hmotnost vody, gravitační tíhové zrychlení a výškový rozdíl mezi dvěma body v podélném profilu dna toku. V horách voda překonává veliké výškové rozdíly, a proto její potenciální energie je větší než v nížinách. Druhou složkou působících sil je vodní kinetická energie tekoucí vody. Tvoří ji měrná hmotnost vody násobená kvadrátem její průměrné profilové rychlosti a dělená dvojnásobkem gravitačního tíhového zrychlení. Z toho plyne, že v době povodní a ve strmějších úsecích toků nebo pod spádovými příčnými objekty na dně (prahy, stupni a jezy) je kinetická energie největší, a proto působí pohyb splavenin na dně a spláví vzniklého z odplavovaných dřevin (stromů), tvoří břehové nátrže, zvětšuje intenzitu eroze. Tato energie je zčásti sama v přírodě nebo záměrně lidmi tlumena (hovorově se ztrácí), je měněna na jiné druhy, např. na teplo i hluk, a to zmenšuje povodňové škody. Prospěšnou protipovodňovou prevencí je podpora vsaků vody do půd, úpravy vodní bilance hospodářskými opatřeními pro podporu evapotranspirace vegetací, bránění předčasnému vzniku soustředěného odtoku vody po povrchu půdy, záměrné udržování potřebné retenční kapacity v nádržích i rybnících. Síla kinetické energie roste s většími průtoky v tocích. Při malých a průměrných stačí odpory proudění převýšit erodující namáhání koryt a vyloučit škodící účinky. Průtokové vlny, v nichž síla kinetické energie převažuje nad odpory proti proudění, mající naštěstí jen krátká trvání v průběhu roků, neopakují se často. Ale při jejich výskytu se ryby i jiní vodní živočichové musí chránit před silnými proudy a pohyby splavenin v korytech. Proto je důležité co nejdéle udržovat toky ve stavu vhodném pro rybí existenci, což z praktických, ekologických i ekonomických příčin není snadné. Při tom je nutné brát zřetel i na místní vlivy v tomto dění.

            Vývoj poznávat prostředí toků s pomocí technicky zlepšených přístrojů pro měření a vyhodnocování dat podle nových metod ukazuje, že tento subsystém tvoří prvky občas působící chaoticky. Přes jejich rozkolísanost je žádoucím podílet se na příznivé dynamické rovnováze působících energií, usilovat o tzv. "řiditelný" chaos v tocích. To znamená, že regulace toků tzv. "tvrdými" objekty a úpravami, které vycházejí ze statických a neměnitelných řešení, jsou oprávněny pro stavby jen ve výjimečných situacích. Dočasně splňují daný účel, ale přírodní systém je po neurčeném funkčním období z existence vylučuje. Dosud nebylo obecně určeno a prokázáno, zda a jak tyto konflikty řešit, i když úsilí o revitalizace povodněmi a spěšnými sanacemi narušených toků sílí. Redukce poznávání místních prvků subsystému toků za účelem zjednodušení a zrychlení stavebních prací má často a brzy nepříznivé funkční následky. Je průkazné, že všude rostou jak civilizační tlak lidí na prostředí toků, tak i úsilí ochránců přírody zabránit novým a též odstranit starší regulace. Je zřejmé, že tyto spory mohou být smírně vyřešeny jen přiměřenými kompromisy přijatelnými pro místní prostředí. Vždy je nutné si uvědomit, že práce na tocích jsou nákladnými a mají omezenou funkční životnost objektů. Proto jsou náročnými i na údržby. Naskýtá se otázka, zda se má preventivními pracemi v tocích předcházet povodňovým škodám nebo tyto jen podle skutečnosti až následně sanovat. Ze vztahů mezi prvky ekosystému bylo zjištěno, že občas jen malý vnější podnět do toho subsystému může způsobit neúměrné katastrofální škody. Proto je nutné podle místních podmínek ochrany rozhodnout, zda toky jen v dotčených úsecích a v nejnutnější míře upravovat nebo pracovat třeba jen s malými zásahy, ale podle plánů ochrany plošně na celých povodích. Je patrné, že tato část vodního hospodářství je ve vztazích mezi přírodou a lidmi náročná na správná řešení, což ovšem předpokládá stále působit informacemi na vědomí lidí s vhodnými politicko - ekonomické záměry, jak úkoly vyřešit.

            Tento stručný podnět pro nové úvahy a diskuse mezi rybáři o tocích může být označen jako příliš odborný, pro běžné rybářské zájmy sotva prospěšný, a jen zčásti srozumitelný. Je třeba si uvědomit, že podmínky sportovního rybářství na tocích jsou nejen ekologicky, ale ještě víc s ohledem na některé důsledky lidských činností limitovány. Hospodaření v rybnících je příkladem, že rybí obsádky i výtěžnost mohou místy podstatně překračovat obvyklé přírodní podmínky, ale jen s přiměřenou rybochovnou a krmivovou podporou, a s veterinární pomocí. Pro vodní toky platí jiná rybářská pravidla a dá se říci i přísná ekologická měřítka. Tam je třeba především zaměřit se na čistotu vody, tlumení vrcholů povodňových vln a škod, na přežívání a úkryty pro ryby při minimálních průtocích, kvantitu i kvalitu rybí obsádky, nehledě na možné jiné související úkoly. Následně po této informaci lze námitky nebo dotazy k tomu tématu v působnosti ČRS vysvětlit.

    Ing. Milan Jařabáč, CSc.
    (člen odboru ČV a ŽP při VÚS ČRS)
    (zpět na obsah)


    Vyhodnocení havárií (s úhynem ryb) a vyčíslení vzniklých škod v roce 2003

    tabulka
    (Údaje byly získány z výkazů o činnosti MO ČRS)

    Nejvyšší škoda způsobená na mimopstruhových revírech byla zaznamenána MO ČRS Nový Jičín a to ve výši 80.603 Kč. Hlavní podíl na výši této uhynulé rybyškody měla opakovaná havárie na revíru Jičínka 1 způsobená Mlékárnou Kunín a ČOV v Šenově u Nového Jičína. K úhynu způsobeném Mlékárnou Kunín byl zpracován znalecký posudek a škoda bude na původci havárie nárokována. Na pstruhových revírech vznikla nejvyšší škoda MO ČRS Příbor ve výši 42.729 Kč. Významný podíl na výši škody měl úhyn na revíru Lubina 2 způsobený pravděpodobně v důsledku rekonstrukce ČOV Kopřivnice. Příčina úhynu však nebyla objasněna.

    Velká část úhynů byla dle informací jednotlivých MO způsobena extrémně teplým počasím v letním období a nedostatkem vody, který postihl zejména drobné vodní toky využívané k odchovu násad lososovitých ryb. Postiženy byly také chovné rybníky. Zde se jednalo především o působení vysokých teplot vody, která v některých místech dosahovala až 28 °C a s tím související nízké koncentrace kyslíku ve vodě dosahující až k 0 mg/l. Ve srovnání s rokem 2002 byly v roce 2003 zdokumentované celkové škody na rybích obsádkách o 572.884 Kč nižší.

    (zpět na obsah)


    Řeka Bečva - "dominanta" města Přerova

    Český rybářský svaz MO v Přerově v posledních letech po dvakrát provedených ichtyologických průzkumech na řece Bečvě (provádí katedra rybářství MZLU v Brně pod vedením Doc.Ing.Petra Spurného, CSc.) musí konstatovat, že kvalita vody v řece se v poslední době velice zlepšila. Především obsah cizorodých látek a těžkých kovů má neustále klesající tendenci. Český rybářský svaz má mimo jiné v užívání i řeku Bečvu. V posledních letech dochází při minimálním stavu vody v letních měsících k tomu, že řekou od oseckého splavu v km 24,666 protéká jen stanovené minimum ve výši 0,880 m3/s a tento průtok je dlouhodobě neměnný. Průtoky do Strhance jsou manipulačním řádem jezu nastaveny na 4,5 m3/s a to s ohledem na povolené odběry vody z náhonu. Náhon Strhanec se pak vrací zpět do řeky Bečvy částečně u Sokolovny v Přerově a částečně za městem (u chemičky). Vzhledem k tomu, že tento stav se každým rokem zhoršuje a vody ubývá, zaslala MO ČRS Přerov správci toku Povodí Moravy s.p. upozornění na stávající stav s požadavkem, aby byl přehodnocen manipulační řád oseckého jezu a alespoň v letních měsících teklo řekou v uvedeném úseku více vody s omezením nátoku do náhonu Strhanec. Zahnívající, dohněda zbarvená voda, která vzhledem k nepatrným průtokům neproudí, nedělá dobrý dojem na nás rybáře, ale i na občany procházející se kolem řeky. Já jako Přerovský rodák nemohu pochopit, co se s řekou vlastně stalo. Kde jsou doby koupání v řece s nádherně průzračnou vodou s čistými kameny na dně? My rybáři pak žijeme každým rokem v obavách před kyslíkovými deficity případně před průmyslovými čuninými haváriemi a následnými úhyny rybí obsádky na něž vynakládáme dle zarybňovacích plánů statisíce korun ročně, nemluvě o stovkách hodin práce při pěstování rybí násady.

    V příštích letech dojde k dalšímu podstatnému zlepšení kvality vody v řece, protože miliardový příspěvek Evropské unie umožní dotovat výstavbu nových čistíren odpadních vod v obcích na Vsetínské a Rožnovské Bečvě. Ale co to všechno bude platné, když v řece nepoteče skoro žádná voda? Jedna z cest je omezení nátoku do náhonu Strhanec. Jenže to by bylo v současnosti omezení práv odběratelů vody na náhonu, která jsou zajištěna rozhodnutími příslušných vodoprávních úřadů. Manipulační řád oseckého jezu je platný do 30.9.2004. Proto předpokládáme, že ke zpracovávání aktualizace manipulačního řádu dojde koncem tohoto roku. Náš rybářský svaz jako účastník vodoprávních řízení bude k jednáním přizván a bude v kompetenci MěÚ v Přerově aby vodní práva jednotlivých odběratelů omezil ve prospěch zlepšení minimálních průtoků v řece pod jezem Osek.

    Je potřeba, aby kompetentní orgány zvážily, co je pro občany důležitější. Zda dostatek vody pro malé vodní elektrárny, kterých je na našich vodách dvanáct a získávají jejich majitelům peníze na úkor životního prostředí, neboť nedodržují provozní a manipulační řády, manipulují s vodou pro svou optimální potřebu a při letním nedostatku vody způsobují nevyčíslitelné škody především na rybím potěru způsobují. Vidíme v televizi a čteme v tisku, že v celé Evropě se snižuje vydatnost pramenů řek a totéž postihlo i řeku Bečvu. Průtok se neustále snižuje. Bohužel největším škůdcem v přírodě je člověk. Člověk, který prameny odlesnil, zmelioroval a jinak "vylepšil", by měl tento stav zase napravit. Vymlouvat se na počasí je nesmysl. Bude vždy takové jaké chce a ne takové jaké bychom chtěli my lidé.

    Lubomír Hužvík
    předseda MO ČRS Přerov
    (zpět na obsah)


    Ani odstřelem kormoránů nebude možné jejich tlak na revíry významně snížit Ing. Martin Dušek

    Ing. Martin Dušek (1972) byl 1.9.2003 jmenován ministrem ŽP Liborem Ambrozkem novým ředitelem centrálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze. Na Agentuře pracuje od roku 1999 se specializací na ichtyologii, problematiku vodního hospodářství a ochrany vod. Podílí se na přípravě a realizaci akčního plánu rybích přechodů, programu "Losos 2000", přípravě Metodiky pro stanovení minimálních zůstatkových průtoků apod.

    Co může AOPK v současnosti nabídnout rybářským organizacím?

    Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je odbornou servisní organizací Ministerstva životního prostředí. Ve vztahu k vodním ekosystémům se zabývá mimo jiné například problematikou ochrany vodních toků před necitlivými (a mnohdy zbytečnými) technickými zásahy a regulacemi, obnovením migrační prostupnosti a snižováním negativního vlivu provozu malých vodních elektráren. Kromě toho se zabýváme ochranou a podporou ohrožených druhů živočichů, samozřejmě včetně ryb- příkladem může být již zmiňovaný repatriační program lososa obecného v severních Čechách. To jsou jistě všechno náměty pro spolupráci. Kromě toho by pro některé místní organizace i územní svazy ČRS mohly být zajímavé dotační tituly Krajinotvorných programů, tj. Programu revitalizace říčních systémů a Programu péče o krajinu, na jejichž zajišťování se AOPK ČR významně podílí.

    Součástí péče o vodní ekosystémy je také otázka jejich rybářského obhospodařování. Myslíte si, že způsob (intenzita) rybářského hospodaření v revírech mimo zvláště chráněná území je uspokojivá, nebo musí dojít k jeho změně?

    Raději hovořme o způsobu, protože to je podle mého názoru přesnější termín. Odpověď samozřejmě nemůže být universální. V zásadě odpovídá možnostem Českého rybářského svazu, nicméně do budoucna by bylo dobré na některých revírech přehodnotit například druhové spektrum vysazovaných ryb apod. Na pstruhových revírech potom vidím jako problém nadměrnou návštěvnost některých revírů, která neodpovídá možnostem těchto lokalit, to vše za působení některých rybožravých predátorů, na jejichž vliv jsme z minulých desetiletí nebyli zvyklí. Zde je potom hospodaření velice obtížné, zvláště při dnešním nedostatku násad pstruha potočního.

    Domnívám se, že v otázce rybožravých predátorů ochrana přírody leccos zaspala. Na mnoha revírech jsou již doloženy vzniklé škody související zejména s výskytem zimních populací kormorána velkého, přitom dosud neexistuje jednotný a účinný způsob, jak se s tímto trendem aktuálně vyrovnat. Nemyslíte si, že by zejména státní ochrana přírody měla k tomuto problému konečně zaujmout jasné stanovisko (ať už kladné či negativní)?

    Určitě ano. V současné době se dokončuje na Ministerstvu životního prostředí metodika pro postup orgánů ochrany přírody ve vztahu k tlumení početnosti zimujících kormoránů na našich vodách. Lze však očekávat, že ani odstřelem jejich tlak na některé revíry nebude možné významně snížit. Řešení je nutné hledat především ve spolupráci se státy, na jejichž území u nás zimující kormoráni hnízdí. Ale máte pravdu, že tento postup mohl být nastaven již před několika lety.

    Sám jste rybářem a tak bych se Vás závěrem rád zeptal, zdali jste s pokojen s organizací sportovního rybářství u nás a servisem, který ČRS v tomto smyslu nabízí, nebo by jste přivítal nějaké změny?

    Jsem zastáncem zachování jednotného hospodaření ČRS na vodních tocích. Nepovažuji za vhodné, aby se po několika kilometrech střídali vlastníci dekretů na revíry. Myslím si ale, že v rámci hospodaření ČRS by mělo dojít k větší diverzifikaci podmínek pro sportovní rybolov na základě místních specifik, což by se mělo promítnout i v rybářském řádu. Hodnoceno očima rybáře, jsem se servisem ČRS spokojen.

    Děkuji za rozhovor.

    Rozhovor připravil Petr Birklen
    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ


  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2004 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2004 Created and designed by fishnet.cz