Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 6 / leden 2003 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • Zkušenosti MO jsou při jednáních nezastupitelné - reportáž z jednání odboru ČV a ŽP
  • Přístroj Gryf 464
  • Spolupráce, spolupráce, spolupráce...
  • Chování ryb při povodni
  • Vášnivým rybářem se stávám až v Rumunsku, v deltě Dunaje - rozhovor s RNDr. Milošem Holzerem
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    PF 2003 Vážení přátelé,

            pokud patříte mezi ty, na které v době novoročních oslav přichází touha po změně, přeji Vám, abyste ve své snaze být v roce 2003 zase o něco lepší vytrvali. Pokud se řadíte spíše mezi ty, jimž jsou jakákoliv předsevzetí cizí, přesto i Vám přeji rok plný změn k lepšímu a splněná očekávání. Změny totiž k životu neodmyslitelně patří a člověk by se jich neměl stranit. Vždyť lidský život sám je už ve své podstatě velkou změnou. A to ať už v měřítku evoluce živých organismů nebo z pohledu každého z nás... Spoustu pohody, zdraví a (nejen) rybářských úspěchů Vám ze srdce přeje

    Petr Birklen

    (zpět na obsah)


    Zkušenosti MO jsou při jednáních nezastupitelné
    Reportáž z jednání odboru ČV a ŽP

            Dne 4.12.2003 se v budově sekretariátu VÚS ČRS v Ostravě uskutečnilo druhé jednání odboru ČV a ŽP v roce 2002. V rámci programu byli k jednání přizváni také zástupci (čistotáři) MO ČRS na Ostravsku. Jednání se zúčastnili pouze zástupci MO Stará Ves nad Ondřejnicí a Bílovec. Ti byli v průběhu jednání vyzváni, aby odboru sdělili, co považují ve vztahu k činnosti MO za problematické a v jaké oblasti by měl odbor věnovat větší pozornost.

            První se slova ujal Ing. Brus z MO ČRS Stará Ves n. Ondřejnicí. V úvodu hovořil krátce o znečišťování toků odpadními vodami, což je však podle něj v dnešní době spíše ustupující záležitost. Mnohem svízelnější je otázka odpadu nejrůznějšího charakteru, který se hromadí březích vodních toků. Zde podle Ing. Bruse selhává činnost správců toků a jednání se zástupci obcí také nekončí vždy s jednoznačným výsledkem. Ve srovnání s dosud zmíněnými problémy vyzněla navazující řeč o úpravách toků v rámci působnosti MO mnohem dramatičtěji. Ing. Brus nešetřil slovy kritiky na adresu správců toků jejichž přístup k úpravám toků neváhal nazvat jako "nekončící betonovou lobby". Odsoudil projekty na řešení takovýchto zásahů a v neposlední řadě si postěžoval na výběr dodavatelských firem, které v mnoha případech nejsou k provádění prací vůbec způsobilé. Správce toku byl ještě dodatečně kritizován za rozmáhající se zvláště barbarský způsob údržby břehového porostu - sečení z toku, kdy mechanizace pojíždí přímo v korytě. Závěrem Ing. Brus vyslal zodpovědnému pracovníku VÚS a k odboru ČV a ŽP požadavek, aby bylo ve věcech projednávání projektů řešících úpravy koryt toků více využíváno zkušeností a potenciálu MO, aby stanoviska nebyly psány od stolu, ale až po pečlivém zvážení situace a možností lokality. Výzva Ing. Bruse byla zahrnuta odborem do usnesení a její plnění bude kontrolováno.

            Slova Ing. Bruse ve smyslu nezastupitelné role MO při jednáních na povolení nejrůznějších zásahů do toku podpořil také Ing. Gašek (vedoucí LČR OST Frýdek-Místek). Vyzval ke sjednocení stanovisek VÚS a MO ke konkrétním akcím. Navíc krajský úřad Moravskoslezského kraje podle Ing. Gaška vyzval pověřené úřady v rámci své působnosti, aby v případě zásahů do toků vyžadovaly mimo jiné také stanovisko místních organizací ČRS za účelem zjištění výskytu chráněných druhů ryb. Tím padá na ČRS (zejména MO) nemalá zodpovědnost a Ing. Gašek v tomto duchu apeloval na přítomné, aby si nově vznikající pozici se všemi jejími důsledky plně uvědomili.

            Zástupce MO Bílovec, pan Sochorek, se převážně věnoval problému, který v současnosti sužuje činnost MO nejvíce. Jsou to otravy. Ty postihly opakovaně významné revíry MO. Nízká úspěšnost při zjišťování viníků brání vymáhání finančních prostředků, jež by pokryly vzniklou škodu. Bylo tedy dohodnuto, že ve spolupráci s pracovníkem sekretariátu VÚS bude zaměřena pozornost na problematické objekty a následně promyšlena strategie rychlého a účinného postupu v případě dalšího vzniku havárie.

    (zpět na obsah)


    Přístroj Gryf 464

            Výbor územního svazu schválil koupi kombinovaného elektronického měřícího přístroje GRYF 464 pro potřeby odboru ČV a ŽP v hodnotě cca 25 tis. Kč. Tento digitální, čipem řízený přístroj dokáže měřit teplotu vody, koncentraci kyslíku ve vodě a její pH. To vše s poměrně velkou přesností. Součástí přístroje budou také 5 m dlouhé kabely k sondám, čímž budou pro měření přístupné i dost značné hloubky. Vhodnost přístroje pro rybářské účely byla konzultována s distributorem přístroje a byla v zásadě potvrzena. Předpokládáme, že přístroj bude k dispozici již od měsíce února pro potřeby MO. Pokud budete mít zájem o měření v problematických revírech či rybochovných zařízeních, bude možné domluvit se na sérii měření se zodpovědným pracovníkem sekretariátu VÚS ČRS. Otázka případných výpůjček přístroje bude projednána až na základě citlivosti přístroje a náročnosti jeho obsluhy.

    (zpět na obsah)


    Spolupráce, spolupráce, spolupráce...

            Slovo "spolupráce" se na sekretariátě VÚS na čas zcela zabydlelo. Stalo se tak v druhé polovině uplynulého roku. Důvodem nebylo, že bychom se jej učili správně artikulovat. Všemožně skloňovaná spolupráce v tomto případě souvisela s projednáváním dohod o spolupráci mezi významnými správci toků a Českým rybářským svazem, VÚS Ostrava.

            Jak jistě víte, nápad na uzavření takových dohod pochází od Ing. Bohuslava Schneidera, který před lety působil jako na VÚS jako předseda odboru ČV a ŽP. Naposledy byly dohody projednány v letech 1997-1998 s tím, že po dvou až třech letech budou vyhodnoceny a případně obnoveny. To se však nestalo. Teprve v plánu práce odboru ČV a ŽP na rok 2002 se objevil úkol - obnovit kontakty s účastníky uzavřených dohod.

            Práce na návrzích se v mnohém opírala o již zpracované a osvědčené znění smluv předešlých. Změny souvisely zejména s odkazy na platnou legislativu a s odlišnými přístupy k návrhům na budování a údržbu vodních děl. Oslovenými správci toků byli Lesy ČR s.p, OST Frýdek-Místek; Povodí Odry s.p. Ostrava; Povodí Moravy s.p., závod Horní Morava Olomouc; Zemědělská vodohospodářská zpráva, oblast povodí Odry. Poslední dvě jmenované instituce přistoupily na navržené podmínky téměř bez výhrad. V případě Povodí Odry s.p a Lesů ČR s.p., byla diskuse nad jednotlivými body dohod o poznání bohatší. Našim návrhům byla vytknuta především jejich jednostrannost. Tento fakt nelze našim návrhům upřít. Za současné situace, kdy jsou správci toků pod tlakem veřejnosti, která vyžaduje zejména maximální ochranu před povodněmi, pod tlakem veřejnosti hájící zájmy ochrany přírody sdružené v nejrůznějších občanských sdruženích a pod tlakem státní ochrany přírody, je pochopitelné, že otázka podpisu podobných smluv není bezstarostnou záležitostí. Mnohem důležitější však je, že nakonec byl nalezen prostor a dobrá vůle pro společná jednání, která ve všech případech vyústila v podepsání smluv (kromě Povodí Odry s.p. - v tomto případě se ještě stále upřesňují některé detaily smlouvy. V zásadě však podpisu nic nebrání a očekáváme, že se tak stane do konce ledna). V případě Povodí Odry s.p. pak můžeme tento fakt považovat za malý úspěch, neboť dobré vůle k tomuto kroku nebylo nejspíše ve vedení podniku až dosud dostatek (smlouva bude podepsána vůbec poprvé!).

            Uzavřené smlouvy by měly pomoci ČRS účinněji uplatňovat připomínky týkající se činnosti správců toků na poli jejich úprav a údržby. Rovněž byl kladen důraz na komunikaci mezi správcem toku a ČRS v průběhu projektové přípravy staveb, což by se mělo odrazit především na účasti dotčených složek ČRS na výrobních výborech apod. Kopie uzavřených dohod Vám budou postupně rozeslány na MO podle působnosti jednotlivých správců toků a povodí.

    (zpět na obsah)


    Chování ryb při povodni
    Stanislav Lusk

            Následující příspěvek byl převzat ze článku Ing. Stanislava Luska, CSc. "Povodně a Ryby", který byl uveřejněn v časopise Nika 6/2000. Článek se v celistvosti věnuje základní charakteristice povodňových stavů a jejich projevům v podélném profilu vodního toku. Vliv povodně na rybí společenstva hodnotí část článku, kterou vám zde přinášíme.

            Původní říční druhy, zejména pstruhového a parmového pásma (pstruh obecný - Salmo trutta, jelec tloušť - Leuciscus cephalus, parma obecná - Barbus barbus, a další), vyhledávají při zvyšování vodního průtoku v říčním korytě v příbřeží proudové stíny a přečkávají tam povodeň. Nemají výrazné tendence migrovat do zatopeného území mimo hlavní koryto, proto jsou pouze v omezené míře splaveny povodňovým proudem níže po toku. Zcela jinak se chovají druhy cejnového pásma (např. cejn celký - Abramis brama, jelec jesen - Leuciscus idus, ouklej obecná - Alburnus alburnus aj.). To jsou ryby dolních úseků řek, kde povodně spolu se záplavou okolního území patřily ke každoročním jevům. Tyto ryby migrují do zaplaveného území mimo hlavní řečiště. Záplavy jsou pro tyto druhy ryb důležité z hlediska reprodukce, neboť jde většinou o tzv. fytofilní druhy, které se vytírají na zaplavené rostliny. Tak při povodních v roce 1997 došlo v oblasti dolního toku Moravy k hromadnému výtěru pozdně se vytírajících kaprovitých ryb (kapr obecný - Cyprinus carpio, lín obecný - Tinca tinca, karas stříbřitý - Carrasius auratus) a následně k výskytu velkého množství jejich plůdku.

            V regulovaných tocích, pokud se povodňový průtok pohybuje v korytě s těsně přiléhajícími protipovodňovými hrázemi či v intravilánu sídel se strmými vydlážděnými břehy, mají ryby omezenou možnost vyhledat proudové stíny a nemohou uniknout mimo hlavní proud. V takových úsecích či tocích dochází k odplavení ryb s povodňovým průtokem, což se nejvýrazněji týká nejmladších vývojových stádií, zejména v prvním roce života. Plůdek, který nemá schopnost odolat proudu, je jím unášen a často ve značném množství dochází i k úhynům, zvláště pokud je voda znečištěna bahnitými částicemi. Tam, kde se voda rozlévá do přilehlého aluvia, má plůdek zvýšenou šanci přežít. Další jeho osud po povodni, podobně jako u starších ryb, závisí při opadání vody na možnosti návratu do vlastního toku, nebo na přežití v různých tůních a jezírkách v záplavovém území řeky.

            Výrazné devastační účinky povodní jsme zjistili u druhů, které jsou vázány na dno či jeho sedimenty. V průběhu extrémních povodňových průtoků dochází k rozsáhlým pohybům a přesunům materiálu ze dna. Na sedimenty dna jsou existenčně vázány např. larvy mihulí. Na toku Tiché orlice jsme zjistili, že právě jemné sedimenty dna tvořící jemné náplavy byly z původních stanovišť odplaveny včetně larev mihule potoční (Lampetra planeri). Obdobně jsou postiženy i některé ryby, i když se jedná jen o splavení do nižších úseků toku. Tak jsme zjistili průkazné snížení početnosti mřenky mramorované (Barbatula barbatula) a vranky obecné (Cottus gobio), které jsou svým životem výrazně vázány na dno.

            Při záplavě stojatých vod (tůně, jezera, rybníky, apod.) jsme pozorovali aktivní migraci zejména u větších jedinců (kapr obecný, amur bílý - Ctenopharyngodon idella, štika obecná - Esox lucius aj.) ze zaplavovaných či vyplavovaných biotopů. Ryby ze stojatých vod migrovaly příčně i podélně v rámci záplavového území. V počáteční fázi to byly především boční migrace do nově zaplavovaných území. Po opadávání vody odplouvaly ryby s proudem do vodního toku. Migrovaly převážně po proudu, zejména u plůdku šlo o nechtěné pasivní splavování. Přesuny po proudu jsme zjišťovali u druhů, která byly vyplavovány z prostředí rybníků a které nejsou zvyklé na říční podmínky. Tak např. vyplavené rybniční obsádky kapra obecného a dalších druhů z rybničních soustav v oblasti středního toku Moravy se velmi rychle objevily v dolní Slovenské části Moravy, tj. více než 100 km po proudu.

            Na otázku jak reagují ryby na extrémní povodně není jednoznačná odpověď. Negativa jsou však výraznější než při běžných povodňových stavech, které patří k roční dynamice řek. Kdyby byl zachován původní stav krajiny a vodních toků, splavené ryby by se po opadnutí povodně většinou vrátily na své domovské úseky, protože by neexistovaly migrační bariéry. Přirozená reprodukce by v dalších letech nahradila případné ztráty. To však za situace stávající husté sítě staveb fragmentujících tok neplatí. Je však také nutno přiznat, že povodně mohou výrazně zlepšit kvalitu dna i vlastního poříčního koryta, odkud odnesou sedimentované nečistoty. Po velkých povodních roku 1997 došlo také k výraznému zlepšení zarybnění vlastního toku Moravy, kam se dostaly ryby z různých rybníků, nádrží a jiných vyplavených stojatých vod. Dokazovaly to i bohaté úlovky rybářů.

            Každoroční povodňové stavy jsou pro ryby normálním jevem. Pouze extrémní záplavy a zejména rozlivy do okolní krajiny přetvořené člověkem vedou k místním úhynům ryb, které nemají možnost vrátit se zpět do trvalých toků. Na druhé straně je reprodukční potenciál ryb natolik silný že obvykle během několika let je rybí osídlení opět obnoveno.

    Vybráno z článku S.Luska "Povodně a ryby". Časopis Nika 6/2002

    (zpět na obsah)


    Vášnivým rybářem se stávám až v Rumunsku, v deltě Dunaje

    RNDr. Miloš Holzer je v současné době nejen zaměstnancem Správy CHKO ČR, ale také celostátním koordinátorem ochrany raků v ČR.. Těmito dvěmi významnými funkcemi však výčet jeho aktivit zdaleka nekončí. Nemá ale smysl je zde všechny jmenovat, neboť by to nutně znamenalo, výrazně omezit samotný rozhovor. Ten jsem musel už tak oproti původnímu povídání, které jsem zaznamenal na diktafonu, zkrátit. Povídali jsme si totiž docela uvolněně. Otázky vyplývaly z právě volených témat a musím se přiznat, že jsme mnohdy zabloudili do oblastí, které nejsou pro stránky Čistotáře příliš vhodné.... Nicméně společně strávená hodinka byla moc příjemná.

    Mezi rybáři, nebo snad i organizacemi by se jistě našli nějací zájemci o odchov raka. Jak na to?

    To by nemusel být velký problém. Dokonce by z toho mohla být i fajn spolupráce. Zájemci by byli napojeni na celostátní dobrovolnou akci "Rak", která běží již od roku 1985. Takovým způsobem by mohli raka odchovávat do větší velikosti, což by se jim mohlo líbit, protože by se nemuseli piplat s malinkýma ráčkama, což je poměrně složité. Vy umíte "dělat" ryby a to je mnohdy ještě složitější, neboť ryby mohou různě onemocnět a vůbec péče o ně je složitá. Kdežto já "dělám" raky a to je ve fázi, kterou nabízím, velmi přístupná činnost.

    Co je potřeba pro chov raka? Je nutné nějaké speciální vybavení nebo lze využít stávající rybí sádky?

    Když pominu první vývojová stádia, což je náročnější, především časově, tak ty dospělejší kusy už mají nároky v podstatě minimální. Důležitá je čistá voda (zejména koncentrace rozpuštěného kyslíku) a dostatek úkrytů. Bylo by nutné, abych navrhovanou lokalitu navštívil a zhodnotil především z hlediska čistoty vody a uspořádání, zdali je k odchovu raka vhodná. Dodatečně bych mohl vyhotovit jakési biologické hodnocení toku, který je zdrojem vody, aby se potvrdila jeho vhodnost.

    Mohou být spolu s rakem chovány také ryby? Myslím tím, že pokud chovám raka, mám jej na určité ploše počet vyšší než bývá ve volné přírodě a také hustota ryb zde bývá (pokud se jedná o chov) vyšší.

    Myslím si, že by v tom nemusel být žádný problém. K výrazné konkurenci by docházet nemělo. Pokud se ovšem nebavíme o obsádce štiky. V takovém případě by jistě k nějakým konfliktům docházelo a takové spojení by jistě nebylo vhodné.

    V minulém roce jsme se zabývali otázkou výjimek k manipulaci s chráněnými živočichy. Rak patří dokonce mezi kriticky ohrožené živočichy. Jak to máte při své činnosti vyřešeno vy?

    Já mám udělenu celostátní výjimku. Takže ti, kteří se mnou spolupracují ji již většinou mít nemusí, protože já jejich činnost jako celostátní koordinátor ochrany raků jakoby zaštítím. Manipulátorem tedy zůstávám já (formálně samozřejmě) a ti co jsou zapojeni do nějakého z běžících projektů na ochranu raka ji nepotřebují.

    Jak vím, rybářem nejste, ale s rybařením jistou zkušenost máte...

    Ano, to je pravda. Vášnivým rybářem se stávám ve chvíli, kdy navštívím v Rumunsku deltu Dunaje. Na tomto překrásném místě jsem byl už 18 x a to už je co říct. Obzvláště vzpomínám na lov původní formy kapra obecného - sazana. Je velký rozdíl mezi sazanem a našim kaprem, protože sazan umí rybáře potrápit. Není jednoduché jej dostat z vody tak jako většinu našich kaprů. Taky si pamatuji na lov sumců, na který nás brával jeden domorodec, který se na ně specializoval. Byl to opravdový zážitek. Po těch letech, kdy jsme tam jezdili zpočátku jen tak, jsme dokonce uzavřeli dohodu s tamním muzeem. Jejich archeoložka, k nám přijela 2x do roka na seminář (což pro nás představovalo nemalé náklady) a oni se nám pak na místě revanžovali. Zpočátku se jednalo jen o nějaká povolení apod., ale později, kdy si spočítali, jak nákladný je její pobyt, nám dali k dispozici plovoucí hotel, který odtáhli do rákosí a tam jsme existovali. Na lodičce jsme vyjížděli do okolí a bádali. Teď už jsme tam asi dva a půl roku nebyli. Mám z těch míst skvělé zážitky.

    Děkuji za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz