Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 2 / 2002 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • Ještě k vydře…
  • Stav trofie našich vodních zdrojů
  • Kde byli ochránci přírody v minulosti? - rozhovor s Ing.P.Jaroněm, jednatelem VÚS ČRS v Ostravě
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Milí čtenáři,

            15. dubna uplynul termín, do kdy jste nám mohli zasílat vyplněné dotazníky týkající se činnosti odboru čistoty vod a životního prostředí při VÚS ČRS v Ostravě. Znovu připomínám, že tato akce měla za úkol zmapovat mínění funkcionářů MO o činnosti odboru a zároveň alespoň částečně upozornit na základní problémy s nimiž se potýkáte v oblasti stavu prostředí ve vztahu k výkonu rybářského práva. V uvedeném termínu jsem obdržel 25 vyplněných dotazníku z 60 rozeslaných, což rozhodně není uspokojivá bilance. Přesto bych rád moc poděkoval všem, kteří zodpovědně a mnohdy v doprovodu emocí dotazníky nakonec vyplnili a zaslali zpět. Každý dotazník je pro mne podnětným a zajímavým studijním materiálem.

            Prostoru je v našem občasníku poskromnu, proto jsem se rozhodl stručně vyhodnotit pouze základní a nosné otázky. Ostatní doplňující otázky se pro Vás staly polem k vyjádření svých často obsáhlých názorů a pocitů (což je samozřejmě v pořádku) a ač bych se o ně s Vámi rád podělil, není to bohužel možné.

            "Jste spokojení s činností odboru ČV a ŽP?" zněla první otázka. 12 z Vás odpovědělo "ano". Naopak 7 z Vás opovědělo že "ne". Pokud mezi nespokojené dotazované započítám také ty, kteří psali, že nedokážou tuto otázku posoudit nebo na ni odpovědět, bude nespokojených odpovědí rovněž celkem 12. Myslím si totiž, že velká část z Vás, není o činnosti odboru ČV a ŽP dostatečně informována, nebo nebyl doposud s Vaší MO navázán kontakt (jak jste psali), což pokládám za chybu svou a odboru. V případě jednoho dotazníku nebyla daná otázka zodpovězena vůbec. S činností odboru ČV a ŽP je tedy spokojeno 50% z Vás.

            Ochotu osobně se zúčastnit jednání odboru ČV a ŽP projevila většina z Vás, konkrétně 20 MO z 25. Tato skutečnost je samozřejmě povzbuzující, protože zastoupení MO při jednáních odboru ČV a ŽP vidím jako velmi důležité, pokud má činnost odboru přinášet prospěch nejen územnímu svazu jako celku, ale především místním organizacím, které sdružuje. Je věcí dalších úvah, jak Vaši účast při jednáních zajistit. Není možné, aby k jednání odboru byla např. pozvána byť jen 1/3 zástupců všech MO. Spíše připadá v úvahu varianta, kdy se jednání uskuteční pod záštitou některé z MO v různých místech (bývalého) Severomoravského kraje a na jednáních se budou mimo jiné řešit také problémy navštíveného regionu za účasti dotčených MO. Další možností je uspořádat kromě jednání odboru ještě setkání funkcionářů (čistotářů, hospodářů) na bázi činnosti odboru ČV a ŽP (opět v různých regionech - Jesenicko, Beskydy, Pomoraví, Bečva atd.). Z těchto jednání by pak vycházely podněty pro práci a zasedání odboru ČV a ŽP při VÚS ČRS v Ostravě. Uvedené návrhy berte pouze jako příspěvek do diskuse. Konkrétní řešení bude dílem až nově uspořádaného odboru ČV a ŽP a jeho nově zvoleného předsedy.

            Na otázku, zdali jste spokojeni s mou činností 12 z Vás odpovědělo kladně, 6 záporně a 3 z Vás jste nedokázali odpovědět převážně z důvodu, že mne neznáte. Čtyři dotazníky zůstaly v této otázce bez odpovědi (za odpověď jste považovali odpovědi k činnosti odboru ČV a ŽP jako celku). Musím však dodat, že většina z vás doplnila své odpovědi o takřka jednotný názor, že bych měl více navštěvovat místní organizace a seznámit se s místními podmínkami jednotlivých revírů. Chápu tento argument jako opodstatněný a slibuji, že brzy sjednám nápravu. Na svou omluvu uvádím jen tolik, že jsem ve své funkci teprve příliš krátce na to, abych zvládl teoretickou a praktickou průpravu a současně návštěvu všech 60 MO. Věřte, že mám na zlepšování své práce velký zájem a vítám i nadále vzhledem k ní jakoukoliv Vaši připomínku.

            Poslední otázka, kterou uvedu v tomto stručném vyhodnocení, byla směřována na spokojenost s činností správců toků (povodí) ve Vašich revírech. Kladných odpovědí bylo 8, naopak 13 bylo záporných. Jedna z obšírnějších reakcí na toto téma podle mého názoru velmi stručně, ale výstižně celou problematiku vystihuje: "povinnosti správce toku, které vyplývají z vodního zákona se diametrálně liší od požadavků MO ČRS které na těchto vodách hospodaří." Na druhou stranu ale podotýkám, že se v dotaznících objevila také řada konkrétních případů, kdy správci toků (povodí) neplní své zákonné povinnosti ve smyslu §47 a §59 zákona č. 254/2002 Sb. o vodách. Bude otázkou dalšího šetření, zdali tato upozornění vycházejí z aktuální skutečnosti. V takovém případě se budeme snažit, aby v součinnosti s MO v zájmu nalezení řešení byly vzneseny podněty k příslušným úřadům.

            K vyhodnocení dotazníků je to vše. Nezbývá, než ještě jednou poděkovat všem za projevenou ochotu Doufám, že i při jiných příležitostech využijete možnosti a upozorníte jak mne tak odbor na mezery v naší práci. Znovu bych jen připomněl, že stránky ČISTOTÁŘE zůstávají Vám i Vašim problémům otevřeny.

    Mgr. Petr Birklen

    (zpět na obsah)


    Ještě k vydře…

            se reakce na něj spolu s dalšími problémy, o kterých chcete hovořit nebo se o nich něco více dozvědět jen pohrnou. Bohužel se nesplnil ani zlomek mých představ a já držím v rukou jediný Váš ohlas. Musím ovšem uznat, že si s ním jeho pisatel dal nemalou práci. Jedná se o reakci na článek o škodách způsobených vydrou říční (vychází ze studie Rady ČRS) v rybářských revírech, kterou mi poslal Mgr. Ondřej Dočkal - "čistotář" MO ČRS Litovel. Po přečtení jeho dopisu (emailu) jsem se kapánek zastyděl a musel přiznat, že onen článek vyznívá vskutku dosti jednostranně. Rád bych tedy chybu nyní napravil a přináším Vám ve zkrácené verzi základní argumenty pana Mgr. Ondřeje Dočkala, o kterých si myslím, že vytvářejí rozumný názorový protipól s nimž se lze ztotožnit.

    Mgr. Petr Birklen

    Mgr. Ondřej Dočkal píše:

    1. Podle Vašich propočtů to vypadá, že vydry se živí pouze rybami - to není pravda (údaje z Třeboňska: ryby tvořily 84,8 % vydří potravy - toto je možno brát jako celkem reprezentativní číslo, někde je vyšší, jinde nižší - př. na Toryse v Prešovskom okrese ryby v r. 95 tvořily pouze 61,5 % potravy). Loví i mlže, drobné savce, obojživelníky,…
    2. Potravní analýzy prováděné determinací kostí a šupin nacházených ve vydřím trusu jednoznačně potvrzují, že tím, co především vydry loví, jsou plotice, okouni, jelci, oukleje a další tzv. plevelné druhy ryb do velikosti 15 - 20 cm, ryby v délce přes 30 cm jsou již jen nepatrně zastoupeny. Tedy rozhodně nechápu, kde se vzalo ocenění 130 Kč za 1 kg vydří potravy (tj. 25-ti dekových okounů, 15-ti cm ouklejí, atd.). (Pozn.: údaj o ocenění 1 kg vydří potravy byl převzat ze zprávy Rady ČRS)
    3. Vyskytuje-li se vydra v blízkosti rybníkářsky intenzivně obhospodařované vodní plochy, je celá řada způsobů, jak snížit škody na "kulturních" rybách (tímto se zabývá např. i v loňském roce vydaná brožura "Vydra říční a rybářství").
    4. Reakce na zdůvodnění koef. 1,9: "Lov ze záliby" - co vydra chytí, to sežere - zbytků moc nenechává, pokud chytí něco většího - příští noc se může vrátit (to se týká hlavě zimy, kdy mohou některé vydry lovit na rybnících, kde rybáři vysekávají led, zakryjí-li se tyto otvory pletivem - je klid).
    5. Každý živý tvor je během svého života stresován prakticky neustále ,pořád se musí vyrovnávat se spoustou faktorů, které na něj působí rušivě - od výkyvů teplot přes nedostatek potravy až po nemoci, zmínit je též nutno činnost člověka. Považovat tu míru stresu, která je způsobena rybám tím, že jejich hejno vydra občas "prožene" za faktor významně ovlivňující jejich přežívání - to tedy opravdu nechápu.
    6. Po přepočtu Vámi udávané škody na rybářských revírech v ČR (78,885.625 Kč) vychází celkový počet vyder žijících v ČR na 1250 ks, současný stav je však podle posledního sčítání odhadován pouze na 800 ks (Kučerová M., Roche K., Toman A., 2001: Mapování výskytu vydry říční v ČR. Zpráva pro MŽP ČR. Czech Otter Foundation Fund, 9 pp.).

            Ve světle těchto skutečností se mi celá akce se sčítání predátorů na revírech severní Moravy a Slezska (potažmo v celé ČR) jeví poněkud "divná", bez výsledku použitelného pro "dobro věci". Původní moje myšlenka (když jsem obdržel onen letáček vybízející ke spolupráci v této otázce naši MO) byla, že jde o zhodnocení stavu s vybráním lokalit /revírů - především jejich rybníkářských oblastí/, kde by se dalo hovořit o významnějších ztrátách a že na tato lokality se Vaše pozornost především zaměří a bude tamní rybáře informovat (popř. i zajišťovat) možnosti prevence škod, či právě seznámí tamní MO s existencí zákona 115 / 2000 Sb. a s postupem, kterak je možno vymáhat náhrady za vzniklé škody. Pokud se celá tato akce "zvrhne" do přinejmenším podivného a velmi nadsazeného vyčíslování miliónových škod, jehož jediný efekt bude ten, že na vydry a další přirozeně se vyskytující druhy živočichů (a zákonem chráněné - dle vyhlášky č. 395/92 Sb) bude pohlíženo pohledem předminulého století (škůdce ! = zlikvidovat !), vůbec nemám radost z toho, že jsem se této akce zúčastnil.

            Členů naší litovelské organizace je několik set, v celé republice je nás cca 300 - 400 tisíc - a pokud takovému množství lidí budete prezentovat vydru jako živočicha, co způsobil Svazu za jediný rok škodu ve výši 80 miliónů korun (což navíc není pravda), je myslím si více než jasné, že jejich pohled na vydry i na "zbytek" ochranářských aktivit příliš vstřícný nebude. Vždyť právě rybáři jsou ti, jimž by o životní prostředí mělo jít mnohem více než "normálním" smrtelníkům, všichni přece chceme na zarostlých březích nejrůznějších řek, potoků i tůní z čisté vody tahat pěkně rostlé, zdravé a škodlivin prosté ryby, za nocí se "děsit" při blízkém zalovení sumce, v mělčinách pozorovat hejna nejrůznějších plůdků, ...

    (zpět na obsah)


    Stav trofie našich vodních zdrojů

            Jakost vody v našich vodních tocích se prokazatelně postupně zlepšuje. Statisticky významné zlepšení se projevuje především v zátěži toxických kovů (rtuť poklesla šestinásobně) a některých stopových organických látek. Díky výraznému pokroku v budování ČOV a kanalizačních sítí ve městech a obcích došlo rovněž ke zlepšení vypouštěného znečištění v tradičních ukazatelích BSK (o 84%), CHSK (o 77,8%) a NL (o 84,1%).

            Mnohem méně potěšitelná je však situace v oblasti koncentrace živin v našich vodních zdrojích - zejména sloučenin dusíku a fosforu. U těchto ukazatelů zatím k významným poklesům nedochází i když oproti minulosti lze konstatovat nezvyšující se tendenci.

            Ekosystémy povrchových vod reagují v letním období na množství živin nárůstem autotrofní vodní mikroflóry - sinic a řas, které tvoří fytoplankton. Ve sladkovodních ekosystémech je limitujícím faktorem rozvoje fytoplanktonu fosfor (na rozdíl od mořského prostředí, kde limitují zdroje dusíku). Nejmarkantněji vnímá veřejnost rozvoj fytoplanktonu v nádržích v letním období, kdy hladinu pokrývá zelenavý povlak. K rozvoji fytoplanktonu však dochází také v tekoucích vodách, zde se ovšem projevuje především v dolních úsecích s ohledem na postupný rozvoj biomasy, která je trvalým pohybem vody unášena.

            Jedním z důsledků nadměrného rozvoje fytoplanktonu je noční spotřeba kyslíku (podobně jako u jiných rostlin) při dýchání (respiraci), která při mohutném nárůstu biomasy může vést ke snížení koncentrace kyslíku ve vodě až pod úroveň limitů stanovených směrnicí Evropské rady 78/659/EHS (pro jakost vod k podpoře života ryb). Aktivita fytoplanktonu rovněž ovlivňuje iontovou rovnováhu uhličitanů a hydrouhličitanů projevující se růstem hodnot pH často až k úrovni 9 a více. Za těchto okolností se za přítomnosti volného amoniaku může projevit jeho toxický účinek na rybí osídlení. Tomuto faktoru, sledovanému běžně v rybnících, nebyla zatím u nás v tekoucích vodách věnována pozornost. Nicméně v dolních částech toku nelze výskyt takových podmínek vyloučit.

            Vzhledem k uvedeným skutečnostem je nutné monitorovat a dokumentovat reakci oživení na stav trofie našich vodních zdrojů stejně podobně, jako situaci chemického stavu vod.

    Hodnocení vybraných nádrží (Severní Morava) z hlediska trofie.
    Pro tento účel je použita stupnice I až V (voda výborná - voda závadná).

    ( Zdroj: Stav trofie našich vodních zdrojů na mapách, P. Punčochář, B. Desortová: Vodní hospodářství 2/2002, str. 35. Upraveno a zkráceno )

    (zpět na obsah)


    Kde byli ochránci přírody v minulosti?
    Rozhovor s Ing. Přemyslem Jaroněm, jednatelem VÚS ČRS v Ostravě

    Pane inženýre, děláme rozhovor do čistotáře, proto svou první otázku zaměřím na "čistotářské" problémy rybářů. Co podle Vás v současnosti nejvíce "otravuje" rybáře a ryby?

    Byť tato otázka vypadá jednoduše, neumím na ni jako jednatel územního svazu ČRS odpovědět jednoduše ani stručně. Z pohledu vlastního sportovního rybolovu stojí ryby na jedné a rybáři na druhé straně jakési pomyslné linie. Podle části rybářů (a to dost velké části) jsou ryby v revírech pouze proto,aby rybáři měli co chytat. Princip hospodaření v rybářských revírech však musí plnit, řekl bych, vyšší cíle. Snahou musí být vždy plnohodnotná, druhově co nejbohatší obsádka, která zajistí rovnoměrné odčerpávání přirozené produkce vodního prostředí a využití přírodního potenciálu volných vod a má vždy větší šanci vyrovnat se s náhlou změnou životních podmínek. Přitom právě snaha rybářských hospodářů o takovýto princip hospodaření bývá řadovými rybáři kritizována a znevažována. A co otravuje ryby? Zejména otravy ryb v pravém slova smyslu - čistotářské havárie byly, jsou a budou, neboť lidský faktor občas selže. Je na nás všech, abychom uměli v těchto případech rychle a rozhodně zareagovat, udělat vše potřebné ke zjištění původu otravy a získání náhrady škody. Případů otrav ale v posledním desetiletí ubylo.Mnohem častější jsou dnes případy drobných lokálních úhynů ryb, u nichž se nám nepodaří příčinu zjistit.Většinou pro pozdní zjištění, pozdní a nekvalitní odebrání vzorků vody, ryb atd. Mnohem horší jsou ale úmyslné zásahy do toků, které na dlouhá léta mění přirozená koryta v pramenných oblastech i ve středních tocích na široké kanály, kde v době nízkých průtoků podmínky pro přežití ryb nejsou.

    Myslíte si, že lze současný trend rybářského hospodaření sladit s požadavky ochránců přírody? Mám na mysli tolik diskutované problémy s predátory (především vydra a kormorán), diskutovanou otázku manipulace s chráněnými živočichy, odchov a lov mníka, problematiku chovných potoků (dnes chráněných rybích oblastí) na území CHKO a další.

    Předně ke znění otázky. Co to je současný trend rybářského hospodaření? Rybářské hospodaření se řídí základními principy již desítky let - zákon o rybářství platí od r.1963, minulý zákon o vodách platil od r.1973 do r. 2001. Elektrický agregát k lovu ryb používají rybáři více jak půl století.Umělé rybí líhně produkují plůdky a násady stejným způsobem od začátku minulého století. Extenzívní a polointenzívní metody produkce kaprovitých a dravých ryb, jak je vesměs používá ČRS, mají svůj původ u průkopníků tradičního českého rybníkářství v 18 století. V čem je tedy současný trend hospodaření Českého rybářského svazu? Zareagoval na zlepšené podmínky v přírodě a začal produkovat další druhy násad - ostroretku, parmu, mníka…V šedesátých a sedmdesátých letech vypracoval metodiku umělého odchovu lipana a tento druh zachránil před vymizením. Kdo ví více o výskytu raků v našich tocích než rybáři? Kde byli ochránci přírody v minulosti, když dolní toky Labe, Odry, Ostravice a jiných řek zajímaly pouze rybáře a nikoho jiného v tomto státě ? Přes shora uvedené jsem přesvědčen, že požadavky ochránců přírody a ČRS lze sladit. Jen si myslím, že ochránci se musí rozhodnout, zda úkolem člověka jako ochránce přírody je populisticky reagovat na krátkodobé výkyvy ve výskytu jednotlivých druhů živočichů, anebo zda přijmou dlouhodobou koncepci na ochranu přírody jako celku.

    Zajímal by mne Váš osobní postoj k přírodě? Kde vidíte míru využívání přírody člověkem?

    Můj postoj k přírodě je snad již vyjádřen v předchozích odpovědích a také ve skutečnosti, že už 24 let věnuji veškerou pracovní aktivitu rybářství. Nepatřím ale k těm, kteří principielně odmítají elektrickou energii, automobilismus a další kritizované technické vymoženosti dneška. Jsem však přesvědčen, že problémy jako výstavba dálnic, výskyt vlka v Beskydech i kormorána v ČR jsou řešitelné - musí však vůle řešit problém převládnout nad skupinovými a osobními zájmy.

    Děkuji za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz