Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 4 / 2002 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • O výjimkách pouze krátce...
  • Úhyn na Žermanicích
  • ÚHOŘ 2002
  • Predátoři 2002
  • Stav některých rybářských revírů po povodni
  • Ryby ze severomoravských řek chutnají docela dobře
  • Videokazeta s videosnímky "Ryby a sportovní rybářství" a "Rybí pásma" v prodeji!
  • Za problémy se skrývá malá komunikace - rozhovor s Ing.V.Manou - vedoucím Ostravského střediska AOPK
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Zima a spousty práce, ale také nezapomenutelně krásné chvíle...         Padající listí z klíněnkou napadených jírovců probouzelo v někom podzimní nálady již od začátku srpna, ale z jistou můžeme až nyní prohlásit, že podzim je skutečně za dveřmi. Nad rybníky se vznáší po ránu cáry mlhy, která jakoby zvěstovala blížící se výlovy. Také modré stránky ČISTOTÁŘE obohatí podzim a to nejen barvou. Znovu pro vás budu připravovat příspěvky, postřehy a rozhovory, které budou dílem informovat a dílem vám snad také pomáhat. A co ČISTOTÁŘI schází? Odpovězte sami! Každý váš dopis, telefonát či email je dychtivě očekáván.

            S přáním příjemného a úspěšného podzimu

    Petr Birklen.

    (zpět na obsah)


    O výjimkách pouze krátce...

            Při psaní původní verze tohoto příspěvek, kterým jsem Vám chtěl nějakým způsobem přiblížit situaci kolem výjimek k odlovu a transferu zvláště chráněných živočichů, jsem narazil. Vět přibývalo, až jich byla plná stránka, ale k jádru věci se ne a ne neprobojovat. Zvolil jsem proto spíše informativní než analyzující verzi příspěvku - tedy verzi krátkou.

            Když jsem vyzval jednotlivé MO, aby si prostřednictvím konkrétních osob zažádali o výjimku k odlovu a transferu chráněných živočichů (výhradně pro účely vyvolaných odlovů v rámci údržby a úpravy vodních toků!), sledoval jsem tím především odstranění hrozby České inspekce životního prostředí (ČIŽP Ostrava), že pokud členové ČRS (alespoň někteří) pracující s agregátem tuto výjimku vyřízenu nemají, konají v rozporu se zákonem, což lze sankcionovat finančním postihem až do výše 500.000 Kč. Taková hrozba se zdála docela reálna i v měřítku celého územního svazu.

            Je samozřejmě také dílem mým, že jsem informace získané k procesu získání výjimky dostatečně nevyhodnotil, nicméně pokud za nimi stál orgán ochrany přírody (OkÚ Bruntál), který již tyto výjimky v minulosti udělil a také částečně Ministerstvo životního prostředí, nepovažoval jsem hlubší analýzu za nutnou. Chyba! Bruntálský orgán ochrany přírody uděloval výjimky jaksi na "své vlastní triko", tedy bez jakékoliv konzultace (či oznámení) s odbornou organizací a na ministerstvu byl nejspíše problém pochopen jen pouze ve vztahu ke konkrétnímu znění zákona, nikoliv v širším kontextu a specifiku celé záležitosti.

            Postupem času a přibývajícími interesanty, obrysy konečného řešení zastínily náš původní záměr. Čistě vycházeje z logiky věci se to dalo předpokládat. Udělované výjimky k odlovu a transferu měly souviset se zákonnou či investiční činností v toku. K takovým zásahům je investor povinen požádat orgán ochrany přírody o závazné stanovisko, které (pokud je kladné) by mělo obsahovat podmínky včetně ošetření ochrany zvláště chráněných organismů, k tomu je ovšem nezbytná výjimka - tzv. výjimka k zásahu do biotopu zvláště chráněných živočichů - ta musí být udělena investorovi. Zbývá už jen odlov těchto živočichů. V drtivé většině případů se jedná o ryby nebo jiné živočichy (rak, mihule), které jsou slovovány ČRS. K této činnosti je ale také nutná výjimka, o kterou MO v podstatě požádaly jaksi paušálně s platností na 4 roky. Otázka nyní zní zní: neměly by být obě výjimky uděleny investorovi v jednom řízení, přičemž v rámci podmínek rozhodnutí bude k záchranným odlovům ustanoven ČRS? Vždyť přeci investor staví a tudíž i výjimky by měly zůstat čistě jeho záležitostí. Musím souhlasit a k tomuto výsledku dospělo také poslední nedávné jednání svolané krajským úřadem Moravskoslezského kraje za účasti ČIŽP, AOPK, MŽP, Magistrátu města Ostravy a ČRS. Od příštího roku bude tedy výjimka k odlovu a transferu chráněných živočichů součástí povolení k zásahům do toku vydávaných orgány ochrany přírody investorovi (dodavateli). ČRS by měl v takovém případě sloužit jako konzultant ve věci výskytu chráněných živočichů, což pomůže lépe specifikovat případy, kdy výjimka udělena být musí a kdy ne. Každopádně platí, že MO ČRS by měly v každém případě (pokud vědí o výskytu chr. živočichů v toku) žádat investora před slovení rybí obsádky o předložení udělené výjimky! Výjimky, jež jsou v současnosti řešeny v rámci vámi podaných žádostí, budou uděleny buď na dobu omezenou (do konce roku), nebo nebudou uděleny vůbec.

            Situace, kterou jsem zde rozepsal souvisí téměř výhradně s Moravskoslezským krajem a to regionem Moravskoslezských Beskyd (okr. Frýdek-Místek). Informace o tom, jaká je situace v jiných částech kraje, nebo v krajích jiných nemám. Možná to souvisí se skutečností, že žádosti o výjimky zde nebyly podány v takovém množství. Nicméně by mne zajímala vaše zkušenost, případně bych ocenil, kdyby se mi ozvali ti, kterým byly výjimky již uděleny (kromě okr. Bruntál a CHKO Jeseníky).

            Celý záměr do dnešního dne spolykal bezpočet listů papírů a bylo mu obětováno spoustu hodin času. Jedno poučení z něj je však nad ostatní cennější. Nikdy neopomíjej vlastní úsudek a pokud je jím zdravý selský rozum; tím lépe.

            PS: jinou záležitostí zůstává běžné rybářské obhospodařování toků s výskytem chráněných živočichů. V tomto případě se zájem ochrany přírody dotýká již přímo ČRS. Díky výše uvedeným jednáním však máme už teď jasno. Tyto zásahy jsou dle dikce odst. 3, §50 zákona č.114/1992 Sb. možné, pokud k nim vydá souhlasné stanovisko orgán ochrany přírody. Tato věc bude muset být v příštím roce řešena.

    (zpět na obsah)


    Úhyn na Žermanicích

            V letních měsících nebývá výjimkou, když se na stránkách celostátních a regionálních denníků objeví zprávy o úhynech ryb v důsledku nedostatku kyslíku a vysokých teplot. Pozornosti médií neušel ani rozsáhlý úhyn ryb na žermanické přehradě. Tento případ se však od ostatních poněkud liší.

            Dne 5.8.2002 ve 12 hodin nahlásil neznámý rybář úhyn na břehu přehrady v obci Soběšovice. Na místo okamžitě vyráží havarijní vozidlo Povodí Odry, zástupce OkÚ Frýdek.Místek a Hasičský záchranný sbor. Odebírají vzorky vody a uhynulých ryb. Již první analýzy ukazují, že ačkoliv vykazuje voda velmi vysokou teplotu (27 oC), je v ní současně nepřirozeně vysoká koncentrace rozpuštěného kyslíku (až 14 mg/l, což je nasycení téměř 200%!) a to až do hloubek kolem 4 m. Nápadné je také vysoké pH, které dosahuje místy hodnoty 10. Následující den úhyn stále pokračuje. Na březích se objevuje především drobnější bílá ryba. Situace vysokých koncentrací kyslíku a vysokého pH se také příliš nezmění. Ing. Jaroň (jednatel ČRS VÚS) správci vodního díla navrhuje naředit vodu v Žermanické přehradě zvýšeným přítokem z Morávky, na což Povodí Odry reaguje kladně a přítok 1,5 m3/s střídá přítok o výši 3-4 m3/s. Analýzy vzorků vody ze 7.8. vykazují sice mírné zlepšení v ukazatelích koncentrace kyslíku a pH, ale hydrobiologové upozorňují na masové přemnožení řas - sinic. Poprvé je vyslovena teze, že k úhynu došlo vlivem dlouhodobého působení vysokých koncentrací kyslíku a vysokého pH. Odborná analýza uhynulých ryb sice neprokázala zvláštní patologické změny, je ovšem pravdou, že byla zaměřena spíše na příznaky nemoci, či působení toxické látky. Ing. Komínek, který byl jako odborník Povodím Odry k celé věci přizván, prohlíží už jen více méně rozkládající se ryby, na nichž jen ztěží zaznamenává silně překrvené (zarudlé) žábry - možný příznak působení vysoké koncentrace kyslíku. Vyslovená teorie o úhynu vypadá zpočátku poněkud nepravděpodobně, protože odborná literatura uvádí, že překysličení způsobuje úhyny zejména ve velkochovech nebo při přepravě ryb pod kyslíkovou atmosférou. Nicméně Ing. Komínek upozorňuje na publikace, v nichž je (sice okrajově) úhyn v důsledku překysličení ve volné přírodě uváděn a také těží z vlastní zkušenosti.

            Úhyn ryb doznívá až 9.8. Do té doby byly v kafilérii zlikvidovány cca 2t ryb, které tvořil z 90% okoun (jednoletý a dvouletý) dále candát, plotice a ouklej. Podle Ing. Komínka je nepochybné, že úhyn proběhl v mnohem větším rozsahu, neboť část ryb zůstala na dně a bude se objevovat postupně, část byla zlikvidována predátory a část lidmi jiným způsobem než v kafilérii. V podstatě jedinou zřejmou příčinou úhynu zůstává tedy dlouhodobé působení vysoké koncentrace rozpuštěného kyslíku a pH. K celé věci zpracovává v současnosti na vyžádání Povodí Odry s.p. stanovisko Ing. Komínek a to nejspíše domnělou příčinu potvrdí. V jednom z následujících čísel ČISTOTÁŘE je o závěrech celého případu ještě zmíním.

            Poněkud kuriózní příčina úhynu v tomto případě skrývá již méně kuriózního původce, totiž sinice. Je zřejmé, že přes stále se zlepšující tendenci v čistotě vod, zůstává problém eutrofizace stále velkou hrozbou a to zejména v údolních nádržích, kde dochází ke koncentraci přitékajících nutrientů. Obdobná situace (z hlediska přísunu nutrientů a rozvoje řas) jako na Žermanicích panuje na nádržích Olešná, nebo Těrlicko a v současnosti nelze předem stanovit, které faktory v nich mohou způsobit právě takovou situaci, jež nastala na Žermanicích. A pokud by snad zjištěny byly, dosud neexistuje spolehlivý mechanismus, který by v takovém rozsahu dokázal projevy eutrofizace eliminovat. Důsledkům předcházejí příčiny a především ty je potřeba s neutuchajícím úsilím řešit..

    (zpět na obsah)


    ÚHOŘ 2002

    Na základě rozhodnutí VÚS ČRS Ostrava byl dovoz úhořího monté pro naše revíry v roce 2002 zajišťován individuelně - bez účasti Rady ČRS. Dovoz monté v množství 15 kg byl realizován v souladu s řádným importním povolením ze dne 2.5.2002. Po dohodě s firmou "Chov ryb na oteplené vodě" Ing. J.Švarc, Velká Bystřice bylo monté odkrmováno na oteplené vodě (24-26 oC). Celkové ztráty byly odhadnuty na 5000 ks, přičemž v prvním týdnu uhynuly 4000 ks. Dne 12.7.2002 podrobil Ing. J. Řehulka (VÚRH JčU) vzorky úhořího monté veterinárnímu vyšetření zdravotního stavu, přičemž konstatoval absenci parazitů a velmi dobrý zdravotní stav kontrolovaných jedinců.

    Náklady:

  • cena nákupu za 1 kg 10.880,10 Kč
  • nákup celkem 163.201,50 Kč
  • odkrm na 1kg 8.820,00 Kč
  • odkrm celkem 114.660,00 Kč
  • celkové náklady na 1 kg 19.700,10
  • celkové náklady 256.101,50 Kč

    Odkrmení úhoři dosahovali velikosti 7-15 cm, ojediněle dorostli do 18 cm. Průměrná velikost byla 9-11 cm. V roce 2002 požádáme MZe jako každý rok o přidělení dotace na nákup úhořího monté.

    Zpracoval: Ing. Přemysl Jaroň

    (zpět na obsah)


    Predátoři 2002

    V druhém zářijovém týdnu byla ukončena evidence predátorů, k jejichž sčítání jste byli na začátku roku vyzváni. Ze zaslaných formulářů vyplývá, že sčítání se tentokráte aktivně zúčastnilo 70 % místních organizací. Středem zájmu byli tentokráte kormorán velký (Phalacrocorax carbo) a volavka popelavá (Ardea cinerea). Sledování uvedených, z hlediska škod na rybářství významných, druhů bylo doplněno o pozorování výskytu norka amerického a labutě velké. Nad rámec sčítání jste nejčastěji uváděli ještě čápa černého.

    Celkem jste v revírech VÚS ČRS zaznamenali:

  • 62 ks hnízdících jedinců kormorána velkého
  • 1060 ks jedinců v přelétavých hejnech kormorána velkého
  • 138 ks volavky popelavé
  • 14 ks norka amerického
  • 238 ks labutě bílé
  • 41 ks čápa černého

    Z neobvyklých predátorů uvádím 8 zjištěných jedinců ledňáčka (6 ks MO Třinec a 2 ks Příbor). Co do počtu zasáhli predátoři nejvíce revíry MO ČRS Choryně, kde bylo zaznamenáno přelétavé hejno čítající 600 ks kormorána velkého. Volavku s nejpočetnějším výskytem hlásili rybáři z MO ČRS Opava - 162 jedinců.

    (zpět na obsah)


    Stav některých rybářských revírů po povodni

    Rybářské revíry akciové společnosti Rybářství Třeboň přežily velkou vodu bez úhony. To se bohužel ale nedá říci o svazových revírech Lužnice 10A a Lužnice 10B-pískovny. Řeka Lužnice se rozlila do míst, kde ji nikdo nečekal. Velké škody způsobila v Tušti a Suchdole nad Lužnicí, v obci Majdalena potom katastrofu. Zcela byly zaplaveny pískovny Tušť 1 a Cep 1 (velká majdalenská), napříč kterou si řeka Lužnice vytvořila nové koryto a protékala jí řadu dní. Došlo k protržení hráze pískovny v obci Kosky a destrukci několika desítek metrů silnice Majdalena-Chlum u Třeboně. Nyní je řeka již v původním korytu a v obci Kosky probíhají opravy hráze a vozovky. Jak se tato zničující velká voda projeví na rybí obsádce bude zřejmé až za několik týdnů. Nyní si však rybáři pochvalují, že "ryba jde".

    Zdroj: www.naryby.cz

    (zpět na obsah)


    Ryby ze severomoravských řek chutnají docela dobře

            Možná jste už někdy zažili ten nepříjemný pocit. Ulovíte krásného cejna nebo štiku, a když si pak doma rybu připravíte na způsob, který máte nejraději, jaksi to není ono. Ryba má podivnou pachuť.

            Právě hodnocení organoleptických vlastností (chutě a vůně) rybí svaloviny bylo cílem výzkumu, který započal Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech v roce 2001. Hodnocení chuťových a pachových vlastností získaných vzorků bylo zaměřeno především na kontaminaci ropnými produkty, jež snad nejvíce a nejčastěji tyto vlastnosti rybího masa ovlivňují. Celý výzkum proběhl za účasti a konzultace jednotlivých územních svazů ČRS v celorepublikovém rozsahu. U nás byl prováděn na Bečvě pod Přerovem (Troubky), na Moravě pod Olomoucí, na Opavě v Děhylově, na Odře Ostravou (Hrušov) a na Olši ve Veřňovicích.

            Metodika takového výzkumu není zcela obvyklá. Na vytipovaných lokalitách jsou uloveni jedinci zkoumaných druhů ryb - cejni a tloušti na mimopstruhových vodách, pstruh a lipan na vodách pstruhových. Z dravců byli analyzováni štika a candát. Svalovina z ulovených ryb se zhomogenizuje (rozmělní) a uzavře do sklenic označených kódem. Potom se vzorky připravují v elektrické troubě po dobu 15 min. a při teplotě 175 oC. Takto upravené vzorky jsou předkládány hodnotitelům, kteří testují vůni a chuť vzorků. Stupně hodnocení jsou A, B, C, přičemž B a C lze považovat za odpovědi prokazující cizorodý zápach či chuť. Hodnotitelů bylo vždy minimálně 10 a vzorky byly pro vyšší přesnost předkládány ke zhodnocení 2x, vždy pod jiným kódem.

            Odlov jedinců ze vzorkovaných populací na Bečvě a Moravě proběhl dne 15.9.2001 a závěrem zhodnocení bylo, že žádná ze dvou lokalit nevykazuje prokazatelné zhoršení organoleptických vlastností rybí svaloviny. Přesto byly na základě odpovědí hodnotitelů tyto lokality zařazeny mezi mírně zatížené. Poněkud hůře byly hodnoceny vzorky získané dne 17.10 2002 na Olši a Odře. Zejména tlouště z Olše hodnotilo 7 z desíti respondentů stupněm C, což je výrazná změna chuťvých vlastností. Obdobně (poněkud lépe) dopadl tloušť z Olše. V rámci všech kontrolovaných lokalit dopadla nejhůře Vltava pod Prahou - Klecánky.

            I v letošním roce se Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech obrátil na VÚS ČRS s prosbou o vymezení podezřelých lokalit z oblasti rybářských revírů, aby započatý výzkum organoleptických vlastností rybí svaloviny mohl dále pokračovat. O jeho výsledcích vás budeme informovat.

    Zdroj: Závěrečná zpráva JčU
    "Hodnocení organoleptických vlastností ryb
    odlovených ve vybraných lokalitách ČR

    (zpět na obsah)


    !!!!POZOR!!!!

    Do prodeje se dostává originální videokazeta obsahující dva videosnímky
    "Ryby a sportovní rybářství" a "Rybí pásma".
    Filmy jsou zpracovány na vysoké úrovni!
    Ve filmu "Rybí pásma" jsou navíc použity unikátní podvodní záběry!
    Kazeta je k dispozici v ceně 150 Kč na sekretariátě VÚS!

    (zpět na obsah)


    Za problémy se skrývá malá komunikace
    Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) je odbornou institucí státní ochrany přírody, zajišťující metodickou, dokumentační, informační, výchovně-vzdělávací, vědeckovýzkumnou a poradenskou činnost v oblasti péče o přírodu a krajinu. V roce 1995 ji Ministerstvo životního prostředí zřídilo jako jednu ze dvou nástupnických organizací Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP). AOPK ČR je rozpočtovou organizací řízenou odborem ochrany přírody MŽP. Zde vám přinášíme rozhovor s Ing. Vladimírem Manou - vedoucím Ostravského střediska AOPK

    Vím o tobě jen tolik, že od roku 2001 vedeš ostravské středisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a že jsi před tím pracoval na Správě CHKO Bílé Karpaty. Proto se hned ze začátku zeptám, co těmto působištím předcházelo (myslím tím vystudovanou školu a tvé začátky).

    Jsem původní profesí lesák a prvním mým zaměstnáním bylo místo projektanta na ostravském pracovišti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů - pobočky Frýdek-Místek, kde jsem pracoval v kanceláři zabývající se hrazením bystřin. Odtud jsem přešel na Povodí Moravy do Uherského Hradiště a následovalo několik let práce ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve stanici v Kostelanech nad Moravou, kde jsem pracoval na výzkumném úkolu "Záchrana genofondu některých druhů listnatých dřevin v oblasti jihovýchodní Moravy". Potom přišly již zmiňované Bílé Karpaty a práce na Správě CHKO, no a po deseti letech jsem se vrátil na původní místo činu do Ostravy, která je mi nejspíše nějakým způsobem souzena.

    Rybáři se v nemalém procentu případů staví k aktivitám ochránců přírody (mám na mysli státní ochranu přírody) dosti rezervovaně a naopak ochránci přírody lynčují rybáře za jejich činnost. V čem podle tebe tkví obecná podstata těchto neshod?

    Myslím si, že se za těmito neshodami skrývá především malá komunikace obou stran a částečně také určitě špatná práce státní ochrany přírody, protože nejenom rybáři, ale můžeme říci, že také laická veřejnost, dostatečně nerozlišuje co je vlastně ochrana přírody v pojetí nevládních organizací, ať už jsou to ty velké - Hnutí Duha, Děti země a další - nebo menší, regionálně působící. Státní ochrana přírody by měla podstatně výrazněji změnit způsob svého fungování a principy komunikace se skupinami jako jsou například rybáři nebo celá veřejnost- právě na ně by měla být komunikace zaměřena.

    V souvislosti s nedostatečnou komunikací jsem si vzpomněl na stížnosti rybářů z Jablunkovska (Beskydy), kde ochranáři vysazují (navracejí) do přírody vydru, aniž by to komukoliv ze svazu rybářů oznámili. Tento krok podle mne jen více celou situaci zhoršuje, zvláště v náhledu rybáře (ne-li rybářského hospodáře), jenž je na přítomnost predátora v revíru už ze své podstaty háklivý.

    Je nutné, aby lidé, kteří chtějí chránit přírodu byli schopni také komplexnějšího pohledu a neviděli problematiku pouze úzce z úhlu jedné odbornosti - tedy aby dokázali dohlédnou na problematiku z pohledu co nejširších vazeb. Žijeme v krajině, která je poměrně hustě osídlena lidmi a také jejich aktivita je poměrně pestrá. Z tohoto důvodu není možné upřednostňovat pouze jednu skupinu zájmů, ale vytvořit si určitou mapu priorit, které budou diskutovány na co nejširší odborné, ale také laické úrovni.

    Agentura ochrany přírody se podílí na tzv. kategorizaci vodních toků ČR, která se bezesporu dotkne také rybářských revírů a hospodaření v nich. Mohou se tedy rybáři již nyní obávat zániku některých atraktivních revírů a chovných toků?

    Kategorizace vodních toků je mimochodem právě jednou z příležitostí k vytvoření širší komunikační báze s Českým a Moravským rybářským svazem. Místní organizace nebo obecně rybáři se nemusí určitě obávat, že by došlo k likvidaci zvláště cenných rybářských revírů. Určitě se ale také nevyhneme názorovým střetům střetu, jestliže tok nebo jeho část budou významné jak pro rybáře, tak pro zástupce ochrany přírody. Jde jen o to nebát se posadit ke stolu, položit na něj všechny argumenty a různými nástroji dospět k závěru.

    Na závěr bych ještě zůstal u komunikace. V poslední době (zejména kvůli projednávání tzv. výjimek), spolu poměrně často komunikujeme a snažíme se nacházet společná východiska z různých kauz. Zeptám se tebe osobně: máš už nějakou vizi jakým způsobem komunikaci více rozdmýchat a dále ji potom rozvíjet?

    Ano, mám plán a ten souvisí s počínající prací na přípravě Strategie koncepce ochrany přírody, kterou Agentura ochrany přírody a krajiny zpracovává společně s firmou Ekotoxa pro Krajský úřad (Moravskoslezského kraje). Nedílnou součástí této práce bude také problematika rybářství a to je příležitost, kdy můžeme na úrovni celého kraje komunikaci prohlubovat a hledat společné cesty.

    Děkuji za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz