Český rybářský svaz
Územní výbor pro Severní Moravu a Slezsko
Jahnova 14, 709 00 Ostrava, tel.: 596 620 583, fax: 596 620 078
e-mail: sekretariat@rybsvaz-ms.cz     domovské stránky: crs-ova.fishnet.cz

Čistotář - Občasník o nás i o Vás
Číslo 1 / 2002 - další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

Z obsahu:

  • Úvodní slovo
  • Stanovištní nároky a chování pstruha obecného (Salmo trutta m. fario)
  • Jak to viděli předkové - o racích
  • Nová legislativa
  • Rozhovor s předsedou územního svazu panem Františkem Doležalem
  • Interní vyhodnocení havárií v rámci revírů územního svazu v roce 2001
  • Evidence škod a výskytu vydry říční v Severomoravském regionu
  • Připravujeme - o rozšířených analyzačních sadách
  • Rybáři! Už jste byli na Slezské Hartě?
  • Adresa redakce, dotazy a příspěvky

    Milí rybáři,

            Spolu s přicházejícím jarem přichází také náš nový občasník "ČISTOTÁŘ", který pro Vás budeme více méně pravidelně připravovat. Rádi bychom, jak už název napovídá, věnovali prostor následujících stránek tématům souvisejícím s ekologií, ochranou přírody, životním prostředím, hydrobiologií a to vše v aktuálním vztahu k rybářství. Kromě výše zmíněných témat chceme dát prostor také Vám a Vašim názorům. Budeme rádi, když projevíte chuť zveřejnit příspěvek, který se týká revírů v nichž hospodaříte a rybaříte. Vaše zkušenosti se mohou stát námětem pro naši činnost a v neposlední řadě tímto způsobem dospějí také k dalším rybářům.. Pro odlehčení obsahu budeme v každém občasníku formou kratičkého rozhovoru prezentovat zástupce územního svazu, okresních úřadů, správců toků, ochránců přírody a dalších zajímavých institucí, které jsou v úzkém vztahu k rybářství a k rybám. Více neprozradíme. Doufáme, že občasník "ČISTOTÁŘ" splní naše a v budoucnu i Vaše očekávání.

    "Petrův zdar"

    (zpět na obsah)


    Stanovištní nároky a chování pstruha obecného (Salmo trutta m. fario)

            Rozhodující pro trvalou existenci a výskyt pstruha je především kvalita vody, dostatečný obsah kyslíku (tehdy je schopen krátkodobě přežívat i při teplotách kolem 25 oC) a dále dostatek úkrytů. Pstruh obecný je ryba stanovištní, která v průběhu roku s výjimkou třecích migrací a se změnami souvisejícími s růstem v zásadě nemění stanoviště. Vyhýbá se otevřenému volnému vodnímu sloupci, své stanoviště volí v místech tzv. proudového stínu, tj. u dna za kameny, v příbřežní zóně pod kořeny, ale i v dutinách a úkrytech ve březích, hrázkách a výhonech. Členitost prostředí je rozhodujícím činitelem, který určuje početnost obsádky pstruha v našich tocích (tzv. krytová kapacita toku).

            Mladí a menší jedinci se zdržují i v mělčí vodě (okolo 10 cm), větší ryby vyhledávají stanoviště s úkrytem i vůči působení světla, tj. většinou v hlubší vodě v tůních, výmolech apod. V rámci svého stanoviště si jedinec voli tzv. okrsek, který se většinou kryje s jeho zrakovým dosahem z místa, kde stojí v úkrytu. Velikost úkrytu je určována více faktory; především je to velikost ryby, do určité míry také dostatečná potravní nabídka a dále se významně uplatňuje členitost vlastního prostředí, kdy právě s ohledem na zrakový dosah je velikost hájených okrsků menší než v prostředí málo členitém.

            Vysokou prostorovou stálost - stabilitu příslušníků populace - pstruha obecného prokázali Libosvárský (1968), Libosvárský et Lusk (1977). K posunům značených jedinců docházelo především v důsledku překročení odchovné (krytové) kapacity toku, a to převážně menších (mladších) jedinců. Přesuny připadaly na období se zvýšenými vodními průtoky.

            Již ranní autoři píší, že pstruzi žijí jednotlivě, méně často pak mladší jedinci ve skupinkách. Lusk et al.(1983) začlenili pstruha k rybám v podstatě stanovištním s teritoriálními nároky. Pstruzi mají teritoria rozčleněny mozaikovitě, navazují vzájemně na sebe a vyplňují celý možný prostor vodního toku. Individualistické chování pstruha obecného se projevuje výrazně v prostředí přírodního toku od velikosti okolo 50 mm, kdy již jednotliví jedinci začínají bránit svá teritoria proti jiným. Pstruh v průběhu dne stojí na své stanovišti a pouze v období zvýšené aktivity potravních organismů, což bývá zejména v podvečer a ve večerních hodinách, vyjíždí převážně v rozsahu svého okrsku za potravou. Větší pstruzi vyplouvají za tmy i do mělčí vody, kde je za dne nikdy nezastihneme. Za zvýšených průtoků opouštějí pstruzi svá stanoviště v exponované části proudnice a přečkávají toto období v úkrytech u břehů.

    (Mihulovci a ryby 1, V. Baruš a kol. 1995)

    (zpět na obsah)


    Jak to viděli předkové:

            Naši raci nežijí ve všech vodách. Nikdy se s nimi nesetkáme v kraji, kde voda neobsahuje dostatek vápna, neboť toto nutně potřebují k výstavbě tělního krunýře. Nikdy také nenajdeme raky ve značněji vyhřívaných vodách, poněvadž mají poměrně malý procentuélní obsah kyslíku. Zásadně se raci straní slunečních paprsků a na den se uchylují k odpočinku do břehů a stinných vod. Také nejsou raci ve všech úsecích téhož toku stejně rozšířeni. Dávají přednost tokům a břehům orientovaným ve směru poledníků, proti těm, které probíhají ve směru rovnoběžkovém. Vysvětlení je velmi snadné. Úseky toků směru poledníkového poskytují totiž více stínu, neboť každý břeh má přímé sluneční světlo pouze půl dne, kdežto ve směru rovnoběžkovém jsou oba břehy ve sluneční záři celý den.

    (Naší přírodou, 1939, sešit 4, roč.III, str.126)

    (zpět na obsah)


    Nová legislativa:

  • Vyhláška č. 470/2001 Sb.
    kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti související se správou toků.
  • Vyhláška č. 433/2001 Sb.
    kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.
  • Zákon č. 100/2001 Sb.
    o posuzování vlivů na životní prostředí
  • Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách
  • Zákon č. 476/2001 Sb.
    o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

    (zpět na obsah)


    Rozhovor s předsedou územního svazu panem Františkem Doležalem

    Pane předsedo, kromě funkce předsedy územního svazu jste také předsedou odboru ČV a ŽP při Radě ČRS v Praze. Mohl by jste čtenáře seznámit s aktuální problematikou, kterou se zmíněný odbor zabývá?

    Odbor ČV a ŽP, který je tvořen zástupci všech územních svazů, se v současné době věnuje otázkám spojeným s projektem NATURA 2000. Jedná se o jakýsi nadnárodní systém chráněných území, který bude fungovat v rámci Evropské unie. V této souvislosti se konal nedávno (13.2. 2002) seminář, kterého se účastnili zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny a tento jednotný systém vyhlašovaných chráněných území v systému NATURA 2000 představili odborné i širší rybářské veřejnosti. Součástí byla také opodstatněná diskuse nad ochranou některých druhů ryb, které budou muset být z pohledu EU hájeny, přestože jejich ochrana konkrétně v našich podmínkách není nutná. Dalším bodem naší činnosti je oblast ochrany a čistoty vod, kdy se snažíme zajišťovat a koordinovat postupy kolem vzniklých havárií a v tomto směru také spolupracovat s jednotlivými správci toků. Jinak se činnost odboru otvírá potřebám veřejnosti a to jak rybářské tak nerybářské, tím, že pořádá každoročně semináře zaměřené na aktuální problematiku. V minulém roce to byl seminář zaměřený na aktuální změny ve vodním prostředí, letos to bude seminář zaměřený na predátory rybích společenstev. Rád bych touto cestou všechny zájemce k účasti na semináři pozval. Termín konání je předběžně stanoven na září, ale přesné datum bude ještě upřesněno.

    Jaký máte názor na činnost odboru ČV a ŽP při územním svazu?

    V současnosti je odbor tvořen funkcionáři, kteří jsou z velké části bez vztahu ke konkrétním místním organizacím. V tomto směru by se, podle mého názoru, měla funkce odboru zlepšit. Dokladem této skutečnosti je nízký zájem o činnost v odboru, ale i o činnost čistotářů v rámci místních organizací. Doufám, že připravované volby přinesou pozitivní změny, které budou souviset s personálními změnami, s iniciativou jednotlivých funkcionářů, ale také s prostorem, jež bude věnován konkrétním problémům vycházejícím z rybářské praxe.

    Volby jsou za dveřmi. Jaká očekávání do nich vkládáte?

    V rámci územního svazu se volby uskuteční 11. května, kdy budou nově voleni všichni funkcionáři. Je předpoklad, že k určité obměně funkcionářů dojde, ale zatím, alespoň na základě návrhů z výročních schůzí, si myslíme, že nepůjde o změny nijak výrazné. Je vidět, že zájem o práci v jednotlivých odborech není příliš velký a jistě to souvisí s její časovou náročností. V souvislosti s volbami musíme také připravit 21 delegátů na sněm ČRS a 2 zástupce do Rady ČRS. Co se týče funkcionářů, rádi bychom, aby noví funkcionáři měli o práci zájem a projevovali také vlastní iniciativu. Všichni víme, že činnost jednotlivých odborů stojí na dobrovolné činnosti funkcionářů a proto doufám, že se vše podaří.

    Máte své oblíbené místo, kam chodíte rád na ryby?

    Musím se přiznat, že moc času na rybaření nemám, ale chytám opravdu rád. Vybírám si lokality spíše klidné a s krásnou přírodou. Konkrétně jsou to Antošovice, Hlučín a přes léto Žermanice, kde mám přívěs. Na Žermanicích jsem však loni úspěšný moc nebyl. Se studem přiznávám, že během tří měsíců jsem tam chytil pouze jednoho kapra a jednoho candáta. Nejlépe jsem si minulý rok zachytal v Norsku, kde jsem byl v září. Počasí jsme měli krásné a v kombinaci se zajímavou přírodou to byl opravdu zážitek.

    Konzumujete své úlovky? Jak upravenou rybu máte rád?

    Ryby jím rád. Zpracuji prakticky jakoukoliv rybu, jestli to je plotice, kapr nebo lín. Rybu nejprve zakapu citrónem, popepřím, posolím a okořením směsí koření na ryby. Potom kousky ryby obalím do mouky smíchané se sladkou paprikou, zakapu olejem a zabalím do alobalu. V troubě pak rybu peču cca 30 minut. Doporučuji rybu připravovanou v zelenině. To jsou dva mé oblíbené recepty. Jinak se samozřejmě nevyhýbám konvečním způsobům přípravy jako je např. smažení.

    Děkuji za rozhovor.

    (zpět na obsah)


    Interní vyhodnocení havárií v rámci revírů územního svazu v roce 2001
    (vybráno z výroční zprávy o činnosti odboru ČV a ŽP při VÚS ČRS v Ostravě)

    (zpět na obsah)


    Evidence škod a výskytu vydry říční v Severomoravském regionu

            V roce 2001 byl Radou ČRS organizován průzkum výskytu predátorů, kteří významně predují na rybích společenstvech a tím poškozují hospodaření jednotlivých MO. Počet kusů vydry říční byl na základě tohoto průzkumu jen v revírech Výboru územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko odhadnut na 62. Jedinci vydry jsou velmi aktivními migranty (především za potravou) a jejich teritoria (loviště) se mohou překrývat, z tohoto důvodu je nutné považovat uvedený počet jako orientační. Spotřeba potravy vydry říční je odhadována na cca 0,7 kg/den, proto škodu, způsobenou 62 jedinci za rok 2001, můžeme vyčíslit na 2,059.330 Kč (při ceně 130 Kč/kg). K výši této škody je nutné ještě připočíst tzv. vedlejší škody, které jsou způsobeny lovem vydry ze záliby, stresovým faktorem, zvednutím ryb z loží v komorách, vytěsněním ryb z lokalit sloužícím k migraci. Vedlejší škody se počítají vynásobením základní škody stanoveným koeficientem 1,9 (pro vydru). Celková škoda způsobená vydrou říční v revírech VÚS tedy činí 3,912.727Kč. Škoda odhadovaná v rámci všech rybářských revírů v České republice činí 78,885.625 Kč.

    (Zdroj: Zpráva rady ČRS. Upraveno)

    Podle nově zahájeného sledování vydří populace v roce 2002 máme zatím zprávy o výskytu 33 jedinců vydry říční pozorovaných v revírech územního svazu.

    (zpět na obsah)


    Připravujeme:

            Funkcionář odboru ČV a ŽP při VÚS ČRS v Ostravě, pan Vilém Kožušník, připravil pro potřeby místních organizací, jež hospodaří na rybochovných zařízeních, ale také pro potřeby ostatních MO, rozšířené analyzační sady (viz obrázek). Doposud jste měli možnost pracovat pouze se sadami pro stanovení koncentrace rozpuštěného kyslíku doplněné indikátorovými papírky pro orientační stanovení pH. Pan Kožušník navrhl rozšíření stávající sady o pomůcky ke stanovení alkality vody. Tento parametr jakosti vody je nezbytný ke správnému stanovení přesného množství mikromletého vápence potřeného pro vápnění rybochovných zařízení. Navržená metoda umožní dodávání vápence pouze v potřebném množství, což by mělo snížit náklady a zvýšit kvalitu prostředí v rybochovných zařízeních. Sadu dále doplní indikátor, který umožní mnohem přesnější stanovení pH vody, než s použitím pH papírků a dále Nesslerovo činidlo, pomocí něhož je možné orientačně určit přítomnost amonných iontů ve vodě (havárie způsobené únikem statkových hnojiv apod.) Zmíněné postupy jsou metodicky nenáročné, přesto v této souvislosti bude uspořádáno proškolení všech zájemců. Rádi bychom v zájmu osobnějšího přístupu uskutečnili školení minimálně ve třech vlnách, přičemž místa konání budou rozdělena podle oblastí (Přerov, Krnov, Ostrava). První školení je plánováno na konec května a uskuteční se v prostorách MO Přerov pro cca 15 zástupců místních organizací. O dalších podrobnostech budete včas informováni. V případě jakýchkoli dotazů se nám kdykoliv ozvěte.

    (zpět na obsah)


    Rybáři! Už jste byli na Slezské Hartě?
    Že ne? No tak neváhejte!

             Slezská Harta je mimopstruhový revír s rozlohou bezmála 900 ha. Máte nemalou šanci zde ulovit trofejní štiku, candáta, ale i kapra velmi slušných rozměrů. A co je k tomu potřeba? Územní, celosvazová nebo celorepubliková povolenka. Hostovskou povolenku pak můžete získat přímo na Rybářském domě ČRS v Roudně! Že je to pro Vás daleko? Co Vám brání, aby jste na Slezské Hartě strávili příjemný víkend ve společnosti nádherné přírody?

    ! Rybářský dům Roudno !
    Vám totiž nabízí ubytování v pokojích se 2-6 lůžky. Cena za lůžko a noc je pouze 140 Kč, přičemž děti do 12-ti let mají 50% slevu. Spolu s ubytováním lze objednat také stravu!

    A pokud Vás rybaření omrzí, nic Vám nebrání, aby jste využili přímo lákavou nabídku na turistiku (rybářský dům leží na úpatí nejvyšší moravské sopky) nebo se vydali na kole do okolí.

    Tak co? Už jste sbaleni?
    !! Objednávky na tel.: 554 776 059 !!

    (zpět na obsah)


    další čísla občasníku ČISTOTÁŘ

  • Články obsažené v občasníku "ČISTOTÁŘ", jsou buď výtahem z citovaných zdrojů,
    nebo reprezentují názory a zkušenosti jejich pisatelů.
    Vydání připravil: Mgr. Petr Birklen

    Dotazy a příspěvky zasílejte na:
    VÚS ČRS, Mgr. Petr Birklen, Jahnova 14, 709 00 Ostrava
    Nebo na email: ekolcrsova@cbox.cz

     
     

    © 2000-2003 VÚS ČRS Ostrava © 2000-2003 Created and designed by fishnet.cz