Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 8 / květen 2003 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • NATURA 2000 v CHKO Litovelské Pomoraví
  • Statistika havárií spojených s úhynem ryb dle výkazů o činnosti MO ČRS za rok 2002
  • Každá i ta sebemenší změna k lepšímu za to stojí - výzva - dopis MO ČRS Stará Ves n./O.
  • Sešli se zástupci ČRS a CHKO Beskydy
  • Celý život žiji u řeky - rozhovor se Zuzanou Sýkorovou DiS, z Rady ČRS - odbor ČV a ŽP
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Milí čtenáři,

            v poslední době se mi do rukou dostalo několik dokumentů spojených s protipovodňovou ochranou. Patří mezi ně například koncepce opatření proti povodni v rámci Moravskoslezského kraje regulovaný tok zpracovaná Povodím Odry nebo materiály ke konferenci Vodní toky 2003. Všiml jsem si už dříve, že všechny mají jedno společné. Zpravidla totiž bývají doprovozeny fotografiemi přírodních, neupravených vodních toků. Musím uznat, že první dojem z dokumentu je právě díky těmto fotografiím pozitivní. A o to nejspíše jde. Že by se i do problematiky tak komplexní jako je protipovodňová ochrana vkrádaly metody používané v reklamním průmyslu, jejichž účelem je hlavně zaujmout? Možná. Pokud však odpoutáte oči od mnohdy opravdu vyvedených obrázků a začtete se hlouběji do textu, s ubíhajícími řádky se onen obraz nedotčené přírody jaksi vytrácí a do vašich představ se chtě nechtě vtírá obraz již méně utěšený. Bublající potůček s tůněmi nad jehož hladinou se naklání olše se pomalu mění. Koryto se rozšiřuje, pobřežní vegetace mizí, tůně jsou vzácností a bublání je slyšet jen na jaře a po deštích, kdy je dostatek vody. Cítíme se tak trochu podvedeni. V tomto okamžiku si vzpomenu na pohádku o vlku, který se nadřel, aby přesvědčil kůzlátka, že vlastně vlkem není. Tu si barvil svou šedivou srst na bílo, tu si nechal rašplovat jazyk, aby jeho hlas nebyl tak drsný. Kůzlátka však záhy prokoukla vlkovy laciné triky a ten je nucen hladovět. Jednoduché? Ano, ale poučné! V dnešní době už nestačí lidem prezentovat upravené koryto a tvrdit jim, že právě tohle je účinná ochrana. Současně je ještě potřeba obléci projekt do dobře padnoucího kabátu, i když výsledek je prakticky identický. Lidé jsou již unavení pohledem na šeď a strohé geometrické tvary měst a kulturní krajiny. Pokud člověk toužil po přírodě, nesouměrnosti a pestrosti, dnes po ní touží dvojnásob. Přesto vlk v beránkově rouše budí důvěru. Vždyť nabídky zní lákavě! Ale jen do chvíle, kdy pod falešným kožichem probleskne šedivá srst. To už však může být pozdě. Jedno je jasné. Důvěřivců mezi lidmi kvapem ubývá a pokud vlci nevymyslí jinou neotřelou fintu, jak se zmocnit kořisti, zajdou na úbytě.

    Petr Birklen

    (zpět na obsah)


    NATURA 2000 v CHKO Litovelské Pomoraví

            Součástí CHKO Litovelské Pomoraví je NPR Vrapač a okolí. Toto území by mělo být vyhlášeno jako jedno z prvních "naturových" území v ČR (viz mapka v Čistotáři č.7/2003). K této problematice byl uspořádán dne 15.1.2003 seminář na Správě CHKO Litovelské Pomoraví, jehož účelem bylo seznámit obce a subjekty působící v tomto regionu s procesem implementace (zavádění) požadavků soustavy Natura 2000 do plánu péče o území Vrapač a okolí. K účasti byli pozváni také místní rybáři (MO Litovel, MO Mohelnice) a VÚS ČRS Ostrava.

            Uspořádaný seminář se od ostatních podobných akcí lišil tím, že akcentoval a rozebíral dosud spíše jen tušený praktický rozměr soustavy Natura 2000. Celý proces vyhlášení území Natura 2000 bude probíhat ve fázích. Nejprve proběhne tzv. scoping, tedy získávání informací o přírodním bohatství navrhované lokality, o zájmech a činnostech v oblasti. V další fázi pak budou informace analyzovány. Budou stanoveny priority ochrany a také vymezení vztahů stakehoders (právnické či fyzické osoby, které by mohly být omezeným režimem v rámci CHÚ negativně ovlivněni) vůči objektům ochrany (a biologickým objektům obecně). Následovat bude syntéza, z níž vyplynou limity oblasti a omezení činnosti. Budou navrženy podpůrné programy pro uživatele, které by měly zmírnit negativní dopad útlumu na jejich činnost, případně bude navržen systém náhrad (kompenzací). Získané dokumenty pak budou předloženy všem stakeholders. Následuje nezávislý oponentní posudek dokumentace, ještě jedno veřejné projednání a na závěr budou vydány konečné plány péče formou uzavíraných smluv s jednotlivými stakeholders.

            Celý proces je po všech stránkách (finanční, personální, atd.) velice náročný. RNDr. Kostkan a RNDr. Misiaček k této problematice přednesli své čerstvé zkušenosti z jednání na Třeboňsku (NPR Velký a Malý Tisý), kde již proběhl (á) scoping. Při jednáních tak narazili na široké spektrum lidí od těch dobře informovaných o Natuře 2000 po ty s mizivou znalostí projektu. Z toho pak vyplývá nutnost volby různých komunikační strategií. Náročnost procesu je daní za zohlednění maxima možných faktorů, které by mohly ohrozit úspěšnost projektu Natura 2000 a současně dává naději všem, kteří obávají, že budou bez jednání kráceni na svých právech bez jakékoliv kompenzace.

    (zpět na obsah)


    Statistika havárií spojených s úhynem ryb dle výkazů o činnosti MO ČRS za rok 2002
    statistika

    (zpět na obsah)


    Každá i ta sebemenší změna k lepšímu za to stojí

            Na začátku dubna jsem obdržel dopis, kterým MO ČRS Stará Ves n. Ondřejnicí vyzývá MO v regionu ke spolupráci při postupu proti ryze technickému přístupu při úpravách toků, které následně vedou k devastaci nejen rybářských revírů, ale přírody vůbec. Přestože se tato výzva vztahuje pouze ke konkrétnímu regionu, myslím si, že má smysl ji uveřejnit. Možná se stane podnětem pro další výzvy a čím více jich bude, tím budou větší šance na změny k lepšímu...

    Vážení přátelé rybáři,

            stejně jako Vy jsme svědky postupné devastace námi obhospodařovaných tekoucích vod při technických zásazích, prováděným správcem toku při "odstraňování a zábraně povodňových škod." Domníváme se, že při úpravách břehů vodních toků, odtěžování nánosů, budování jezů a balvanitých skluzů, údržbě zeleně a dalších podobných zásazích správce toků velmi málo respektuje zásady ochrany přírody a krajiny a zachování vhodného prostředí pro život volně žijících živočichů. Chápeme, že v současné době, kdy se projevily několikrát následky ničivých povodní je pro většinu občanů podstatnější právě prezentovaná zábrana dalších povodňových škod. Zároveň jsme názoru, že ani v této době nelze zcela ignorovat otázky životního prostředí a že lze tyto oblasti vhodně skloubit. Nám rybářům jsou vytýkány naše jednostranné zájmy, myslíme si však, že zachování solidního estetického a biologického stavu vodních toků je zájmem všech občanů. Jistě ne náhodou byly vodní toky zákonem o ochraně přírody a krajiny zařazeny mezi významné krajinné prvky.

            V současné době začaly nově působit obecní (městské) úřady pověřených obcí i Krajský úřad Moravskoslezského kraje, které mají významné povinnosti a pravomoci i v oblasti ochrany životního prostředí. Zároveň byly vydány nové legislativní předpisy (zákon 590/2002 Sb. o technických požadavcích na vodní díla a nařízení vlády 71/2003 o stanovení povrchových vod vhodných pro život reprodukci původních druh ryb a dalších vodních živočichů), které zohledňují i ochranu životního prostředí na námi obhospodařovaných vodách. Jsme názoru, že této situace je potřeba využít k prosazení zájmů ochrany přírody a krajiny ve prospěch celé společnosti a nezakrývejme, z našeho pohledu taktéž zájmů rybářů.

            Pokud spojíme naše síly, měli bychom se stát nepřehlédnutelným subjektem v regionu povodí Lubiny a Ondřejnice, jehož názor bude nutné vzít orgány samosprávy i správcem toku v úvahu. Svoje budoucí kroky hodláme koordinovat i s příslušnými orgány územního svazu ČRS.

            V prvé fázi navrhujeme shromáždit dokumentaci o technických zásazích správců toků, o kterých máme za to, že nerespektují hlediska ochrany přírody a krajiny. Podle našeho názoru je těchto případů ve Vašich revírech dostatek - jedná se zejména o úpravy koryta v lichoběžníkovém profilu bez možnosti úkrytu pro ryby a ostatní vodní živočichy, vodních staveb znemožňujících migraci, "odtěžování" nánosů srovnáním dna, totální obou břežní kácení pobřežních porostů v jednom roce, ponechání stržených splavů popř. jejich náhrada balvanitými skluzy apod.

            Žádáme Vás o podporu uvedené iniciativy, především o jmenování zástupce Vaší organizace s potřebnou znalostí Vámi obhospodařovaných tekoucích vod. Další kroky hodláme prosazovat společně při respektování názorů všech zúčastněných stran. S ohledem na počasí je potřeba jednat poměrně rychle, dříve než břehy zarostou vegetací. Pořízení fotodokumentace bude prováděno ve spolupráci a za podpory Územního výboru, koordinací byl za naši MO pověřen ing.Brus, tel.602 773994.

            Jsme si vědomi, že se bude jednat o činnost náročnou na čas, trpělivost a vytrvalost. Každá, i ta sebemenší změna k lepšímu však za to stojí.

    S pozdravem "Petrův zdar"

    Blaheta Vlastimil (předseda MO ČRS Stará Ves n./O.)

    (zpět na obsah)


    Sešli se zástupci ČRS a CHKO Beskydy

            Schůzka zástupců ČRS, CHKO Beskydy a dalších účastníků z řad odborné veřejnosti, státní správy a správy toků se uskutečnila s menším zpožděním. O proti plánu proběhla až v letošním roce dne 9.4. Už především samotnou skutečnost, že k setkání v takovém složení došlo prakticky poprvé, lze hodnotit pozitivně. Zde vám z něj přinášíme zápis:

    Setkání zástupců Českého rybářského svazu, správců drobných vodních toků, pracovníků správ CHKO Beskydy a Jeseníky i zástupců odborníků z řad ichtyologů, projekčních organizací i praktiků se uskutečnilo ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy. Zahájení diskuse se ujal předseda VÚS ČRS Ostrava pan František Doležal.

    Zástupci VÚS ČRS pak v souladu s programem jednání informovali přítomné o stavu rybářského hospodaření na území CHKO Beskydy a současně objasnili aktuální problémy související s výkonem rybářského práva v rybářských revírech, zejména na tzv. volných vodách. V této souvislosti byl zmíněn provoz MVE, který i nadále v mnoha místech zůstává problematický. Za zásadní negativní vliv provozu MVE na rybí společenstva je považováno nedodržování minimálních průtoků v tocích. Zástupci rybářského svazu pak apelovali na přítomné, že stanovení minimálních průtoků by mělo probíhat velmi důkladně. Za důležitý je považován individuální přístup s přihlédnutím k charakteristikám dotčené lokality. Bylo řečeno, že s ohledem na lhůtu platnosti povolení k provozu MVE (25 let) je uvážlivý postup žádoucí. Mezi další zmíněné palčivé problémy, které byly zástupci ČRS zmíněny, patří množství populací rybožravých predátorů evidovaných v rybářských revírech při jejich mapování za účasti členů ČRS. Populace podle těchto získaných údajů, které jsou následně na celostátní úrovni vyhodnocovány, zaznamenávají rostoucí tendenci (především kormorán velký) s čímž souvisí také rozsah způsobených škod. Zástupci ochrany přírody (Správa CHKO Beskydy) byly vyzvána, aby se vyjádřila k počtu vyder (případně k jejich vysazování) evidovaných ČRS na území CHKO Beskydy a v přilehlých lokalitách (Jablunkovsko).

    Podle vyjádření zástupců Správy CHKO Beskydy nebyla (snad až na 1 případ) vydra velká na území CHKO do přírody uměle vysazena. Také počty vyder uváděné zástupci ČRS vidí jako nadhodnocené. Predační projevy vydry mohou podle Správy CHKO souviset s nestabilním stavem ekosystémů vodních toků způsobených úpravami, znečištěním a mezi jinými také rybářstvím. Správa CHKO Beskydy akceptovala požadavek ČRS, aby byl informován jakmile dojde k vysazení jedinců vydry velké do přírody a dále se nabídla, že poskytne ČRS údaje (nebo případně odkáže na jinou odbornou organizaci) o stavu populace vydry velké na území CHKO Beskydy. Dalším okruh, který následoval, měl objasnit přístup Správy CHKO Beskydy k zásahům do (drobných) vodních toků. Na několika konkrétních případech byla nastíněna představa zástupců CHKO přístupu k úpravám toků. Činnost však v současnosti podle slov zástupce Správy postrádá koncepčnost, která by vymezovala oblast (toky) s prioritní ochranou od oblastí, kde bude možné po stanovení kompromisních podmínek dále hospodařit. Správa CHKO označuje za zásadní (kromě prostorové diverzity koryt vodních toků) také jejich migrační prostupnost, která bývá velice často jádrem neshod se správci toků. Za dobrou byla označena spolupráce s Povodím Moravy s.p., v jejichž správě jsou vybudovány balvanité skluzy, které svým konstrukčním řešením umožňují bezproblémovou migraci ryb.

    Následně vystoupili zástupci správců vodních toků a věnovali se zevrubně povinnostem, které vyplývají z jejich činnosti stanovené zákonem (č.254/2001 Sb.) a souvisejícími předpisy. Zvláště byla zmíněna problematika migrační prostupnosti příčných objektů ve vztahu k oboustranným migracím vodních živočichů. Zástupce správy toků navrhl, aby ve spolupráci došlo k vyhodnocení současného stavu migrační prostupnosti stávajících objektů, které byly pro možnosti migrace vodních živočichů uzpůsobeny. Získané informace pomohou lépe obsáhnout soubor faktorů, které v důsledcích ovlivňují průchodnost příčných objektů a usnadní jejich aplikaci. Jako partner pro tuto činnost byla navržena pražská AOPK ČR.

    Zástupce odborného vědeckého pracoviště při Ostravské Univerzitě uvedl několik příkladů funkčních příčných objektů na tocích z hlediska jejich průchodnosti a současně rizik s budováním klasických stupňů. Obecně pak upozornil na souvislost mezi necitlivě upravenými úseky toků a dopady predačního tlaku některých živočichův na rybí společenstva, které nemají v kanalizovaných tocích dostatek přirozených útočišť před těmito vlivy. Společně s tím byla zmíněna problematika chráněných druhů ryb na území CHKO Beskydy a faktory, které limitují jejich výskyt. V současnosti aktuální a hodně diskutovanou je otázka vnitrodruhové diverzity rybích populací, která je u hospodářsky významných druhů (pstruh obecný) postupně zlikvidovány. Zástupce apeloval na dodržování pravidel souvisejících s respektováním odlišností genetického materiálu ryb v rámci povodí a úmoří a také na snahu o její zachování při rybářském hospodaření.

    Zástupci CHKO Beskydy závěrem zmínili ještě otázku evropského projektu NATURA 2000. V rámci ČR se počítá s vyhlášením 15 % území jako součást NATURY 2000, přičemž velká část z toho se bude nacházet v oblastech, které již v současnosti požívají ochrany dle zákona č.114/1992 Sb.

    Úvodní setkání přispělo především k navázání rozsáhlejší komunikace mezi přizvanými organizacemi. Setkání bylo označeno za "první svého druhu" a dle názoru zúčastněných by se v obdobných akcích mělo i nadále pokračovat. Prostor při jednání sice vystačil pouze k nastínění základních problémů, jež vyplývají z činnosti zúčastněných partnerů daných velkou měrou ustanoveními platné legislativy, nicméně zavdal také potřebu mnohem obšírnější diskuze nad dílčími problémy a také potřebu vzájemné spolupráce.

    (zpět na obsah)


    Celý život žiji u řeky

    Tentokrát jsme o rozhovor požádali slečnu Zuzanu Sýkorovou DiS, která je od minulého roku trvale zaměstnána na Radě ČRS v rámci odboru ČV a ŽP. Spolu s hospodářem Branislavem Ličkem patří na Radě k nejmladším. Zuzana Sýkorová však není úplným "zelenáčem". Podle svých slov získala zkušenosti především se státní správou a to na svém předešlém působišti - referátu životního prostředí Okresního úřadu - kde pracovala v oddělení ochrany přírody a krajiny.

    Jak vidíš koncepci činnosti odboru ČV a ŽP při Radě ČRS? Domníváš se, že by ČRS měl více využívat své pozice ve správních řízeních, ve vztahu k problematice predátorů nebo dělá v této oblasti maximum?

    Koncepce činnosti odboru je postavena tak, aby zahrnula všechny zásadní problémy týkající se vztahu rybářství a životního prostředí. Co se týká predátorů, je situace většinou bohužel závislá na subjektivním názoru příslušného úředníka, který v daném případě rozhoduje. A této situaci mnohdy ani maximum nestačí. V současné době je velmi populární ochrana všeho živého, takže za ochranou přírody stojí i veřejnost. Je proto potřeba přitáhnout názor veřejnosti trošku na svou stranu. Teď to vypadá, jako bych chtěla hanit svou původní profesi, ale takhle to bohužel funguje. Přemnožení predátoři však poškozují nejen ryby jako zájem rybářů, ale mnohdy také jako zájem ochrany přírody z hlediska druhové rozmanitosti a výskytu konkrétního druhu na lokalitě. To by mělo být zarputilým ochráncům přírody neustále připomínáno.

    Spolupráce s odbornými institucemi je jistě velmi důležitá. Jak odbor rozvíjí spolupráci na této úrovni?

    Jistě, spolupráce s odborníky má pro naši práci velký význam. Odbor spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Navázán byl také kontakt s Českým hydrometeorologickým ústavem z hlediska minimálních zůstatkových průtoků. Spolupracujeme také s jednotlivými odborníky z různých institucí jako je např. Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Jihočeská univerzita, apod.

    Je odbor navázán na podobné složky rybářských organizací v zahraničí? Čerpá od nich zkušenosti?

    Na poli mezinárodní spolupráce máme bohužel ještě velké rezervy. Máme si však vzájemně co nabídnout. Věřím proto, že tento stav se brzy změní.

    Jaký je tvůj vztah k rybářskému sportu?

    Musím přiznat, že ryby nechytám. Celý život však žiji u řeky a mám silný vztah k řece jako takové. Ryby jsou její neodmyslitelnou součástí, a tak i rybáři. Vždy mě udivovalo, že vydrží sedět celé dny u vody aniž by něco chytli. Asi i vlivem práce, kterou nyní dělám se dostávám k tomu, že to budu chtít zkusit. A pak, kdo ví.

    Děkuji za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz