Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 5 / 2002 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Příčiny úhynu na Žermanické přehradě
  • Ad.: Příčiny úhynu na žermanické přehradě
  • O připravované monografii Vodní měkkýši České republiky
  • Výzva organizacím! - k pravidelnému používání analyzačních sad
  • Nepůvodní druhy raků našich vod
  • Budeme bojovat o každý centimetr stupňů a jízků - Rozhovor se Z.Černým, předsedou MO Jeseník
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Příčiny úhynu na Žermanické přehradě

            V minulém čísle ČISTOTÁŘE jsme Vás informovali o náhlém a rozsáhlém úhynu ryb na Žermanické přehradě na počátku měsíce srpna. Ing. Komínek byl následně požádán správcem vodního díla (Povodí Odry s.p.) o vypracování znaleckého posudku, jež měl určit konkrétní příčinu této události.

            Jak naznačovaly již předběžné závěry, byl úhyn ryb způsoben v důsledku přesycení vody kyslíkem. Tuto situaci zapříčinily dlouho trvající horka a jasné počasí, provázené vysokou intenzitou fotosyntetické činnosti přemnožených sinic (důsledek aktuální klimatické situace). Nadměrná produkce kyslíku při fotosyntéze způsobila jeho nebývalé koncentrace ve vodě (až 200% při teplotě až 27 oC!). Kombinací faktorů (vysoké pH, teplota apod.) došlo u ryb k tzv. plynové embolii, která způsobila v Žermanické přehradě bezprecedentní úhyn.

            Plynová embolie vzniká v důsledku vysokého tlaku rozpuštěného kyslíku ve vodě, který se mění v krvi ryb na plynný a postupně ucpává důležité cévy a orgány (žábry, srdce). Zasažená ryba zpočátku projevuje neklid, nekoordinovaně se pohybuje u hladiny a mohou být pozorovány také extatické pohyby. Zasažené ryby většinou hynou. Z patologických příznaků převažuje jasně červená barva a roztřepení konečků žaber, případně úkazy bublin na okrajových tkáních (ploutve, spodní čelist, apod.). Pokud dojde k překysličení vody v podmínkách velkých nádrží, účinných opatření na snížení jeho negativního vlivu není mnoho a pokud nějaké existují, jedná se o zásahy značně nákladné a ne zcela 100 % účinné. Naštěstí se jedná o typ havárie v evropských podmínkách ojedinělý. V takovém případě se jeví jako účelné důsledné a pravidelné sledování a vyhodnocování parametrů jakosti vody v nádrži, případně včasný zásah - např. manipulace s vodou.

            Na následky plynové embolie uhynulo v Žermanické přehradě velké množství ryb. Jen rybáři nasbírali 2 150 kg ryb se zastoupením 10 druhů (873 kg okoun, 500 kg cejn, 300 kg plotice, 100 kg candát, 100 kg bolen, 47 kg ostroretka, 47 kg sumec). Při kontrole dna nádrže hlásili potápěči, že se zde nachází větší, blíže nespecifikované, množství ryb různých velikostí a druhů. Dále je nutno počítat se ztrátou obtížně zjistitelného množství ryb v důsledku jejich sběru místními občany a také predátory, zejména z řad rybožravých ptáků. Na základě výše uvedených hodnot, odhadů a s pomocí druhového složení a biomasy ichtyofauny Žermanic, vycházející z průzkumů provedených Ing.Komínkem v roce 1996 - 97, bylo celkové množství uhynulých ryb stanoveno na 7 tun (!), což ve vztahu ke stavu v předešlém období činí 25% ichtyofauny.

            Posudek Ing. Komínka je doplněn o dodatek, v němž je rozebrána problematika nadměrného výskytu sinic ve vodních nádržích a jejich škodlivé účinky na ostatní složky ekosystému. Dodatek souvisí s přemnožením sinice Microcystis aeruginosa, které bylo detekováno v nádrži bezprostředně po výše zmiňovaném úhynu ryb. Jelikož mohlo dojít k masovému odumření přemnožených sinic a následnému fatálnímu deficitu kyslíku, došlo k odpuštění svrchní vrstvy hladiny Žermanické přehrady (horními výpustěmi) do toku Lučina, což se nakonec projevilo jako vhodné opatření a hrozící katastrofu se podařilo odvrátit.

    Článek byl sestaven na základě znaleckého posudku Ing. Aloise Komínka
    "Příčiny hynutí ryb na vodním díle Žermanice"

    (zpět na obsah)


    Ad.: Příčiny úhynu na žermanické přehradě

            Dne 23.10. se na sekretariátě VÚS ČRS v Ostravě uskutečnilo jednání se zástupci Povodí Odry s.p. ve věci dohody o vzájemné spolupráci. V průběhu sezení byla zmíněna také problematika Žermanické nádrže, ale také dalších nádrží s obdobnými problémy, např. Těrlicko. V tomto smyslu se Povodí Odry s.p. domnívá, že určitým řešením situace je zvýšení podílu dravých ryb, které by měly regulovat počty planktonofágních ryb, jež v současnosti představují jádro ichtyofauny zmíněných nádrží. Planktonofágní ryby se živí zejména zooplanktonem, který je schopen potravním tlakem regulovat produkci drobných řas (sinic) v nádržích. Pokud však v nádrži množství těchto ryb přesáhne určitou hodnotu v kombinaci s faktory zvyšujícími pravděpodobnost nekontrolovaného rozvoje zelených řas, problémy nejsou nikdy daleko.

            Jsem toho názoru, že regulace rybí obsádky (ovlivnění trofické struktury v nádržích, tzv. top - down control) v závislosti na aktuálních podmínkách v nádrži je bezesporu řešením. Řešením pohotovým a poměrně málo nákladným, ale pouze jedním řešením. Obecně platné pravidlo praví, že určitý jev je vyvolán více příčinami. Stejně tak situace na Žermanické přehradě odráží spoustu dalších problémů, jejichž řešení je mnohonásobně složitější. Přesto se domnívám, že i o nich je potřeba hovořit.

            V hlubších údolních nádržích jsou problémy s eutrofizací otázkou letitých sedimentů nasycených sloučeninami fosforu a dusíku organického původu. Ty mohou pocházet jednak z vlastní produkce nádrže a jednak z jejího povodí. Limitujícím prvkem pro rozvoj zelených organismů je fosfor. Ze sedimentu se uvolňuje chemickými procesy nebo sezónními cirkulacemi vody (např. v jarních měsících). Vodní dílo Žermanice bylo dokončeno v roce 1957, tedy v době, kdy běžela na plný plyn intenzifikace průmyslu a zemědělství. Používání velkého množství umělých hnojiv bylo více méně módním trendem podpořeným také tehdejšími politickými zájmy. Přebytky hnojiva tak nekončily v sýpkách, ale v tocích, rybnících a nádržích.

            Jak je patrné, tak právě situace v povodí nádrží zásadně ovlivňuje jejich vývoj. Přestože postupy zejména v zemědělství doznaly výrazné změny, hrozbu ještě stále představují domácnosti. Mnoho drobných obcí stále nemá vybudovánu kanalizaci a ČOV, přitom neustále roste životní úroveň obyvatel a ruku v ruce s tím také frekvence používání např. pracích prostředků a prostředků do myček nádobí (zdroje fosforu). Neregulovaný rekreační tlak na oblasti nádrží zvyšuje zatížení nádrží znečištěním zrovna tak.

            Nestačí se pouze dohodnout na okamžitých, ale částečných řešeních. Je nutné se také stále a nahlas ptát: Pracuje pověřená složka státu intenzivně na problematice stárnoucích umělých vodních nádrží? Vyvíjejí správci těchto děl dostatečný tlak na uvolňování finančních prostředků na řešení takových situací? Je vyvíjen dostatečný tlak na odbornou veřejnost?

            Doufám, že nejen odpovědi, ale také konkrétní činy jsou nadosah a případ "Žermanice" tak zůstane i nadále výjimkou.

    Mgr. Petr Birklen

    (zpět na obsah)


    O připravované monografii Vodní měkkýši České republiky

            Vážení přátelé,

            zoolog Mgr. Luboš Beran je autorem připravované monografie, která se stane první kompletní inventarizací dat o rozšíření vodních měkkýšů v ČR. Zahrnuje 76 druhů včetně popisu stanovišť, která obývají. V publikaci jsou také velmi zajímavé mapky rozšíření jednotlivých druhů, které reflektují změny areálů v období od roku 1851 do roku 2000. Publikace není rozhodně určena pouze pro odborníky malakozoology, ale je vhodná také pro pracovníky ve vodním hospodářství, rybáře a širokou laickou veřejnost.

            Termín vydání a kvalita tisku jsou závislé na objemu finančních prostředků, které se podaří nashromáždit. Pokud by jste měli zájem spolupracovat na vydání této publikace, můžete přispět buď formou peněžního sponzorského daru, formou objednávky publikací nebo jiným způsobem. V případě, že se pro jakoukoliv formu spolupráce rozhodnete, kontaktujte Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, Štěpnická 1165, 686 06 Uherské Hradiště, nebo na e-adrese pbezdecka@iol.cz a telefonu 606 825 688. Současně je možné umístit v publikaci vlastní logo, reklamu, nebo alespoň slovní zmínku, že právě s Vaším přispěním publikace mohla vzniknout.

    (zpět na obsah)


    Výzva organizacím!

    V příštím roce bychom rádi v rámci odboru ČV a ŽP vyhodnotili používání analytických sad, které Vám byly postupně předány prostřednictvím školení. V plánovaném vyhodnocení nás bude zajímat především praktičnost souprav. Tedy jak se vám s nimi pracuje, v čem se Vám staly přínosem, případně co by jste na nich změnili nebo doplnili. Budou nás také zajímat rámcové výsledky vašich měření v revírech a rybochovných zařízeních. S postupem času bychom rádi tyto orientační data shromáždili a vytvořili jakousi databázi o jakosti vod.

    Z těchto důvodů Vás vyzýváme k pravidelnému používání analyzačních sad (také v zimním období, kdy je vhodné pravidelně sledovat zejména na zamrzlých rybnících a vodních nádržích koncentraci kyslíku) a k evidenci provedených měření. Zároveň Vás upozorňujeme, že je stále dostatek sad k převzetí, pokud ji dosud nevlastníte, nebo jich potřebujete více.

    Pro jednotnost přístupu k evidenci naměřených hodnot a jejich následné centrální zpracování navrhujeme použití následujícího rastru:

    Revír: Hvozdnice 1

    Rybochovné zařízení: Starý rybník

    Děkujeme!

    (zpět na obsah)


    Nepůvodní druhy raků našich vod

    V České republice jsou původní jen dva druhy raků: rak říční (Astacus astacus) a rak kamenáč (Austropotamobius torrentium). Rak kamenáč na Moravě nikdy zachycen nebyl. Raci říční byli naopak vždy tradiční součástí všech typů povrchových vod. Především vod tekoucích, ale bylo jen málo rybníků, ve kterých se raci nevyskytovali.

    Kolem roku 1900 však byli všechny populace raků prakticky vyhubeny račím morem. Po tomto období bylo nutné navrátit do našich vod tyto zdecimované živočichy. Návrat raků byl prováděn nahodile, nekoordinovaně a bez jakýchkoliv záznamů o vysazení. Import raků směřoval především ze dvou větších oblastí a je možné tyto hlavní oblasti označit jako větev dunajskou a labskou. Z těchto míst se vraceli raci říční. V tomto období se však také objevuje nový druh evropských raků. Jedná se o raka bahenního (Astacus leptodacdylus) z oblasti Haliče.

    Další vývoj byl velmi rychlý. Raci se dobře uchytili a brzy se navrátili na své původní lokality. Od šedesátých let však nastupuje prudký rozvoj průmyslu a zemědělské výroby. S tímto faktem souvisí výrazné znečištění povrchových vod, zvláště pak vod tekoucích. Z vodních toků mizí celá řada citlivějších druhů živočichů. Na prvním místě jsou to právě raci. Nejhorší situace byla na počátku osmdesátých let. Rakům hrozilo přímé vyhubení.

    Této neradostné situace raků si všímají nadšenci z řad Českého svazu ochránců přírody a od roku 1985 se datuje tzv. "Akce rak", která měla zabránit úplnému vymizení našich raků. Cílem těchto snah bylo především zmapování rozšíření raků, ale také snaha o jejich návrat na vhodné lokality. Proto vznikla přímo v Olomouci umělá odchovna raků říčních, které se podařilo za deset let své činnosti přispět výrazně k ochraně a šíření těchto živočichů v ČR.

    Dnes je situace mnohem příznivější. Raci říční se objevují stále na dalších místech. Jejich ochrana je však stále nutná, i když na některých místech (např. Slezská Harta) jsou stavy raků vysoké. Možnosti přímého vyhynutí však stále čelí rak kamenáč, který je rozšířen pouze na malém území v Čechách.

    Aktuální ochrana raků u nás však stojí před novým a velmi závažným problémem (pomíjím, že rak říční a bahenní se mezi sebou kříží a potomci nesou znaky obou jedinců a jsou nesnadno rozlišitelní). V posledním období se na našem území objevují nepůvodní druhy raků, kteří pochází ze Severní Ameriky. V Čechách jsou tito raci již na mnoha lokalitách. Na Moravě se vyskytují prozatím jen asi na dvou lokalitách v jižní části území. Jedná se o dva druhy raků: Pacifastacus leniusculus (rak signální) a Orconectes limosus (rak pruhovaný). Teoreticky jsou tito raci poměrně dobře rozlišitelní od našich raků. Uvádím jen výrazné odlišnosti, které jsou však pro běžnou veřejnost a rozlišení raků dostačující.

    Rak signální ( Pacifastacus leniusculus )

    Tento nepůvodní rak má na klepetech (v místě spojení pohyblivé a nepohyblivé části) výraznou světlou skvrnu, která může být úplně bílá až světle modrá. Je silnější, pohyblivější a vždy se staví do bojové pozice.

    Rak pruhovaný ( Orconectes limosus )

    Jedná se o menšího zástupce nepůvodních druhů raků. Hlavním znakem je pravidelně pruhovaný zadeček. Střídá se zde jeden článek běžného zbarvení s článkem výrazně tmavým (hnědým nebo rezavě-červeným odstínem).

    Jejich nebezpečí spočívá především v tom, že jsou schopni přenášet račí mor a sami se nenakazí. Jsou tedy vektory (přenašeči) tohoto významného onemocnění našich populací raků. Mimo toto zásadní nebezpečí o nich platí obecné normy pro nepůvodní druhy živočichů a je nutné zabránit jejich šíření v našich vodách. Jsou také silnější, agresivnější a aktivně tak vytlačují původní druhy raků z lokalit, kde se společně vyskytnou. Známá je také jejich schopnost se množit opakovaně v jednom roce (naši raci jen 1x). Díky vyjmenovaným vlastnostem (plus ohromná žravost) jsou nebezpečné i pro rybí násadu. Zvláště pak pro plůdek a nejmenší vývojová stádia ryb vůbec.

    Při zachycení podezřelého druhu raků doporučuji oznámit tento nález celostátnímu koordinátorovi ochrany raků u nás na adresu :

    RNDr.Miloš Holzer, Správa CHKO Litovelské Pomoraví, Husova 906, 784 01 Litovel
    (tel.: 585344156, mobil: 602 513840, E-mail: mholzer@volny.cz)

    Rozhodně je však nutné zabránit šíření raků nepůvodních event. nalezené raky odstranit a zničit!

    RNDr. Miloš Holzer (celostátní koordinátor ochrany raků v ČR)

    (zpět na obsah)


    Budeme bojovat o každý centimetr stupňů a jízků
    Rozhovor se Zdeňkem Černým, předsedou MO Jeseník

    Pane Černý, koncem května se na Okresním úřadě v Jeseníku uskutečnilo jednání (podrobněji jsme jej rozebírali v úvodním článku Čistotáře č. 3), které mělo učinit krůček ke smírnému postoji mezi jednotlivými stranami při úpravách toků a hrazení bystřin. Připomenu jen, že jste kritikem postoje Správy CHKO, která se snaží na území CHKO uplatnit maximum migračně průchodných objektů. Vy naopak propagujete tradiční přístupu k úpravám toků (tedy s použitím prahů a stupňů). Chci se tedy zeptat, jak se v současnosti situace vyvíjí?

    Je třeba říct, že na základě tohoto jednání došlo k částečnému kompromisu v tom, že jsme při jednáních probíhajících ve věci úprav toků rovnocennými partnery. Tato skutečnost se už u všech, se kterými tato jednání vedeme, dostatečně vžila. Princip sporu spočívá v tom, že při stávajících opravách a úpravách toků (Bělá, Staříč) jsou spádové poměry řešeny převážně balvanitými skluzy a vzdouvací objekty jsou zprůchodňovány rybími přechody. Naše připomínky spočívají na faktickém mizení tůní a hlubších úseků právě v důsledku realizace balvanitých skluzů, což znamená likvidaci důležitého životního prostoru zejména pro lososovité ryby. Umělé peřeje (balvanité skluzy) zrychluji rychlosti proudu, mizí tůně, kde generovali lososovité ryby a podle CHKO tak nastává očekávaná migrační propustnost... . Dílčí úspěchy u tohoto typu objektů mohou být v tom, že budou konstruovány tak, aby u jejich pat byly hlubokým vývary, suplující tůně. Také prosazujeme rozmístění balvanů v toku, které vytváří tišiny pro odpočinek ryb. Tato opatření jsou však pouze východiskem z nouze, protože ty opravdu hluboké tůně, kde se zdržovaly generační ryby a ryby větších hmotností jsou dnes odhadem ze 70% zlikvidovány. Dalším faktorem je snižování objemu vodní hmoty v toku právě v důsledku likvidace tůní a spolu s jejím úbytkem se nám snižuje také početnost rybí obsádky.

    Vidíte za dnešního stavu při jednáních (s CHKO, se správcem toku) ještě nějaký prostor pro dohodu a kompromis?

    Prostor by mohl vzniknout ve vztahu k Povodí Odry s.p. jako hlavnímu investorovi stavebních akcí. Cítíme totiž jakousi dezorganizaci v provádění jednotlivých staveb. Stává se totiž, že na jednom toku probíhá 5 až šest staveb současně, přitom v samotném zadávání není žádný řád. Například kdyby se na Bělé začalo s pracemi postupně od horních úseků postupovalo by se směrem po toku dolů, bylo by jasné, že horní úseky jsou již v definitivním stavu, což by umožňovalo vysazování odlovených ryb z míst aktuálních staveb. Opak je však pravdou. Stavby se začínají nahoře, dole, uprostřed a my nevíme, kam odlovené ryby umístit. Stává se tak, že začne stavba nad místem, kde byly nedávno vypuštěny ryby odlovené z míst jiné stavby. Ryby jsou tak vystaveny masivnímu vlivu zakalené vody, což zvyšuje jejich úmrtnost. Jinak i nadále budeme doslova bojovat o každý centimetr stupně a prahu.

    A co jiné problémy?

    Další naší starostí, kromě zachování čistoty vody v řece, která souvisí se životem v řece, prací naší líhně a podobně, máme ještě problém, který trápí jistě i jiné organizace a to je zachování našich revírů. Třeba konkrétně mimopstruhových revírů máme po skromnu a bohužel i to málo co máme, je dost ohroženo. V současné době přicházíme o naši největší mimopstruhovou vodu Špičák 1A a i naše další revíry velikosti 1 až 1,5 ha vidíme v ohrožení. Děláme tedy nyní maximum na úseku legislativy, to znamená dát do pořádku nájmy, odkupy a tak dále. V tomto směru nás čeká spoustu práce.

    Jaké je Vaše největší rybářské přání?

    V mém věku jsem již opustil sny o rybolovu například na fjordech a podobně. Ve svých přáních jsem už poněkud skromnější. U celé řady našich druhů ryb stále čekám na trofejní úlovek.... To je myslím si přání každého rybáře a ani já nejsem výjimkou.

    Děkuji za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz