Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 7 / březen 2003 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Úvodní slovo - Projekt NATURA 2000
  • Co je to NATURA 2000 a režim území NATURA 2000 z pohledu uživatelů
  • Legislativní rámec NATURY 2000
  • Recenze zajímavě knihy: "Řeky pro život"
  • Minimální zůstatkové průtoky opět aktuální
  • Lov nemusí být součástí mých prožitků v přírodě - rozhovor s Ing.K.Poláškem, předsedou odboru ČV a ŽP
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

            Dnem vstupu do EU u nás začne existovat soustava chráněných území NATURA 2000. Možná jste již o projektu NATURA 2000 něco zaslechli a možná jste si už také na problematiku stihli udělat vlastní názor. Přesto se domnívám, že alespoň rámcové informace o zásadách a podstatě projektu, které vám v následujících několika číslech Čistotáře zprostředkujeme, nikomu neuškodí. Naopak. Zkušenost hovoří jasně. Pokud se věci neprobírají veřejně, ocejchovány nedůvěrou občanů ji pak jen horko těžko získávají zpět. Hned na začátku je také nutné pochopit, že síť území NATURA 2000 není pouhým rozmarem několika nadšenců z řad ochránců přírody, ale že její realizace je povinností každého státu ať z řad členů EU, nebo z řad přistupujících. Absolvoval jsem v souvislosti s NATUROU 2000 několik seminářů a domnívám se, že veškeré obavy, plynoucí z vyhlašování dalších chráněných území v rámci našeho malého a hustě osídleného státu, jsou zbytečné. Soustava NATURA 2000 není soustavou rigidní, nýbrž dynamickou a stejným způsobem vystupuje i management území vůči subjektům, které budou na územích NATURY 2000 působit. Pravdou však také zůstává, že vše se zatím pohybuje na teoretické úrovni a teprve střet s praxí pomůže odhalit veškerá úskalí.

    Mgr. Petr Birklen

    (zpět na obsah)


    Co je NATURA 2000?

            NATURA 2000 je logo soustavou chráněných území významných z pohledu Evropské unie. Jejím prostřednictvím se chrání nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a také tzv. přírodní stanoviště, vyskytující se na území Evropské unie (EU). Přírodními stanovišti rozumíme určité typy prostředí (jinak také biotopy, například horské bučiny nebo rašeliniště). Členské státy EU jsou povinny vybrat nejhodnotnější území s výskytem vybraných rostlinných a živočišných druhů a přírodních stanovišť a zajistit jejich zákonnou ochranu. Velikost a počet těchto území musí být přitom takový, aby bylo zabezpečeno zachování těchto druhů a stanovišť na území celého státu v příznivém stavu, tedy ve stavu stejném nebo lepším než v okamžiku vyhlášení. Cílem soustavy NATURA 2000 je proto zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin a živočichů a přírodních stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo.

    Režim území NATURA 2000 z pohledu uživatelů

            Ochrana území NATURA 2000 by měla vycházet nikoliv z přísného režimu zákazů, ale vymezení vhodného (a lze říci, že v naprosté většině případu ze současného) způsobu hospodaření a managementu, kdy se na ochraně území bude podílet ochrana přírody i vlastník či uživatel pozemků za přispění vhodných dotačních titulů. V případě vodních ekosystémů to bude znamenat zachování současného rybářského hospodaření v rybářských revírech, případně využívání rybničních lokalit. Společným zájmem rybářů a ochrany přírody potom bude zcela jistě ochrana těchto lokalit před negativními zásahy do biotopu předmětných druhů, kterými mohou být technické úpravy koryt, nadměrné odběry vody z toků, znečištění apod.

    Převzato z příspěvku Ing. M. Duška (AOPK ČR)
    předneseném na semináři "Myslivost, rybářství a NATURA 2000" v Brně 14.-15.února 2003

    (zpět na obsah)


    Legislativní rámec NATURY 2000

            Jak už bylo výše zmíněno, je jedním z nejvýznamnějších závazků v oblasti životního prostředí vytvoření soustavy NATURA 2000, která se bude skládat z území chráněných podle dvou směrnic EU. Jsou to směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků ("směrnice o ptácích") a směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ("směrnice o stanovištích"). Podle směrnice o ptácích musí být pro vybrané druhy ptáků vyhlašované tzv. "oblasti ochrany ptactva" (SPA) Podle směrnice o stanovištích musí být vyhlašována zvláštní chráněná území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště, rostliny a ostatní druhy živočichů . Tyto dva typy chráněných území pak dohromady tvoří soustavu NATURA 2000.Veškeré povinnosti zakotvené ve směrnicích, je Česká republika povinna převést do svého právního řádu. Tato povinnost bude naplněna jednak rozsáhlou novelou zákona č. 114/1992 Sb., jednak novým zákonem o myslivosti (č.449/2001 Sb.) a pochopitelně také řadou prováděcích předpisů k těmto zákonům. Návrh novely zákona č. 114/1992 Sb. byl již předložen Parlamentu ČR k prvnímu čtení. V současnosti probíhíá stále připomínkové řízení, do něhož byl ve stávající fázi zapojen také ČRS. Dne 13.3. se pak v Praze v Senátu uskutečnila nad návrhem novely diskuse s představiteli MŽP a MZe za účasti senátorů a především dotčených subjektů jako Lesy ČR s.p., podniků Povodí, mysliveckých sdružení, sdružení vlastníků lesa, ČRS a dalších.

            Pro ilustraci vám zde uvádíme mapku jako příklad návrhu území NATURA 2000. Jedná se konkrétně o oblasti ochrany ptactva (SPA) v rámci ČR tak, jak byl ke dnešnímu dni zpracován. Ve většině případů se tyto navržena území překrývají s již dnes chráněnými územími (CHKO Jeseníky, CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Beskydy apod.), což se v podstatě týká i dalších "naturových" území. NATURA 2000 tedy není významným rozšiřováním chráněných území v rámci ČR.

    mapka s návrhy území NATURA 2000
    Další informace a odkazy k projektu NATURA 2000 naleznete na www.natura2000.cz !

    (zpět na obsah)


    RECENZE ZAJÍMAVÉ KNIHY

    Králová, H. (ed.): Řeky pro život. Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. ZO ČSOP Veronica, Brno 2001, 440 s., 251 fotografií

            Rozsáhlá publikace, kterou se, po více než jeden a půl roce usilovné práce, podařilo vydat, měla být původně pouze překladem druhého, rozšířeného vydání britské příručky The New Rivers and Wildlife Handbook z roku 1994. Je potěšující, že se překladatelka Helena Králová rozhodla ke konečnému zpracování přizvat řadu specialistů z našich titulní stránka odborných institucí a vysokých škol, upravit text na poměry území České republiky a rozšířit ho i o zkušenosti z revitalizací v Nizozemí. Vznikla tak jedinečná česká verze původního díla, zabývajícího se všestranným přístupem k vodním tokům a jejich nivám, zejména zachováním jejich přirozené životodárné funkce a přírodní rozmanitosti vodních a mokřadních společenstev, tedy péčí o toky ve prospěch živé přírody. Publikace je členěna do pěti částí. Část 1 se zabývá základní charakteristikou říční geomorfologie, hydrologickými charakteristikami a stanovištními požadavky rostlin a živočichů říčních biotopů. Část 2 objasňuje nezbytnost ekologického a geomorfologického průzkumu před prováděním zásahů na tocích. Část 3 rozebírá různé metody péče o řeky a uvádí příklady, které se nejlépe osvědčily v praxi. Část 4 je souborem případových studií informujících na konkrétních realizovaných zásazích z Velké Británie o úpravách vyhovujících přírodě. V části 5 pak jsou uvedeny zkušenosti a příklady z Nizozemí, které se v jednotlivostech liší od řešení britských. Vlastní text je doplněn přílohami o zásadách bezpečnosti práce a ochrany zdraví při činnostech prováděných na tocích, citací ze směrnic EU - Natury 2000 a Rámcové směrnice o vodách, přehledem vybraných druhů rostlin a živočichů vázaných na řeky a výkladovým slovníčkem vybraných pojmů a použitých zkratek. Závěrečný přehled literatury z původní britské verze je u jednotlivých kapitol doplněn o českou odbornou literaturu vztahující se k tématu. Vydavatelé první verze originálu z Královské společnosti pro ochranu ptáků z Velké Británie v roce 1984 předpokládali, že nazrál čas ke změně přístupu k řekám, do té doby lidmi znásilňovaných do přímočarých geometricky pravidelných, nezřídka vydlážděných či dokonce vybetonovaných koryt, v nichž protékala tekutina téměř bez života, jen zdánlivě připomínající vodu, základ životních pochodů této planety. V předcházejícím období se v Anglii podařilo zlepšit čistotu toků a vytvořit tak předpoklad k postupné revitalizaci. Jak začít a provádět úpravy, měla pomoci zpracovaná příručka. V dalších letech pak došlo v Anglii k celospolečenské změně náhledu na péči o vodní toky a přilehlé biotopy a po deseti letech bylo nezbytné příručku přepracovat do aktuální a podstatně rozšířené podoby i s ukázkou a hodnocením již realizovaných úprav řek. Vychází-li nyní česká verze této příručky, lze předpokládat, že jsme se u nás dostali do období, ve kterém byla Anglie v roce 1984. To znamená, že se zlepšila čistota vod a nazrál čas začít měnit koryta toků a jejich okolí z ryze technického díla směrem k přírodnímu prostředí. Díky vydané publikaci můžou ti, kterým je určena a kteří chtějí realizovat úpravy toků, čerpat náměty a nápady ověřené praxí a věřím, že sami je nejen rozvinou a zdokonalí, ale přijdou i na řešení nová, která se časem objeví v následně novelizovaném dalším českém vydání příručky, které si vynutí komplexní změna náhledu na péči o naše řeky a také aplikace norem EU po našem přijetí do Evropské unie. Publikace mohla být vydána jen díky všeobecné a hlavně finanční podpoře Královské společnosti pro ochranu ptáků (The Royal Society for the Protection of Birds - RSPB) z Velké Británie a Velvyslanectví Nizozemského království v Praze. Na vydání také přispěli správci našich toků, státní podniky Povodí Labe, Odry, Ohře a Vltavy. Zarážející je však absence "domácího" správce - Povodí Moravy. Inu ke změně firemního myšlení a přístupu ke správě námi svěřených vodních toků zřejmě nestačí jen výměna na postu generálního ředitele. Věřme tedy, že je pravdivé konstatování z úvodního slova prof. Koháka k české verzi, že "bezohledné poničení naší země není nezvratné. Je třeba vůle, představivosti a ovšem zcela konkrétní představy - jak na to". A návod jak na to příručka Řeky pro život předkládá. To ostatní pak záleží již jen na nás.

    Ing. Jaroslav Hrabec
    (vedoucí referátu obnovy okresu Okresní úřad Uherské Hradiště)

    PS: Knihu jsme pro potřeby sekretariátu VÚS ČRS zakoupili. Ještě jsme však neměli dostatek času k tomu, abychom ji důkladně prostudovali. Nicméně její zpracování je zajímavé a zdá se, že bude především díky komplexnímu přístupu k problematice vodních toků v naší práci významnou pomůckou. Pokud by jste také měli zájem tuto knihu vlastnit, je možné objednat si ji na adrese:

         Sekretariát časopisu Veronica
         Ing. Věra Pospíšilíková
         Panská 9
         602 00 Brno
         e-mail: vera.pospisilikova@ecn.cz           Cena knihy je 350 Kč (+100 Kč dobírka).

    (zpět na obsah)


    Minimální zůstatkové průtoky (MZP) opět aktuální

            Na začátku tohoto roku jsme byli vyzváni Radou ČRS, aby jsme zaujali stanovisko k podnětu Východočeského územního svazu, který považuje za nutné z pozice ústředního orgánu ČRS na změnu metodického pokynu a přístupu správních orgánů k ustanovení minimálních zůstatkových průtoků v korytech vodních toků. Uvědomujeme si, že při stanovování MZP dochází k určité paušalizaci přístupu, proto jsme se rozhodli v součinnosti s již publikovanými zkušenostmi a výzkumy navrhnout jakýsi rámec postupu, který by měl stanovení MZP provázet.

    1. Doporučit vodoprávním úřadům, aby ve zvláštních případech zvážili možnost akceptování pouze řad Q-denních průtoků se zanesením průtoků z aktuálních let (1980-2002.)
    2. Nepovolovat odběry na tocích s Q355<20 l/s.
    3. Při stanovení MZP zohlednit charakter toku a povodí. Zohlednit délku toku ovlivněného minimálním průtokem. Neopomíjet při stanovení MZP kapitoly 4-7 Metodického pokynu MŽP ke stanovení MZP.
    4. Dohodnout s vodoprávními úřady vyšší akceptovatelnou nepodkročitelnou hranici MZP. Navrhujeme Q355.
    5. Navrhovat MZP tak, aby byla v (podélném profilu) toku zachována výška vodního sloupce 15-20 cm.
    6. Na vhodných lokalitách (sezónní nedostatek vody, významné tahy ryb apod.), prosazovat povolení pouze sezónního provozu zařízení, které odebírají vodu.
    7. Stanovovat vyšší MŽP (než doporučený dle metodik) na tocích, kde se v krátkých intervalech za sebou nachází více zařízení odebírajících vodu pro svůj provoz (zejména pak derivačních MVE).
    8. Přistupovat k jednotlivým případům individuálně, zohlednit co nejvíce působících faktorů. Vyžadovat biologická hodnocení (zejména u stavby nových MVE). Takový přístup požadovat také po orgánech státní správy.
    9. Pravidelně kontrolovat provoz zařízení s odběrem vody z toku. Vznášet podněty k vodoprávním úřadům a oblastním inspektorátům ČIŽP v případě neplnění stanovených povinností (MZP).
    10. V návaznosti na zákon 254/2001 Sb. (zákon o vodách), v souladu s §110 odst. 1,2,3 podávat pověřeným vodoprávním úřadům návrhy na provedení vodohospodářských dozorů, zejména pak stávajících a provozovaných MVE v okruhu působnosti MO ČRS či územních svazů.
    11. V případě zjištění závažných nedostatků při provozování zařízení odebírajících vodu z toku, kdy jejich provozovatelé svým počínáním vyřadí přirozený úsek vodního toku z provozu tak, že dochází ke zhoršení přirozené funkce vodního toku, je třeba v souladu se zákonem 254/2001 Sb., §112 písm. c) oznámit tuto skutečnost ČIŽP se žádostí o sjednání nápravy.
    12. U nových staveb MVE (či jiných zařízení), kde má být zahájeno vodoprávní řízení v souladu s §115, odst.8, zákona č. 254/2001 Sb., využít a nepromeškat zákonnou 8 denní lhůtu k uplatnění nároku postavení účastníka řízení se všemi právy z tohoto vyplývajícími. Toto uplatnit i u MVE, kde dochází k prodloužení povolení činnosti na 25 let, jak stanoví předmětný vodní zákon.
    13. U již provozovaných MVE, kde se projeví závažné nedostatky a závady, které mohou negativně ovlivnit a ohrozit vodní tok, je možnost podat u pověřeného vodoprávního úřadu návrh na přezkoumání rozhodnutí (kterým byl povolen provoz MVE) mimo odvolací řízení dle §65 zákona č. 71/1967 Sb. příslušnému Krajskému úřadu.
    14. Sjednání nápravy lze požadovat také dle zákona č. 114/1992 Sb. a to dle §4, odst. 2 v rámci ochrany významného krajinného prvku (vodního toku). Dle §3, písm. i) a j) citovaného zákona nesmí být také narušována přirozená funkce biotopu a ekosystému.
    15. Dle našich dosavadních zkušeností dále doporučujeme uzavření dohod o spolupráci mezi správci vodních toků (povodí) a územními svazy ČRS. Zde je pak třeba zakotvit problematiku minimálních průtoků a provozu MVE, především z hlediska dozoru, evidence a společného postupu při zjištění závad provozu těchto zařízení.
    16. Výsledkem využití krátkodobých opatření při stanovení závěru inspekčními či vodoprávními úřady by mělo být dosažení technických či stavebních opatření na předmětných zařízeních. Mezi ně patří například zvýšení prahů na náhonech k MVE, instalace automatické regulace provozu zařízení při poklesu průtoků na úroveň stanoveného MZP a tím zajištění dostatečných průtoků v přirozených korytech vodních toků. Dalšími vhodnými opatřením, které brání přímým škodám na rybí obsádce (např. vnikání ryb do turbosoustrojí MVE) a které je účelné prosadit, jsou jemné česle nebo elektronické zařízení k plašení ryb.

    (zpět na obsah)


    Lov nemusí být součástí mých prožitků v přírodě

    (rozhovor s Ing. Květoslavem Poláškem, předsedou odboru ČV a ŽP)

    Stal jste se novým předsedou odboru ČV a ŽP. Jaké jsou vaše současné plány v této funkci?

    Plány odboru ČV a ŽP, který vedu od květnové konference loňského roku, se odvíjí od potřeb a problémů rybářství, jako zájmové kategorie i potřeb ochrany životního prostředí, ekosystému vodních toků a vodních ploch, což je vyjádřeno schváleným plánem práce na rok 2003. Na základě usnesení VÚS došlo ke snížení členů odboru z 22 na 12 s tím, že zastoupení členů je průřezem MO ČRS Od Ostravska, Valašska, Jesenicka až k Olomoucku. Pokud by jsme se vrátili k uplynulému roku, je alarmující skutečností, že v důsledku vodohospodářských havárií došlo k nárůstu uhynulých ryb o 13 000 kg, přičemž náhrada škody byl vyrovnána jen v minimu případů. Zde nás tedy čeká obtížný úkol v oblasti kontrolní činnosti a prevence těchto havárií, ale také vymáhání úhrad škod na zjištěných původcích havárií dle právních norem Ochrana životního prostředí a čistoty vodních toků jsou základním kriteriem úspěšnosti naší práce.

    Aktivně se zajímáte o problematiku MVE. I v dnešní době stále fungují MVE, které nejenže hrubým způsobem porušují platnou legislativu, ale negativně ovlivňují dlouhé kilometry vodních toků včetně ryb, která v nich žijí. Kde vidíte nejschůdnější a efektivní cestu k řešení těchto problémů?

    MVE, které jsou v současné době provozovány, vyrábějí tzv. čistou elektřinu na základě povolení vydaných ještě před platností současných přísných norem chránících mnohem více přírodu a vodní toky.V mnoha případech dochází k úplnému odběru vody z řeky a původní koryto je tzv. odstaveno. Bez průtoku vody je biotop likvidován v celém rozsahu. Starší typy těchto zařízení pak navíc nejsou často vybaveny jemnými česlemi s roztečí cca 20 mm kombinovaných s odpuzovači ryb. Tak dochází ke šrotování rybí obsádky na lopatkách turbin, což je v rozporu se zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Takový provoz nemá s přívlastkem "čistý" nic společného. Je důležité, aby se MO ČRS na tento stav zaměřili kontrolami a o zjištěných závadách informovali VÚS ČRS, kde budou podniknuty další kroky. Je třeba využívat ustanovení vodního zákona (č.254/2001 Sb.) a při písemném oznámení, např. změny manipulačních řádů, nepromeškat lhůtu 8 dnů k podání připomínek účastníka řízení. Povolování nových MVE pak bude i nadále ve spolupráci s orgány ochrany přírody věnována pozornost, neboť povolení k provozu jsou dle zákona vydávána na 25 let, což v případě konfliktního provozu znamená schválení čtvrtstoletí trvajícího právně nenapadnutelného stavu.

    V souvislosti s koncepcí protipovodňových opatření v povodí Odry byla opět zmíněna realizace vodní nádrže Nové Heřmínovy. Vím, že jste příznivcem této nepopulární varianty. Proč?

    Koncepce protipovodňových opatření je jedním z úkolů vodohospodářů, kteří navrhují postup v případě mimořádné povodňové situace. Při současném vývoji klimatu na naší planetě i ze závěrů významných odborníků pro tuto oblast vyplývá, že stále častěji dochází k výkyvům v intervalu maxima a minima ve srážkové činnosti a tento stav se bude i nadále zhoršovat. Naše republika je součástí evropského rozvodí a voda, jako jeden z našich cenných přírodních zdrojů, od nás odtéká do Baltského nebo černého moře. Povodně v roce 1997 na Moravě a v loňském roce v Čechách tyto prognózy jen potvrzují. Již na počátku minulého století v r. 1910 stanovili vodohospodáři v důsledku stále se opakujících povodňových problémů na řece Opavě až po Ostravu-Třebovice, přehradní profil pro výstavbu vodního díla v lokalitě Nových Heřmínov. Po několikerých velkých povodních naposledy v roce 1997, byla záležitost výstavby přehrady správcem toku opět řešena. Externími odborníky-vodohospodáři bylo zpracováno cca 14 studií, řešících alternativy povodňové ochrany od Vrbna, přes Krnov, Opavu až do Ostravy a Bohumína. Závěrem těchto prací je návrh na vybudování nádrže s objemem 36 mil. m3 právě v profilu nové Heřmínovy, která by nejefektivněji jak z hlediska účelu, tak z hlediska investičních nákladů přispěla k řešení problémů se záplavami na řece Opavě. Součástí nákladů na výstavbu přehrady jsou také náklady na vybudování nových rodinných domků pro obyvatele N.Heřmínov, přeložek inženýrských sítí a dalších spojených investic. Ostatní návrhy jako např. poldry, které se po povodni vypustí, jsou líhněmi komárů, další varianta tzv. polopřehrady, tedy menší nádrže v N.Heřmínovech řeší problém polovičatě za současných vysokých nákladů. Taková řešení jsou neefektivní a neekonomická a jsou v rozporu s podklady vodohospodářů, odborníků, ačkoliv volba technického řešení nemůže být záležitostí laickéhio či politického posouzení. Odborné podklady a mé zkušenosti s řešením vodohodpodářské problematiky, kdy je navíc možno akumulovanou vodu z přehradní nádrže využít v letních měsících za minimálních průtoků, tímto přispět k obnově života krajiny v suchých obdobích, jsou pro mne dostačujícím odborným argumentem pro tento můj názor na výstavbu přehrady Nové Heřmínovy.

    Byl jste vášnivým myslivcem, rybaříte, zkrátka máte rád lov. Co Vám přináší?

    Vášeň je pro mne cizím pojmem. Lovecké vášni jsem nikdy nepodlehl a toto neznám. Myslivost, rybářství a příroda byly a jsou mými koníčky, neboť jsem vyrostl na Valašsku v přírodě téměř na samotě v kopcích. Od učňovských lesnických let jsem do dnes zůstal přírodě věrný. Lov považuji za součást tohoto vztahu a do lesa nebo k vodě chodím nejen za účelem lovu. Jde o neopakovatelné zážitky ranního probuzení lesa i řeky a s tímto zmíněný lov souvisí, pokud tento okamžik nastane. Nemusí však být součástí mých prožitků v přírodě.

    Děkuji za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz