Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 3 / 2002 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Jesenické ozvěny
  • Co se stalo s vodní stráží?
  • Faktory působící na chování ryb v elektrickém poli
  • Víte, že...
  • Výzva odboru ČV a ŽP
  • Čas strávený na rybách se nepočítá do lidského života - Rozhovor s B.Kalužou, hercem DPB v Ostravě
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Jesenické ozvěny

            Při nedávné návštěvě místní organizace v Jeseníku nás její předseda, pan Zdeněk Černý, seznámil s potížemi, s nimiž se potýkají v souvislosti s úpravami toku Bělé (zejména jejich přítoků) po povodni v roce 1997. Jelikož nespokojenost s přístupem k hrazení bystřin zaznívá ze strany jesenických rybářů již delší dobu, inicioval Ing. Jařabáč, CSc. (člen odboru ČV a ŽP) odbornou diskusi na téma "Pojetí prací hrazení bystřin", která se uskutečnila v úterý 21. května pod záštitou okresního úřadu, referátu životního prostředí v Jeseníku. Průběh diskuse, jíž se zúčastnili četní zástupci odborných institucí a orgánů státní správy, se vyznačoval vyhraněným postojem jesenických rybářů, kteří otevřeně preferují spíše tradiční přístup k hrazení bystřin, založený na dlouholeté tradici a vzhledem k chovu ryb příznivější (výstavba nižších stupňů a prahů s vývarem, dostatek rybích úkrytů apod.). Rybáři tak vyjádřili nesouhlas s postojem Správy CHKO Jeseníky, jejímž cílem je obnova říčního kontinua na území CHKO (především vzhledem k zákonem chráněné vrance) a za tímto účelem podniká v souladu se svými zákonnými kompetencemi kroky, aby investory a dodavatele staveb přinutila k aplikaci nových (netradičních) metod, k dynamice a stabilitě vodních ekosystémů šetrnějších. Cesta, kterou volí Správa CHKO je pochopitelná, jelikož se snaží sledovat zákonitosti přírody, tedy objektu vlastní ochrany. Rybáři jsou však přesvědčeni, že tento jednostranný přístup negativně zasahuje do činnosti dotčených místních organizací a ty se obávají, aby v zájmu obnovy diverzity společenstev vodních toků nebylo ohroženo plnění zarybňovacího plánu. Argumentem, kterým by rybáři podpořili své stanovisko, se měly stát také kontrolní odlovy provedené za účasti zástupce OkÚ Jeseník.

    Vranka pruhoploutvá - drobná rybka, která je jablkem
    sváru mezi rybáři a ochranou přírody na Jesenicku.

            Najít mezi prezentovanými názorovými polohami přijatelnou a schůdnou cestu není jednoduché. Značný nesoulad v otázce hrazení bystřin naznačovaly také časté slovní spory mezi zástupci nosných ministerstev - zemědělství a životního prostředí. Diskuse tak nastolila mnohdy filozofické otázky, odbíhající sice poněkud od tématu, nicméně svým dosahem velmi palčivé. Například - zdali je při realizaci tohoto typu staveb prioritní ochrana člověka a jeho majetku nebo ochrana přírody. Před několika desetiletími by byla odpověď na otázku zcela jasná, ne však v době, kdy úroveň poznání a stav životního prostředí v Evropě (stejně tak jako ve většině civilizovaných zemích) nutí společnost k přetransformování vlastních návyků a postojů vůči přírodě. Dnes snad již všichni víme, že svou podstatou tkvíme v přírodě a existenčně na ni jsme závislí. Dosud zatím nikdo neprokázal opak.

            Odhalování filozofické podstaty problému však nemohlo nikterak uspokojit hlavního investora v tomto regionu - Lesy ČR, oblastní správu toků Frýdek-Místek - který je přeci jen nucen vzdát se při řešení otázek ochrany obyvatelstva či financování podobných akcí vzletných myšlenek a mnohem více se při řešení problémů musí opírat o pravidla stanovená platnou legislativou a dostupnými finančními prostředky. Vedoucí OST, Ing. Gašek, vyjádřil otevřeně své obavy z budoucnosti zahrazování toků. Tlak ochránců přírody podle něj sílí i v oblastech mimo CHKO a Lesy ČR, OST v současnosti bohužel nedisponuje dostatečným výzkumem, který by vyhodnocoval "úspěšnost" hrazení bystřin v různých podmínkách, což dále uzavírá dveře k dialogu na téma použití netradičních postupů při realizaci těchto staveb. V situaci, kdy je projektant a investor zodpovědný za funkčnost stavby, se stává jakýkoliv experiment velice ožehavým tématem, který spíše zvyšuje napětí mezi správcem toku (investorem) a orgány ochrany přírody.

            Ani odborného hledisko, jak vyplynulo z vystoupení Ing. Martina Duška z pražské centrály Agentury ochrany přírody, nenabízí k řešení situace na Jesenicku jednoznačný recept. AOPK se sice věnuje problematice zprůchodňování vodních toků, vydává také různé metodické pomůcky pro potřeby státní správy a sama se také aktivně účastní realizace zprostupňování toků pro migrující živočichy, přesto je však jasné, že každý region s ohledem na různé geomorfologické aspekty vyžaduje své zkušenosti a těch není v oblastí Jeseníků nazbyt. Balvanitý skluz, "spásný" příčný objekt pro CHKO Jeseníky a proklínaný (ne bez výjimky) jesenickými rybáři je dle představy AOPK (nejen její) objekt zcela jiný (uvedený v normě pro rybí přechody), než je právě realizován při zahrazování jesenických toků. Existující objekty tohoto typu, dle vyjádření Ing. Duška, možná splňují normy pro hrazení bystřin (včetně názvu), ale zcela nevyhovují (až na výjimky) podmínkám pro migraci právě vranky pruhoploutvé. Uvedený příklad jen dokládá ono okřídlené - když dva dělají totéž není to vždy totéž.

            Podnětných názorů bylo v průběh diskuse mnoho. Mnohé naopak svědčily o existenci dvou neprostupných světů - ochránců a "těch druhých" - které jsou sice schopny vést vzájemný dialog, ale jejich myšlení tím příliš dotčeno nezůstává. A tak nezbývá než o neustálé komunikaci hovořit a vzájemně se do ní nutit až do doby, kdy obě strany pochopí, že spolupráce a vzájemné naslouchání jsou všestranně výhodné. Pozitivním na celé věci zůstává fakt, že již při tomto jednání navrhl Ing. Přemysl Jaroň (jednatel územního svazu) cestu ke konkrétní spolupráci, o které se nehovoří, ale která se koná. Bylo dohodnuto, že na upraveném úseku Bělé pod Jeseníkem, kde se dle rybářů v současnosti ryby vyskytují sporadicky, budou ve spolupráci se správcem toku provedena taková opatření, aby byla toku jeho rybochovná hodnota alespoň z části navrácena. Zbývá jen počkat na výsledek.

    (zpět na obsah)


    Co se stalo s vodní stráží?

            Vodní stráž byla pro činnost ČRS velkým přínosem díky svým pravomocem, které jí umožňovaly vstup na cizí pozemky, kontrolu osob porušujících vodní zákon, ukládání pokut a provádění jiných opatření za účelem dohledu nad dodržováním vodního zákona. Současná absence vodní stráže (VS) je přijímána rybářskou veřejností s nevolí a Dokonce se vyskytují případy, kdy bývalí členové VS ještě stále aktivně používají neplatné průkazy a dále vykonávají kontrolní činnost.

            U zrodu tohoto kratičkého článečku stálo množství dotazů a nejasností kolem existence VS. Úvodem tedy všechny upozorňujeme, že v současnosti je otázka vodní stráže spolehlivě a jasně vyřešena platností nového vodního zákona č. 254/2001 Sb. (od 1.1.2002), který dle ustanovení §132 ruší VS v plném rozsahu. Něco málo k minulosti: dříve, dva roky před platností nového vodního zákona, vstoupil v platnost zákon č. 238/1999 Sb., který výrazně zasáhl do postavení stráže myslivecké, vodní, rybářské a ochrany přírody tím, že jim byl přiznán statut veřejného činitele. Byly posíleny pravomoci strážců, což způsobilo obavy veřejnosti z jejich častého a snadného zneužívání. Nicméně vodní stráž zůstala od okamžiku platnosti zmíněného zákona na okraji veškerého zájmu a její činnost byla, dle sdělení RNDr. Poupěte z Ministerstva zemědělství ČR zcela, individuální a to nejen podle okresů, ale také podle jednotlivých navrhovatelů. Okresní úřady až na výjimky uznávají, že VS nebyla na jejich území nijak aktivní. Jednalo se spíše např. o dobrovolníky v působnosti podniků Povodí (v případě okresu Bruntál). Výrazná pomoc, která by vyústila ve správní řízení vedená na popud VS, podle sdělení Ing. Procházky z referátu životního prostředí OkÚ Bruntál, však byla vzácností. Ing. Starůstková z odboru ochrany vod a půdy Magistrátu města Ostravy v podstatě s tvrzením Ing. Procházky souhlasí a dodává, že rovněž ze strany navrhovatelů pozorovali od roku 1999 klesající zájem o tuto instituci. Nemalý problém způsobil zřizovacím orgánům také kuriózní nedostatek odznaků a průkazů VS, které přestalo MZe po roce 2000 dodávat.

            Je tedy zřejmé, že období mezi roky 2000 - 2002 bylo pro VS předznamenáním jejího zániku. V této době již byla zainteresovaným stranám známa perspektiva vodní stráže vyplývající ze znění nového vodního zákona a přesto, že legislativně VS existovala, v praxi její činnost pouze doznívala.

            Doufám, že všem, kteří měli pochybnosti stran existence a fungování VS, přispějí výše uvedené informace k objasnění celé situace a stejně tak doufám, že všichni, kdo si tyto řádky přečtou (či se o jejich obsahu doslechnou) a dosud odznak s průkazem VS používají, jej v souladu se zákonem odevzdají na příslušných okresních úřadech.

            A na závěr otázka: kdo svými kompetencemi nahradí VS? Do důsledků nejspíše nikdo. Z rybářského pohledu tuto činnost do určité míry alternuje rybářská stráž ve smyslu ustanovení §19 odst. 1, písmene c-d, zákona č. 102/1963 Sb. o rybářství ve znění pozdějších předpisů. Pravomoci strážců v oblasti kontrolní činnosti ochrany vod jsou však již značně omezené.

    (zpět na obsah)


    Faktory působící na chování ryb v elektrickém poli
    (v souvislosti s elektronickými zábranami a paliči ryb)

            Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Jihočeské univerzity čerstvě vydal (2002) metodiku "Zařízení k usměrnění poproudových migrací ryb", která přispívá k řešení problematiky vnikání ryb do technologických odběrů vody z toků a nádrží (MVE, tepelná energetika, odběr užitkových vod pro vodárenství apod.). Publikace přináší rozsáhlý přehled existujících typů a funkcí rybích zábran a plašičů ryb. Z obsáhlých informací vám přinášíme pouze stručný výňatek týkající se elektronických zábran. V případě zájmu je zmíněná metodika k dispozici (k oxeroxování) na sekretariátě VÚS v Ostravě.

    1. Ryba reagují na elektrické antiparalelní impulsy. Forma a frekvence impulsů musí být upravena pro místní poměry lokality.
    2. Dalším důležitým faktorem je délka impulsů (5 ms), který musí ryby vyplašit od zábrany včas a s dostatečným účinkem
    3. Reakce ryb na elektrický impuls je podle druhu a velikosti (stáří) různá (viz tabulka). Chování ryb v elektrickém poli je závislé také na teplotě a dalších fyzikálně-chemických vlastnostech vody.
    4. Snížené reakce na elektrické impulsy se objevují o ryb nemocných a poškozených.
    5. Rychlost proudění vody v okolí hlavních elektrod nemá překročit 0,3 m/s. Při vyšší rychlosti zůstávají ryby v elektrickém poli a nemají dostatek času k jeho opuštění. V blízkosti elektrod je nutné vyloučit turbulentní proudění vody.
    6. Na účinnost elektrické zábrany má významný vliv vodivost vody, což ovlivňuje její uspořádání, rozměry a výběr elektrod. Při vyšších hodnotách vodivosti a nízkém odporu vody je účelné pracovat s menším rozsahem napětí. Hladina a geometrie elektrod, jakož i elektrický odpor vody určuje sílu elektrického pole. Čím je vodivost vody vyšší, tím je elektrické pole větší a ryby jsou varovány dříve.

    (zpět na obsah)


    Víte, že...

    Slovenský rybářský svaz je na Slovensku nejpočetnější zájmová organizace , která k 1.1.2000 čítala 104 912 členů organizovaných ve 122 místních organizacích. Z toho je 77 670 dospělých, 10 758 mládeže ve věku 15-18 let a 16 484 dětí. Sídlo Rady Slovenského rybářského svazu je v Žilině.

    (zpět na obsah)


    Výzva odboru ČV a ŽP

    Dne 25.6.2002 se uskutečnilo první jednání odboru ČV a ŽP při Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezko v tomto roce, které proběhlo v Rybářském domě na Roudně. Členové odboru se zde po krátkém vyhodnocení úspěšnosti a přínosu analyzačních souprav pro činnost MO a obecnou ochranu vodního prostředí mimo jiné dohodli, že se odbor zasadí o pokrytí vybavenosti všech MO těmito sadami.

    Na základě závěru uvedeného jednání vyzýváme všechny MO, které dosud nepřevzaly analyzační sadu pana Kožušníka, aby tak v co nejkratší době učinili na sekretariátě VÚS v Ostravě po předešle domluvě s Mgr. Petr Birklenem (tel.: 605 882 889). Dále bylo dojednáno, že v nejbližší době budou všechny MO vyzvány, aby si zakoupili také druhou analyzační sadu (pokud již nevlastní) v zájmu operativnějšího přístupu v případě havarijních stavů na volných vodách.

    Odbor ČV a ŽP

    (zpět na obsah)


    Čas strávený na rybách se nepočítá do lidského života.
    Rozhovor s Beďou Kalužou, hercem Divadla Petra Bezruče v Ostravě. Na divadelním jevišti v poslední době ztvárnil mimo jiné kouzelníka Arnoštka ve hře Rozmarné léto nebo Olega v Mladé gardě v letech jungle..

    Beďo, nejprve obligátní otázka: kdy a jak ses dostal k rybaření?

    Začátky spadají do mého dětství. Měli jsme dům na pozemku, kterým protékal potůček a já, jako malý harant, se nechával unášet pohledem na vodu. Časem jsem si všiml, že ve vodě plavou nějaké ryby a ty mne uchvátily ještě více. Říkal jsem si, že když můžou tak volně plavat, tak proč je nezkusit chytit. Jako asi každý rybář jsem začínal jako pytlák, ale s postupem času, když se mi lov dařil, mi začalo být pytlačení trapné, proto jsem vstoupil do tehdy ještě pionýrského rybářského kroužku. Tam jsem udělal první zkoušky.

    Rybářství je sport. Přesto tím, že soupeříš se živým tvorem, dostává poněkud jiný rozměr. Chodíš na ryby za relaxací nebo za vzrušením z lovu?

    Určitě hlavně za relaxací. Také za klidem, hledáním a nacházením. Někde jsem četl myšlenku jednoho filozofa, který píše, že čas strávený na rybách se nepočítá do lidského života. Já si od vody přináším energii a čistotu, kterou mi dává samota u vody. Myslím si, že rybář by měl být samotář. Co se týče vzrušení z lovu, nepopírám, že mi jistou rozkoš nepřináší. Jsem muž a tyto touhy jsou v nás přeci vázány od pradávna.

    V současnosti se hodně hovoří o přírodě a její ochraně. Myslíš si, že se jedná o módní trend, nebo tyto debaty reflektují současný stav přírody a lidské společnosti?

    V této otázce je těžké rozhodnout, zda-li se jedná o módní trend nebo nikoliv. Pokud ano, myslím si, že je to špatně. Každý člověk by měl ve svém životě zaujmout jasný postoj k přírodě a pokud hovoří o její ochraně, měl by vědět, jestli svá slova míní vážně. Člověk může pro přírodu něco dělat, aniž by o tom věděli ostatní.

    Kam chodíš na ryby?

    Jsem s menší přestávkou asi 10 let rybářem. Přestávku jsem si udělal v pubertě, kdy mne více než ryby zajímaly holky. V té době jsem rybařil především v okolí Frýdku-Místku, odkud pocházím, konkrétně na přehradě Olešná, kde jsem trávil veškerý svůj volný čas a k této přehradě se vážou také mé nejkrásnější rybářské vzpomínky. Co se týče lovených ryb: jako pionýr jsem chytal hlavně drobnější bílou rybu, později jsem ulovil také nějakého kapra, ale to mne stále neuspokojovalo, až do doby, kdy jsem začal chytat dravce. A právě to je to rybaření, které mi skýtá relaxaci a současně potěšení z lovu. Nyní jsem si vyřídil povolenku v Ostravě a chystám se na ryby někde do okolí Ostravy.

    Díky za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz